+- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum)
+-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html)
+--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html)
+--- Téma: Cesty života mě zavedly až sem (/thread-2634.html)
Cesty života mě zavedly až sem - ca-diskusni-forum-rol - 08. 03. 2015
Zdravím, jsem tu nová, ale asi jsem se ještě nikdy necítila tak volně, jako tady.
Už cca rok zjišťuji, že moje intimní touha klesla téměř na bod nuly (chuť na něco víc pociťuji maximálně 2 - 3x do měsíce a to ještě s pocitem, že to ani nemusí být). Měla jsem 2 vážné vztahy, ale ve všech bylo něco špatně. Prvního partnera jsem díky jeho chování po 3 letech přestala milovat, oheň který mezi námi panoval najednou uhasl a i mazlení s ním pro mě začalo být spíše obtěžující. Druhý partner měl zase v hlavě jenom sex a nutil mě i do praktik, které se mi příčily (takže jsme spolu zůstali ani ne půlrok).
Dále se mi celý život protiví zde často zmiňovaný mediální sex boom, kdy jsou samé nahatiny téměř všude, kam se člověk podívá a kdo se nedívá na porno, je divný. Ale úplně nejhorší ze všeho je, že to mám i v rodině - můj 60 letý otec je nadržený jako mladík ve 20 (má matka ale jeho touhy nesdílí), neustále se snaží sexuálně loudit a poměrně často má tendence producírovat se nahý po bytě, z čehož se mi absolutně zvedá žaludek a po čemž bych byla schopna si sbalit kufry a jít do kláštera doživotně dělat jeptišku.
Kromě toho, tak nějak celý život se mi muži líbili spíše oblečení, konkrétně vždy mě hezky oblečený a upravený muž velmi vzrušoval, ale neměla jsem příliš velkou motivaci zkoumat detailnější obsah jeho spodního prádla
. Když jsem slyšela jiné holky, jak se bavily o tom, jak se mužům koukají na rozkrok, nechápala jsem, co je tam tak rajcuje, když mě se spíš líbí vlasy, oči a úsměv 
.Nyní je mi 22 a všechno ve mě vykrystalizovalo. Celý život sním vlastně tajně o tom, že bych byla s mužem, který by si se mnou četl (miluji četbu i předčítání), zajímal se o umění, který by se mnou něco nového zkoumal a byl duševně i mozkově osvícený, chodil na procházky a cestoval. Problém je ale vždycky v tom, že klasický, sexem ovlivněný muž, tohodle není schopen. Prostě jako by jeho sexuální libido požíralo jeho mozkové buňky, nebo něco v tom smyslu
. Takový chlap prostě nevidí do hloubi ženské duše, protože se vždycky zasekne u analýzy ženského těla, začne slintat a je rázem po duševnu. Proto se obecně říká, že klasický muž doslova toleruje romantiku (kterou my ženy vyžadujeme) jen proto, že ví že na konci dosáhne sexu, ale romantika sama o sobě mu nic neříká a nechápe jí. A z toho důvodu se asi i většině žen rozplynuly sny o princi na bílém koni, protože princové v pohádkách neošustili princeznu hned při prvním setkání. Chtěla bych chytrého muže, o kterého se můžu opřít a u kterého vím, že pro něj nejsem jen lákavé tělo, a kterého by zároveň těšilo, že on pro mě není jen sexuálně uspokojovací aparát . Ale kde ho vzít, a nekrást .Takže to je má zpověď. Četla jsem si i některé příběhy ostatních členů, kteří to leckdy mají těžší, než já. O mém nitru ví jen pár zasvěcených a nyní i vy. Zatím mě to ani tak netrápí, prostě jsem si řekla, že mám jinak nastavené potřeby než 90% společnosti a že mám právo na to být jedinečná - a že je to mnohdy mnohem lepší.
RE: Cesty života mě zavedly až sem - malacar-diskusni-forum-odejnice - 08. 03. 2015
Ahoj Carol, vím Tě tady a přeji, abys našla svého muže.
Podle mě si to napsala moc hezky a trefně, věřím, že tu bude dost členů s Tebou sympatizovat.
RE: Cesty života mě zavedly až sem - chanso-diskusni-forum-nierka - 08. 03. 2015
Ahoj carol, s muži to mám úplně stejně jako ty, jenže mně už je 30, takže moje šance na nalezení vhodného partnera jsou rok od roku menší a menší. Taky mi mám ten pocit, že díky tomu, že jsem se svěřila na tomto fóru lidem, kteří jsou stejně založení jako já, se mi ulevilo
RE: Cesty života mě zavedly až sem - d--diskusni-forum-kun - 08. 03. 2015
Také vítám, carol, a mimochodem vše nejlepší k dnešnímu Mezinárodnímu dni žen. Musím souhlasit s předchozími, hezky napsáno. Máš velice čtivý a zajímavý literární styl, také bych rád někdy dosáhl alespoň takovéto úrovně!
