Příspěvků: 4247
Registrován od: 26. 09. 2010
Hodnocení:
13
To CAROL
Náhodou je to fajn, pokud dokážete zvládat víc odlišných oborů...
Ale kupříkladu jeden z těch mých známých ing.ekonomie je žena a píše veselé knížky...
Jinak jako výtvarník ani nechci kamarády z oboru, bývá tam mnohdy skrytá řevnivost a faleš, kvůli závisti. To k uměleckým oborům bohužel také často patří.
Velkorysost si ne každý může dovolit..
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Příspěvků: 55
Registrován od: 08. 03. 2015
Hodnocení:
0
Tak to je hezké, že už nějaká ekonomka-spisovatelka existuje .
On dobrý kamarád nebo kamarádka jsou vždycky k nezaplacení, a to bez ohledu na jejich obor. Moji dva nejbližší přátelé jsou kluci, z nichž jeden je vyučený cukrář a druhý se vyučil na keramce, ale nedělá to.
Ten keramikář také kreslí, akorát máme my dva úplně odlišný styl . Já mám ráda portréty, krajiny, zvířata, fantazii. On má rád fantazii, ale většinou představovanou nějakou polonahou ženštinou, což mě odpuzuje . Ale vzájemně se respektujeme a nic si nevnucujeme .
(13. 03. 2015, 14:44:30)adevr Napsal(a): To CAROL
Náhodou je to fajn, pokud dokážete zvládat víc odlišných oborů...
Ale kupříkladu jeden z těch mých známých ing.ekonomie je žena a píše veselé knížky...
Jinak jako výtvarník ani nechci kamarády z oboru, bývá tam mnohdy skrytá řevnivost a faleš, kvůli závisti. To k uměleckým oborům bohužel také často patří.
Velkorysost si ne každý může dovolit..
(13. 03. 2015, 11:01:53)Morwen Napsal(a): ....Je to jen o ochotě změnit pohled. Já si ten svůj s dovolením ponechám.
Příspěvků: 13
Registrován od: 21. 02. 2015
Hodnocení:
0
Carol: Nervy mi zocelilo studium ekonomicke fakulty, ziskani titulu bylo obcas o nervy, obzvlaste kdyz jsem byla 7x vyhozena z mikra ale mam stesti, ze pracuji na stredni skole, kde uz ti ufnukanci nejsou. I kdyz na druhou stranu, je to spise chlapecka skola, takze to s nima triska a hormony z nich uplne tecou
Příspěvků: 429
Registrován od: 23. 05. 2013
Hodnocení:
1
CHFM: tu pohádku o princezně Sin x jsi sepsal sám? Parádní!
Orwell byl optimista.
Příspěvků: 2485
Registrován od: 24. 01. 2011
Hodnocení:
4
Až tak divnej nejsem. Předpokládám, že to někdo sepsal a pochlubil se kolegům matematikům někde na matematický konferenci ještě před érou internetu.
Občas jsou i vědci vtipní.
"Podívejte se, Alžběto, co já mám před sebou úkolů: trojtaktní motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského. A kdybych měl rodinu, tak by tady stálo tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." (Jára Cimrman, ležící, spící)
Příspěvků: 191
Registrován od: 19. 09. 2009
Hodnocení:
2
(13. 03. 2015, 12:50:03)carol Napsal(a): Patřím tedy k té skupině lidí, kteří tvrdí, že ostatní matematické výmysly stvořili staří Řekové a další myslitelé jenom proto, že ve starověku byla nuda, poněvadž neměli televizi ani internet .
Nejspíše nezamýšlený vtip mě pobavil. Přestavuji si jak se připojujete na Internet pomocí svitků a holubí pošty, protože se chcete té matematice vyhnout. A i při použití té holubí pošty by to bez nějakého mechanizmu zvýšení spolehlivosti podobnému IP SYN a ACK moc nechodilo (Mimochodem TCP/IP nadšenci s holubí poštou zkoušeli).
Je tedy velmi pravděpodobné, že za to, že se nenudíte a proto matematiky není na světě nepotřeba, se stará princezna sinus a její sestry tančící v melodii hudby složé vílou z řádu integrálních transformací. Rozmodulované princezny pak vaše psaní unáší na vlnách kvadraturních a amplitudových modulací přes úžiny "last mile" a dále duhově zářícími vlákny pavučiny opřádající celý svět k dalším potomkům syna vzešlého ze svazku Turinga a spisovatelky Ady.
(14. 03. 2015, 00:21:16)panoška Napsal(a): CHFM: tu pohádku o princezně Sin x jsi sepsal sám? Parádní!
Připomenutí a přečtení pohádky mě opět pobavilo. Díky. Jedná se ale o tradiční pohádky a pokud vím, tak pocházejí z Matfyzu
http://geo.mff.cuni.cz/~rezba/Cteni/
http://sn.bluehost.cz/humor/matematicke_pohadky.html
Příspěvků: 2485
Registrován od: 24. 01. 2011
Hodnocení:
4
Jelikož matematika je celosvětově srozumitelná a jednoznačně definovaná nauka, nemusí být autorem zrovna někdo z ústavu v ČR. To národní vtipy zásadně korespondujou s výskytem dotčeného národa.
Přivlastňování původu podobných textů je jako fenomén melodie Škoda lásky skladatele Vejvody. Celé národy si myslí, že to napsal jejich člověk.
