Příspěvků: 51
Registrován od: 21. 10. 2010
Hodnocení:
0
Ahoj... taky jsem tu teď nová a mám problém. Někteř z vás možná asexualitu jako problém nepovažujete, ale mě to dělá peklo ve vztazích. Nechci taková být a nevím, co s tím mám dělat.
Mám přítele, který je normální zdravý chlap, který má jinou představu o vztahu, než já. Myslím tím to, že k vztahu (v dnešní sexem prosycené společenosti) patří sex. Že je to přirozené a normální. Jenže jak mu mám vysvětlit, že já mám jinou představu? Problém je v tom, že na jednu stranu sex nepotřebuji, vyhýbám se mu, občas se mi to i hnusí a považuji to jaksi za...zvířecí, ale na druhou stranu jsem normální zdravá žena, která by chtěla mít dobře fungující vztah s jistotou, že se na mě chlap nevykašle jen proto, že bych s ním nespala 5x týdně. Já se s ním chci milovat, ale nedokážu to, protože mám v hlavě asi nějaký blok, který nedokážu (ani kvůli němu) překonat... Nejhorší na tom je to, že tenhle můj "stav" neovlivní jen mě, ale všechny mé (teoreticky) budoucí partnery, protože i kdyby se tvářili sebevíc chápavě, nikdy se s tím nesmíří a vztah stejně zkončí. Nechci kvůli tomu být v budoucnu na všechno sama. Samoty už jsem si v tomhle ohledu užila dost, ale už ne..díky.
Příspěvků: 1406
Registrován od: 02. 08. 2008
Hodnocení:
9
27. 10. 2010, 23:45:48
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 28. 10. 2010, 04:57:06 uživatelem Ne-diskusni-forum-la.)
Milá werco, mluvíš mi z duše, věř mi, ještě donedávna jsem měla pocity zcela identické, také jsem o asexualitu "nestála". Co bych za to dala, být "normální" ženou, neboj, jsme normální všichni až na tu nechuť k sexuálnímu vyžití....,ale víš, jak to myslím, s běžně nastaveným mužem se asexuálka nebo hyposexuálka shodnout v tomto prostě nemůže....a vztahy, které by mohly být i fajn, protékají kvůli tomu mezi prsty....jak toto řešit....i já jsem se zkoušela změnit a i když nejsem na 100 % asexuální, muži, který má tu frekvenci sexu nastavenou běžně, vyhovět opravdu nemohu....tak jedině, zkus hledat partnera zde, takového, který nemá sexuální soužití až na prvním místě, jak se tak říká, přesto buď opatrná, aby to nebyl takový, u kterého je asexualita jen maskováním kupy jiných problémů, to je pak také děs běs, ale věř, že se dá nakonec najít spřízněná duše a pak takový vztah může být velmi krásný, snad možná zčásti i proto, že mužský, který není nadopovaný tolik testosteronem jako většina souputníků, má daleko větši předpoklady k tomu, aby naše ženské vnímání, prožívání, pochopil....takže hlavu vzhůru.
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
Příspěvků: 346
Registrován od: 07. 11. 2010
Hodnocení:
4
Ahoj. Já jsem to měla úplně stejné. Zatím co přítel chtěl pořád (nepřeháním, doslova pořád, vyjma pauz na jídlo a spánek) tak já jsem nechtěla vůbec. Po půl roce více než důrazně naznačil, že když s ním nezačnu spát, tak se rozejdem. Byla jsem mladá, hloupá a "zamilovaná" a tak jsem to udělala. Spala jsem s ním asi stokrát... ikdyž se mi ani jednou nechtělo. Výsledek byl, že se se mnou nakonec rozešel - hádej proč... a hodně těžce jsem ten rozchod nesla, vážně. Teď už vím, že pro mně nemá smysl začít si s někým, kdo tu sexuální frekvenci nemá nastavenou stejně, protože jednoho dne by to prostě skončilo a čím později se rozejdete, tím to bude horší
Příspěvků: 51
Registrován od: 21. 10. 2010
Hodnocení:
0
A o to je horší to, že ty na tom člověku miluješ něco úplně jiného, inteligenci, charisma...cokoliv a že ten sex bereš jen jako doplněk... A miluješ ho i přes to, že víš, že je nadrženej jak kohout v kurniku, ale nechceš si to připustit a říkáš si, že se to nějak udělá... ale po čase sebezapírání a podřizování to jde stejně všechno do háje a všehno to, co jsi na tom člověku milovala je to, co tě táhne dolů do ještě větší černé díry, protože si myslíš, že dalšího takového člověka už něpotkáš...
