09. 11. 2017, 16:14:26
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10. 11. 2017, 02:09:29 uživatelem Voj-diskusni-forum-ife.)
Zdravím.
Nikdy mě to ani nenapadlo, ale nedávno jsem se díval na seriál BoJack Horseman (který je po různých stránkách geniální) a tam si jedna z postav uvědomí, že je asexuál a postupně zjišťuje, že to je něco jiného, než si původně myslel (je to tedy hodně postranní dějová linka). No a od té doby si říkám, jestli třeba taky nejsem asexuál. Nebo jestli to není jen takové to, jak když si člověk přečte symptomy rakoviny, tak je najednou přesvědčený, že každou chvíli umře.
No, abych tak začal, je mi 21 let a nikdy jsem s nikým nespal a ani jsem s nikým nikdy vyloženě nechodil, i když jsem byl několikrát zamilovaný a i jsem měl, abych tak řekl, nakročeno. Nikdy se ale nepodařilo přehoupnout z přátelství do vztahu.
Ale! Je to složitá záležitost. Protože vlastně hrozně toužím po intimitě a to nejen emocionální (určitě bych neřekl, že jsem aromantik), ale i o fyzické. Chtěl bych se s někým objímat a mazlit v posteli, dotýkat se a to případně i v intimních partiích, ta představa mě i vyloženě vzrušuje, ale vlastně jsem nikdy netoužil po samotném pohlavním styku ve smyslu penetrace. To mě zkrátka vůbec neláká. Taky (musím říct, že je mi trapné o tom mluvit) poměrně často masturbuju a občas se dívám na porno - opět to ale nikdy není pohlavní styk, ten když tam je, tak ho přeskakuju, pokud tedy zrovna ona žena sama o sobě nevypadá esteticky/vzrušivě (to je další věc, nedá se říct, že bych byl bez orientace, rozhodně mne fyzicky přitahují jen ženy), porno, na které se dívám, se většinou týká spíš nějakých fetishů, než prostě sexu, a je orientováno hlavně na estetičnost nebo na velkou míru intimity - jak fyzické, tak vlastně i emocionální, pro mě je to na sebe úzce navázané.
A vůbec mě nepřitahuje dominance ani submisivita, jsem ve vztahu pro naprostou rovnost (mimochodem nejen ve vztahu) a napadlo mě, že mě možná pohlavní styk nepřitahuje proto, že by se dalo říct, že je ze své podstaty vlastně aktem dominance - vniknutí do jiného člověka vlastně tohoto člověka staví do submisivní pozice.
Tak to by byly zhruba mé sexuální představy a touhy. Další věc ale je, že mi občas přijde, že si prostě v soukromí a ve fantazii chci vybít tyhle pudy a pak v běžném životě se jimi nenechávám moc ovlivňovat a vlastně když je mi s někým opravdu příjemně, tak často na nějakou sexualitu úplně zapomenu a jen chci společně trávit čas a být si na blízku. Sice i fyzicky, třeba se dívat na film a držet se u toho za ruce neb za pas, pokládat si vzájemně hlavu na rameno, i se třeba políbit, ale přijde mi, že vyloženě sex by to nějakým způsobem zkazil. Že by to už nebyla ta krásná, čistá láska. Ale pak zase na druhou stranu, když jsem sám a cítím se osaměle, tak si i to rád představuju. Když se osaměle necítím, tak mě to ale vůbec nenapadne, úplně mi stačí, že je mi dobře a že jsem mezi lidmi nebo s někým.
A abych se trochu vrátil k těm mým "vztahům", nazvěme to tak, tak to obvykle ztroskotalo na tom, že se prostě od kluka očekává, že provede nějaký první krok a ten se zpravidla nějakým způsobem týká sexu. Polibek sice o sexu sám o sobě není, ale je taková ta představa, že po třetím rande k sexu "má" dojít a to se ode mne očekává a já to zkrátka neudělám. Na druhou stranu, hlavní důvod, proč mám pochyby, jestli jsem opravdu v nějakém smyslu asexuál, je ten, že ani k jiné fyzické intimitě jsem se nikdy neodhodlal, tak nějak mi není příjemně právě s tím nějakým děláním hranic mezi přátelstvím a vztahem. Tak jestli jen za představu asexuality neschovávám nějakou svou stydlivost (i když se nikde jinde, než v takovýchhle situacích za stydlivého nepovažuju), svoje strachy a nejistoty. Opravdu nevím, jak to je, tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte a jestli nemáte nějaké podobné zkušenosti.
Moc nevím, jak to strukturovat a na co tohle vlastně navazuje, ale zkrátka ještě řeknu jednu věc - mám poněkud problém nějak striktně odlišit přátelství od vztahu, někdy si říkám, že by bylo ideální, kdyby se k sobě jako ve vztahu chovali všichni, kdyby prostě mezi všemi lidmi byla intimita (z toho důvodu je mi vlastně do jisté míry sympatická promiskuita, přestože sám promiskuitní nejsem v žádném případě, přesně naopak - často si ale říkám i o holkách, co neznám, jak mají třeba krásné nohy, vlasy nebo obličej a jak bych se jich rád dotknul, ale ne ve smyslu nějakého sexuálního obtěžování, to ne, spíš že bych chtěl mít tu možnost se jich dotknout a tudíž se s ní i znát), ale to se nedá zvládat, nejde se všemi lidmi udržovat tak velkou blízkost, tak si prostě člověk vybere alespoň jednoho člověka, kde tuhle touhu po intimitě naplňuje. To si říkám, ale zároveň vlastně intimitu sám projevuju jen hodně málo.