"Podívejte se, Alžběto, co já mám před sebou úkolů: trojtaktní motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského. A kdybych měl rodinu, tak by tady stálo tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." (Jára Cimrman, ležící, spící)
Příspěvků: 54
Registrován od: 05. 12. 2014
Hodnocení:
0
Ahoj Carol,
díky za radu, zkusím svoje myšlenky a tipy přenést na papír .
Nápady nějaké mám, ale dělá si problém to sepsat, aby to mělo hlavu a patu, u toho se vždycky zaseknu.
Jo ekonomika rozhodně je užitečná, ale jak jsem řekla, já bych to nedala.
Počítání a logické myšlení to není zrovna moje silná stránka .
Mám raději ty obory, kde jsou zvířátka .
A to mám bohužel matiku a ekonomiku před sebou . Sice jen jako předmět, ale i tak...i jeden předmět dokáže pěkně zavařit.
Jsem člověk, co si raději sedne nad knihou co má klidně i 800 stránek a pěkně se začte, kreslení se mi líbilo vždycky a bavilo by mě, ale například psa kreslím pořád jako jezevčíka, jeden čas jsem i kreslila "Kočičí komixy", který byly o kočkách co jsme měli doma. Nebo se mi povede vymyslet i básnička, ta byla teda na prasata .
Prostě to chce vždycky jen dostat nápad a ostatní už postupně přijde samo.
A s tou nezávislostí je to přesně tak, není nad to mít svou svobodu, nebýt na nikom závislí...i když v dnešní době, není jistota, vlastně v životě není žádná jistota.
Nejvíc mě děsí fakt, že dnes tu jsme a zítra už tu být nemusíme,(pochopitelně nejen my, ale i lidi okolo a naši blízcí) tohle mě na tom životě děsí, člověk neví dne, ani hodiny. Ale to už je na jiné téma, a navíc bychom si ty hezké chvíle měli užívat naplno, pokud a dokud to jde.
Příspěvků: 55
Registrován od: 08. 03. 2015
Hodnocení:
0
15. 03. 2015, 12:09:15
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15. 03. 2015, 12:09:43 uživatelem ca-diskusni-forum-rol.)
Chansonierka: 7x vyhozená z mikra? Nestudovala jsi také čistě náhodou ZČU? S tím zocelením nervů ti totiž naprosto rozumím, protože to mám stejně - nikdy by mě nenapadlo, že pro jedno Bc. před jménem to bude chtít tolik "potu a krve" . Já tedy dala mikro a makro vždy na 4. pokus (ono to u toho učitele fakt jinak nešlo ) a zbytek předmětů naštěstí vždy napoprvé (protože nejsem člověk, který má trpělivost učit se něco víckrát). A ty proseděné hodiny nad učením... to jsou prostě galeje. Zaručeně vím, že po dokončení té proklaté školy neuvěřitelně omládnu . Pořád jenom samé učebnice a přitom mě tolik láká beletrie.
Kristý: Nevím, copak studuješ, ale určitě se ta ekonomie i matematika poddá . Já se teď také mořím s matematikou, ale člověk si to nesmí až tak hnusit, je potřeba brát to s humorem. Nějak se tím prokoušeme, a pak už můžeme té ošklivé vědě udělat pá pá .
Jsem na tom stejně jako ty, raději 800 stránkovou napínavou beletrii, než 200 stránkovou učebnici. Když to sečtu i se ZŠ a SŠ, tak už jsem nějakých 16 let ve škole, proto mi to leze už i ušima . Pořád ve mě řve hlas, který se dožaduje toho, učit se také i něco praktického pro život . A abych byla upřímná, už mě tohle studium stojí veliké přemáhání a z toho důvodu na Ing. kašlu. Protože já bych se z toho musela nejspíš zbláznit, neboť i teď se občas hrozně divím, že mi ještě nehráblo .
Jediná jistota, jakou člověk v životě má, je on sám. Jen sama sobě můžeš na 100% věřit jakožto strůjci svého osudu. Je až překvapivé, že si to spoustu lidí neuvědomuje a žijí stylem, jako že se všechno nějak zařídí samo, nebo to zařídí prostě někdo jiný. Jeden můj kamarád byl kdysi úplně okouzlen tím, když si uvědomil, že má vlastně svůj život ve svých rukou. Nevím, čím se to děje, možná že monotónností dnešní doby se stáváme apatickými a pak i zapomeneme, že nikdy není pozdě na to změnit běh věcí.
Smrt je bohužel další jistota, ale já si myslím, že pokud člověk žije tak, že se cítí spokojen a naplněn, nemá důvod se jí bát. Nejlépe nám to bohužel před nedávnem demonstroval Sir Terry Pratchett. A smrt někoho blízkého, u té vím, jak moc bolí (člověk si vždycky v tu chvíli říká, že by radši místo dotyčného umřel sám). U té se dá dělat jenom to, že se než se to stane, se tomu člověku snažíš co nejvíc věnovat a říkáš mu všechno, co máš na srdci. Protože nejhorší je, když ten člověk pak umře a ty zjistíš, žes mu ani nestačila říct, jak moc ho máš ráda. Lidi by si měli říkat především, že se mají rádi . Je to podle mého názoru asi nejdůležitější věta v životě.
|