Úplně mi to připomenulo tu jednu písničku "Paní nadlesní" se jmenuje či tak
. Hm, také bych jednou potkal zhruba někoho takového, kdo se zajímá i o tu kulturu, umění a další věci, a to aktivně, nejen jako divák či posluchač. Bohužel takových opravdu moc asi není...
RE: Cesty života mě zavedly až sem - ChildF-diskusni-forum-reeMan - 08. 03. 2015
(08. 03. 2015, 19:10:18)carol Napsal(a): Prostě jako by jeho sexuální libido požíralo jeho mozkové buňky, nebo něco v tom smyslu
Filozoficky nadneseně a drsně:
Každou ejakulací se muž zbavuje kusu mozku (poskytuje část sebe, své duše, mozkové schopnosti myslet jako člověk),
žena každému svému miminu přenechává kus svého mozku (změny chování po porodu upřednostňující zvířecí pudy).
RE: Cesty života mě zavedly až sem - -diskusni-forum- - 09. 03. 2015
(08. 03. 2015, 19:10:18)carol Napsal(a): Celý život sním vlastně tajně o tom, že bych byla s mužem, který by si se mnou četl (miluji četbu i předčítání), zajímal se o umění, který by se mnou něco nového zkoumal a byl duševně i mozkově osvícený, chodil na procházky a cestoval. Problém je ale vždycky v tom, že klasický, sexem ovlivněný muž, tohodle není schopen. Prostě jako by jeho sexuální libido požíralo jeho mozkové buňky, nebo něco v tom smysluChudáci chlapi.
Já bych řekla, že oduševnělost nemá se sexualitou nic společného. Jasný, od mužů v sexuálním zápalu nemůžeš očekávat intelektuální výkon. Ale i sexuálně žijící muži mohou mít bohatý vnitřní život a dá se s nimi mluvit o všeličems, o tom jsem přesvědčena.
Cílíš jen na specifický segment mužů, tak většina tvým nárokům prostě nevyhovuje, o tom to je.
Ať se ti tady líbí.
RE: Cesty života mě zavedly až sem - ca-diskusni-forum-rol - 09. 03. 2015
Zdravím a děkuji všem za milé zprávy
! Pokusím se vám všem nějak odpovědět. Malacarodejnice - děkuji za milé přivítání, jsem mírumilovná a otevřená osůbka, když zde najdu další přátele, budu jen ráda . Chansonierka - určitě nebuď smutná, někdy se vyplatí trpělivost, než-li se spálit a pak si zase delší čas hojit zlomené srdce. Já si vždycky říkám, že i kdybych měla čekat do sedmdesáti, pořád se to vyplatí. Se smíchem vzpomínám na díl Simpsonových, kde ten vědátor nahlédne do Bártovy budoucnosti a řekne mu, že si najde holku v sedmdesáti a pak umře, a Bart i přesto vykřikne "juchů!". Ale teď vážně, určitě nejen ve tvém věku, ale i starší mládenci se po světě pohybují a právě také často z důvodu, že nenalezli tu pravou. Takže se domnívám, že šance se ti s věkem určitě nesnižují .D-kun - moc děkuji za přání, jsi jediný gentleman, který mi k tomuto svátku popřál
. A také děkuji za pochvalu literárního stylu, chtěla bych se v budoucnu živit psaním knih (psaní mám totiž v krvi odjakživa a byla jsem premiantkou v olympiádách z češtiny, tudíž by byla škoda to zahodit). I když studuji ekonomii, u které ale cítím, že mi možná pomůže leda s prodejem těch knih . Když budeš chtít, můžeme si o literatuře a umění dopisovat, už 4 roky (po celé VŠ studium) brigádničím v knihovně, takže si k tomuto udržuji vřelý vztah .ChildFreeMan - já také nechci děti (nemám k nim vztah, nepřipadají mi roztomilé, jsem i členkou fora Nokidding, kdežto zvířata miluji), takže můj mozek ztrátu nikdy neutrpí. Kvůli tomu, jak často jsem se musela učit, naopak vtipkuji, že si ho jednou naloží a budou prodávat po plátkách jako ten Einsteinův
.Asiel - jistě, že i sex provozující muži mohou mít bohatý vnitřní život, ale někde v koutku duše cítím, že bych chtěla poznat muže i úplně jiného ražení
. A když vidím ty typy mužů tady u nás ve městě, tak si vždycky jen říkám, že ani jeden z nich nemůže být ten pravý .