No, to by tak bylo všechno, co si myslíte, mohlo by tohle nějakým způsobem spadat pod asexualitu?
Nikdy mě to ani nenapadlo, ale nedávno jsem se díval na seriál BoJack Horseman (který je po různých stránkách geniální) a tam si jedna z postav uvědomí, že je asexuál a postupně zjišťuje, že to je něco jiného, než si původně myslel (je to tedy hodně postranní dějová linka). No a od té doby si říkám, jestli třeba taky nejsem asexuál. Nebo jestli to není jen takové to, jak když si člověk přečte symptomy rakoviny, tak je najednou přesvědčený, že každou chvíli umře.
No, abych tak začal, je mi 21 let a nikdy jsem s nikým nespal a ani jsem s nikým nikdy vyloženě nechodil, i když jsem byl několikrát zamilovaný a i jsem měl, abych tak řekl, nakročeno. Nikdy se ale nepodařilo přehoupnout z přátelství do vztahu.
Ale! Je to složitá záležitost. Protože vlastně hrozně toužím po intimitě a to nejen emocionální (určitě bych neřekl, že jsem aromantik), ale i o fyzické. Chtěl bych se s někým objímat a mazlit v posteli, dotýkat se a to případně i v intimních partiích, ta představa mě i vyloženě vzrušuje, ale vlastně jsem nikdy netoužil po samotném pohlavním styku ve smyslu penetrace. To mě zkrátka vůbec neláká. Taky (musím říct, že je mi trapné o tom mluvit) poměrně často masturbuju a občas se dívám na porno - opět to ale nikdy není pohlavní styk, ten když tam je, tak ho přeskakuju, pokud tedy zrovna ona žena sama o sobě nevypadá esteticky/vzrušivě (to je další věc, nedá se říct, že bych byl bez orientace, rozhodně mne fyzicky přitahují jen ženy), porno, na které se dívám, se většinou týká spíš nějakých fetishů, než prostě sexu, a je orientováno hlavně na estetičnost nebo na velkou míru intimity - jak fyzické, tak vlastně i emocionální, pro mě je to na sebe úzce navázané.
A vůbec mě nepřitahuje dominance ani submisivita, jsem ve vztahu pro naprostou rovnost (mimochodem nejen ve vztahu) a napadlo mě, že mě možná pohlavní styk nepřitahuje proto, že by se dalo říct, že je ze své podstaty vlastně aktem dominance - vniknutí do jiného člověka vlastně tohoto člověka staví do submisivní pozice.
Tak to by byly zhruba mé sexuální představy a touhy. Další věc ale je, že mi občas přijde, že si prostě v soukromí a ve fantazii chci vybít tyhle pudy a pak v běžném životě se jimi nenechávám moc ovlivňovat a vlastně když je mi s někým opravdu příjemně, tak často na nějakou sexualitu úplně zapomenu a jen chci společně trávit čas a být si na blízku. Sice i fyzicky, třeba se dívat na film a držet se u toho za ruce neb za pas, pokládat si vzájemně hlavu na rameno, i se třeba políbit, ale přijde mi, že vyloženě sex by to nějakým způsobem zkazil. Že by to už nebyla ta krásná, čistá láska. Ale pak zase na druhou stranu, když jsem sám a cítím se osaměle, tak si i to rád představuju. Když se osaměle necítím, tak mě to ale vůbec nenapadne, úplně mi stačí, že je mi dobře a že jsem mezi lidmi nebo s někým.
A abych se trochu vrátil k těm mým "vztahům", nazvěme to tak, tak to obvykle ztroskotalo na tom, že se prostě od kluka očekává, že provede nějaký první krok a ten se zpravidla nějakým způsobem týká sexu. Polibek sice o sexu sám o sobě není, ale je taková ta představa, že po třetím rande k sexu "má" dojít a to se ode mne očekává a já to zkrátka neudělám. Na druhou stranu, hlavní důvod, proč mám pochyby, jestli jsem opravdu v nějakém smyslu asexuál, je ten, že ani k jiné fyzické intimitě jsem se nikdy neodhodlal, tak nějak mi není příjemně právě s tím nějakým děláním hranic mezi přátelstvím a vztahem. Tak jestli jen za představu asexuality neschovávám nějakou svou stydlivost (i když se nikde jinde, než v takovýchhle situacích za stydlivého nepovažuju), svoje strachy a nejistoty. Opravdu nevím, jak to je, tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte a jestli nemáte nějaké podobné zkušenosti.
Moc nevím, jak to strukturovat a na co tohle vlastně navazuje, ale zkrátka ještě řeknu jednu věc - mám poněkud problém nějak striktně odlišit přátelství od vztahu, někdy si říkám, že by bylo ideální, kdyby se k sobě jako ve vztahu chovali všichni, kdyby prostě mezi všemi lidmi byla intimita (z toho důvodu je mi vlastně do jisté míry sympatická promiskuita, přestože sám promiskuitní nejsem v žádném případě, přesně naopak - často si ale říkám i o holkách, co neznám, jak mají třeba krásné nohy, vlasy nebo obličej a jak bych se jich rád dotknul, ale ne ve smyslu nějakého sexuálního obtěžování, to ne, spíš že bych chtěl mít tu možnost se jich dotknout a tudíž se s ní i znát), ale to se nedá zvládat, nejde se všemi lidmi udržovat tak velkou blízkost, tak si prostě člověk vybere alespoň jednoho člověka, kde tuhle touhu po intimitě naplňuje. To si říkám, ale zároveň vlastně intimitu sám projevuju jen hodně málo.
No, to by tak bylo všechno, co si myslíte, mohlo by tohle nějakým způsobem spadat pod asexualitu?
)