Asexuálem díky zkušenostem

[malacar-diskusni-forum-odejnice]

kremik-telovy: Lékařům tohoto typu již nedůvěřuji, mě stačilo, že mi bylo řečeno, že si za to můžu sama. Jako by ten člověk ignoroval všechno ostatní, co se o mě dozvěděl, vůbec mi nepomohl, spíš přitížil.

Adevr a Charlie: Děkuji za like u předchozího příspěvku.

[sk8]

Takže teď je na tomhle foru,vidí že není sama a jen lituje, že nemá takové lidi ve svém okolí.

Tvoje okolí je celý svět, tak co si stěžuješ?

Se stěžovatelkou to také není lehké.

Já nehledám, a přesto nacházím.
Nestavím se ke světu využívačně / chtít (sobecky) nebo odmítavě (sobecky), tak možná proto.

Změna myšlení vždy pomůže. Že je dneska módní se topit v depresích (být agresivní) je špatné. Ale každý se z nich jednou dostane. Pak jen záleží na jeho povaze, vlastnostech, sklonech, vůli,... co "bude". Jak to bude.

---

vendemiaire: To si o mně pár lidí taky myslí, že jsem homosexuál.

To mě ani nikdy nenapadlo. Nějak mě nikdy nezajímalo, co si o mě lidé myslejí, co není pravda.
A když říkali něco, co je pravda, v čem jsem se odchýlil (nebo jsem rovnou v háji ), dal jsem na to.

Vždy se mě dotýkalo, když se mě snažili natlačit do něčeho, s čím jsem nesouhlasil nebo nemohl souhlasit, abych se nestal, jak to říci?, stádnějším.
Např. když se skrytě vysmívali, že nepiju alkohol, nesjíždím maso nebo houby atp.

Dneska už jim dokážu říci, ať si představí, jak budou vypadat ve stáří, jestli se mnou budou vůbec schopní mluvit tak, jako se mnou mluví dneska, a to je umlčí. Ale moc dlouho jim to přemýšlení nevydrží. Vracejí se zpátky ke svým slabostem.