RE: Cesty života mě zavedly až sem - chanso-diskusni-forum-nierka - 10. 03. 2015
ChildFreeMan - já také nechci děti (nemám k nim vztah, nepřipadají mi roztomilé, jsem i členkou fora Nokidding, kdežto zvířata miluji), takže můj mozek ztrátu nikdy neutrpí. Kvůli tomu, jak často jsem se musela učit, naopak vtipkuji, že si ho jednou naloží a budou prodávat po plátkách jako ten Einsteinův
.Můj člověk
nejlepší antikoncepce je pracovat ve školství a i kdybych ve školství nepracovala, tak pořád jsem přesvědčená, že pro mě je lepších 10 psů než jedno dítě
RE: Cesty života mě zavedly až sem - Kri-diskusni-forum-stý - 10. 03. 2015
Ahoj Carol,
Vítej mezi námi
Jak už zmínili Malacarodejnice a D-kun, napsala jsi to moc hezky a zajímavě.
Když si tu pročítám nové příspěvky, tak opravdu souhlasím s každým nováčkem co se tu s námi podělí o příběh.
Jak píšeš s těmi partnery, měla jsem to podobně, byla jsem ve vztahu dlouhodobějším a po roce jsem ho přestala milovat, už to nešlo, růžové brýle spadly.
Ten tvůj druhý partner...bezcitný hulvát co mu jde jen o jedno, bohužel těch je
. Je dobře, že jsi do toho nešla, co on chtěl. Spousta holek totiž udělají pro kluka i to co se jim příčí a co nechtějí. Takový holky nechápu, jsou sice zamilovaný, ale nemají žádnou hrdost.Jak píšeš, všude okolo nás je "plemenitba", všude nám to média cpou, píše se o tom skoro denně, jsem z toho akorát pořádně znechucená...Je to jako by ze světa vymizela slušnost...tradiční lidské hodnoty, "nezkaženost" (nevím, jak to popsat)...jako by lidstvo bylo zdegenerovaný "plemenitbou".
Já když si s někým píšu na téma asexualita a napíšu, že jsem áčko tak mi ostatní nevěří, strašně se tomu diví, ptají se jestli nejsem nemocná, že to není normální...no tady je vidět, jak už jsou zdegenerovaný...
Bohužel jsem si plemenitbou prošla, obětovala jsem se chlapovi, který mi za to nestál, což jsem zjistila pozdě. Litovat můžu jak chci, ale zbytečně. Každopádně jsem se z toho poučila
.Taky teď už budu hledat takového, který by byl jak ty popisuješ...měl by rád čtení, procházky, mohl by se zajímat o umění, nebo třeba o nějaký z vědních oborů, o historii, o přírodu a zvířátka...prostě co by ho zajímalo, měl by mít rád cestování, poznávání nových míst a lidí...Rozhodně mi nejde o vzhled, samozřejmě by neměl vypadat jako strašák do zelí.
Ale normální upravený, čistotný.Zaujme mě vždycky chování, a to co z něj vyzařuje. Proto se mi líbí starší.
Prostě "duševně vyspělý", a ne chlap co se řídí jen svými rozmnožovacími pudy. Ale chlap na úrovni, se kterým si můžu popovídat o všem, smát se sním, který mě vyslechne, poradí mi a pomůže...jeho chování je hodně důležité.
Na mém bývalém mi kolikrát dost vadilo, že jsem o něčem mluvila, a on mě vůbec neposlouchal, anebo mluvil o něčem úplně jiném, než já.
A to je právě o tom naslouchání, což on neuměl.
Ten, se kterým se cítím fajn a v pohodě, těším se na něho a když s ním nejsem, tak mi chybí a myslím na něj.
A ještě k tomu, že uvažuješ v budoucnu o napsání knihy, přeji ti, aby ti to vyšlo.Je to skvělý nápad. Taky jsem nad tím přemýšlela...ale vždycky jsem nevěděla jak začít. V hlavě plán mám, ale jakmile to mám napsat, tak nevím jak...navíc se mi často opakují slova, nemám zrovna moc extra slovní zásobu, i když mám ráda čtení a knih mám dost.
Pak taky přemýšlím nad tím, aby to co bych napsala nebyl úplný propadák, aby to bylo téma, které by lidi chytlo.
Vždycky to chce originální nápad, který zaujme, a nejen u psaní knih.