Příspěvků: 176
Registrován od: 30. 06. 2010
Hodnocení:
1
jéžiš to je tak pěkně napsaný,až je mi z toho do smíchu.Je to tím,že zamilovaná nejsem a při čtení jsem si vybavila svůj bývalý vztah se sexuálem.Kdyby jste mi vyhrožovali smrtí,tak vám neřeknu,proč jsem ho milovala,to za boha už nevím.Ale musela jsem ho milovat,páč už bych to znovu neudělala .Tu se nabýzí otázka,jestli chci znovu takhle zblbnout???Člověk by si měl určit hranice,kam až je schopen se obětovat pro štěstí toho druhého,aby pak nelitoval a ne jako třeba u mě,že mu to ale vůbec nedává smysl
Příspěvků: 346
Registrován od: 07. 11. 2010
Hodnocení:
4
Souhlasím s tebou. Taky už se nikdy nechci zamilovat...a už vůbec ne do sexuála
Příspěvků: 51
Registrován od: 21. 10. 2010
Hodnocení:
0
Já jsem byla v životě zamilovaná jen jednou, ale bylo to jen jednostranné. Teďka sice mám přítele, ale po dobu našeho skoro osmiměsíčního vztahu (když nepočítám takové ty nesmělé začátky), tak jsem mu ani jednou neřekla, že ho miluju. Ani nemám tu potřebu mu to říkat. Teďka nedávno jsem se s ním poprvé "vyspala"... tak nevím... líbilo se mi to, ale nepotřebuju to 5x za týden, jak jsem psala v článku nahoře. A čistě asexuální taky nejsem. Možná jen hyposexuální...
Já už teď prostě nevím, co jsem...ve všem v životě mám jasno, co mě baví, co bych do budoucna chtěla dělat za školu, jestli mít děti nebo ne (NE!!!), znám svůj vkus atd...ale v té jedné z nejdůležitějších věcí se nemůžu pořád rozhodnout a buť to uznat, nebo to měnit...
Jinak...zamilovanost je hezká, ale OHROMĚ omezující záležitost, proto si to asi "zakazuju". Nechci přijít o svoji svobodu v tomhle slova smyslu, kdy bych se na někoho musela ohlížet. (jo, asi jsem sobec
Příspěvků: 346
Registrován od: 07. 11. 2010
Hodnocení:
4
Já teď tohle téma budu probírat se svým psychologem, tak vám dám vědět, k čemu jsme se dobrali :o)
Příspěvků: 31
Registrován od: 21. 07. 2010
Hodnocení:
0
Já se s tím docela težko smiřuji, někdy jsem fakt ráda, když vidím jak jsou moji kamarádi sexem ovlivnění, až to není hezké, ale na druhou stranu, když vidím milostnou scénu ve filmu jak na sebe dva tak vášnivě "skočí" a i když vím, že je to jen nahrané tak také zatoužím aspoň jednou tu vášeň pocítit.
Příspěvků: 51
Registrován od: 21. 10. 2010
Hodnocení:
0
(30. 11. 2010, 11:51:46)Veru3 Napsal(a): Já se s tím docela težko smiřuji, někdy jsem fakt ráda, když vidím jak jsou moji kamarádi sexem ovlivnění, až to není hezké, ale na druhou stranu, když vidím milostnou scénu ve filmu jak na sebe dva tak vášnivě "skočí" a i když vím, že je to jen nahrané tak také zatoužím aspoň jednou tu vášeň pocítit.
Taky to tak mám a pokaždy si rikam, že bych chtěla bý taky "normální" tak, jak to vidí dnešní společnost. Sice jsem sobec, ale v tomhle ne a štvě mě to už kvůli přítelovi, kterýho to ovlivňuje taky a musí si tím semnou procházet.
|