Ale někdy to trvá dlouho, něco vymyslet, nebo už ten nápad měl někdo přede mnou. Což už se mi taky stalo.
Být jedinečná je úžasný pocit, právě proto že nás je málo...máme pocit vyjímečnosti a nezkaženosti. Jsme na tom duševně jinak, než ti plemenitbou posedlí. Máme jiné hodnoty v životě a to z nás dělá výjimečné
.Obdivuji tě, že studuješ ekonomii, to bych já nezvládla, nemám na to ani geny, ani matematický mozek
. A ekonomika to je samý počítání. Bohatě mi to stačí jako předmět. Jsem spokojená se svou zemědělkou a zvířátkovým oborem
.
RE: Cesty života mě zavedly až sem - ca-diskusni-forum-rol - 11. 03. 2015
Chansonierka: Tak to tě obdivuji, musíš být žena s ocelovými nervy
. Já bych totiž třeba neměla trpělivost někomu pomalejšímu vysvětlovat látku. Proto mám nejradši kolem sebe lidi starší a s bystrým rozumem, kterým něco řeknu a oni chápou, a když nechápou, není zase tak těžké jim to vysvětlit. A mám to v sobě odmalička, třeba jsem si moc nehrála s panenkami (panenka-batole mě dokonce děsila tak, že jsem z ní prý pořád brečela a mamka jí musela darovat sousedce ). Za to jsem měla mraky plyšáků a jiných zvířátek, kterým jsem donekonečna stavěla zoo apod. A také jsem měla vždycky sklony k tomu si něco kreslit, což mě drží dodnes. Děti mi vadí jak jsou nesamostatné, ubrečené a celkově nevyvinuté. Připadají mi jako takový polotovar, přičemž já si raději popovídám už s nějakým hotovým (dospělým) výrobkem -> překvapuje mě, kde všude se dá ekonomická definice použít . A také mám ráda svůj klid a volný čas, kterého není moc a proto se ho snažím využívat tak, aby mě to těšilo .Kristý: Naprosto s tebou ve všem souhlasím
. Já se svému druhému bývalému nemohla dlouho takhle obětovávat, protože já to prostě neumím. Jsem povahou spíš vůdce, než submisivní. A nesnesu, když se ze mě někdo pokouší dělat hlupačku, přestože neví nic o tom, co jsem si zažila. On si myslel, že ví vždycky všechno lépe než já, i když nakonec se vždy ukázalo, že jsem měla pravdu já. Ale ničeho nelituji, nepovedeným vztahem člověk vždy získá zkušenosti o tom, co už opravdu nechce . Navíc za normálních okolností bychom spolu my dva ani nebyli, ale tou dobou u nás doma byla atmosféra na kordy a já raději vyklízela pole, byť s tímhle troubou. To je jeden z nešvarů, který mě vždycky moc zamrzí: že hodně žen odešlo se špatnými muži jen proto, že k tomu byly nějakým způsobem přinuceny. Proto bojuji jako blázen o vlastní nezávislost, i když je to v dnešní kruté době moc těžké (hlavně co se existenčních jistot týče).Plemenitbě naštěstí také odolávám a vím, že po všem co jsem už zažila mě ani nikdo v tomhle nezlomí. Ba naopak cítím, že teď konečně ze mě promlouvá moje nitro a začínám dělat to, co opravdu chci. Je to zvláštní pocit, jako kdyby všechen tvůj předchozí život byl jen jakási příprava na něco, startovací čára, a teprve teď začíná ta pravá zápletka a vše získalo svůj smysl. Asi to souvisí i s tím, že konečně dokončím Bc. a už nikdy neusednu do školní lavice, kromě autoškoly
. Ono s tou ekonomií to není zase tak horké: dělám to proto, že musím. Že mi rodiče kdysi dávno řekli, že se jinak neuživím. Na druhou stranu to nemůžu jen očerňovat, protože to ve mě i svým způsobem probudilo schopnost zacházet výhodně s penězi, umět kupčit a spořit, což se mi bude v životě hodit téměř v jakékoliv příležitosti. Matematiku jinak ráda nemám, čísla byla můj nepřítel, hlavně malá násobilka . Ale duší jsem umělkyně, snílek a fantasta. To je moje pravé já, které se celou tu dobu hlásí o pozornost.Díky za přání co se psaní knih týče. Já mám každý den nový nápad, mám jich stovky
. Doporučuji ti každou svou inspiraci zapsat do sešitu - já si takhle vedu sešit "podnikatelských nápadů", kam si zapisuji i náměty možných knížek. A jelikož fantazie je nekonečná, určitě tě také jednou napadne něco originálního .