Zdravím spřízněné duše

[b-diskusni-forum-uk]

Asi Te zklamu, ale mam to vicemene podobne a mam obavy, ze cloveku je to dany a nic s tim nenadela. Nebo mozna to jde, ale mne se to nepovedlo. Mam to stejne - se spoustou lidi se nebavim, protoze je to ztrata casu a vysledek je, ze se nemam s kym bavit.... At jsem zmenil praci nebo me preradili jinam, do jinyho useku, vzdycky to po case dopadlo stejne. Ja z toho nejak nemam deprese, uz jsem si zvyknul a dokazu se zabavit sam a kdyz chci jit do hospody atd., tak proste musim nekoho vytahnout.

[Ankari-diskusni-forum-us1981]

Ahoj.
Je mi 31 let a pořád nechápu co ostatní maají na sexu a vztahách ktery uzavírají.
Sami pak kvůli hádkám trpí depresemi atd.
Když se jich pak zeptám proč teda hledají stále další a další vztahy se stejným koncem, odpoví že prostě sex potřebují.
Naštěstí mám kolem sebe dlouholety kámoše kteří můj přístup k sexu respektují a mnohdy i závidí.

[Asiel]

Je to těžké. Jsem hodně velký introvert a i když jsem chodila do zájmových kroužků, tak jsem nikdy neměla kamarády. Ale aspoň jsem se naučila koexistovat s lidmi, i když si s nimi zrovna nemám co říct. Dobrá škola do života.
Až v práci jsem se sblížila s jednou kolegyní, která na tom byla podobně. Dalo by se říct, že jsme kamarádky. Stmelila nás jedna zlá zkušenost.

[mušelín]

A když je řeč o tom hledání správných lidí, nebo koníčků, dají se najít nějaké spolky, organizace nebo jenom nějaký pravidelný shromáždění? Bizardní lidi jsou asi v nejrůznějších odvětvích, tak jak se k nim dostat..

Pokud jsi extrovertní typ, který dokáže zvládat konverzaci s mnoha lidmi zároveň, lze vyhledávání větších společenství doporučit. Pokud se ale všude cítíš sama, budeš se sama cítit i v tom společenství. Hledej si raději přátele jednotlivce, kteří jsou podobně naladění jako Ty.

[Do-diskusni-forum-bra]

Myslím, Lucko, že je nejlepší se odpíchnout od toho co tě zajímá a pak hledat kontakt na lidi, kteří mají stejný nebo obdobný zájem. Ptáš se kde je hledat a přitom jsi se zaregistrovala na několik fór. Co je to tedy za planou otázku. Internet, kulturní akce, dobročinnost, studium cizích jazyků, sport, atd., atd..
Přesto to nejdůležitější je, abys byla sama sobě přítelem, protože sebe máš nejblíž. A tady bych ti poradila, aby sis našla nějakou společnost, která trénuje mysl k vymýcení negativ a rozvoji pozitiv (v mysli). Ale buď opatrná jakou společnost si vybereš.

[ke-diskusni-forum-x!k]

Muzu potvrdit. Taky jsem introvert, taky nevypadam moc hezky, mam sve zajmy, z vetsinou beznych lidi si moc nerozumim, tak se s nima nestykam dokud nemusim. Nasel sem si pritelkyni tady z fora s podobnymi zajmy a funguje to. Krom toho mam par kamaradu se kteryma se vyjimecne vidim, jinak mam hromadu vlastnich aktivit (programovani, letani, elektronika, posledni dobou meteorologie). Je toho spousta co delam a jeste chci delat, takze jsem vlastne spokojeny a nepotrebuju k tomu hromady dalsich lidi a kazdodenni party u baru. Navic mam jeste to stesti, ze programovani me zivi, pracuju z domu a povedlo se nam udelat vydat jednu svetove velmi uspesnou hru.

Takze nezbyva nez poprat taky hodne stesti a casem si najdes svou cestu zivotem. Nesnaz se byt tim kym nejsi a prizpusobovat se ostatnim...

[Aline-diskusni-forum-Daryen]

Je fakt, že s nějakými organizovanými spolky nebo kluby jsem taky nikdy štěstí neměla. Většinou je tam ten jeden společný zájem, ale víc nic. Všechny své stálé přátele jsem posbírala tak nějak náhodně přes školu, přes práci, spolubydlení, tohle fórum... Vždycky to byla spíš náhoda, kolikrát jsme si ani ze začátku moc sympatičtí nebyli a sblížili se až postupně. Takže už to neřeším, prostě beru, co život přinese. Kupodivu čím míň se snažím, tím lepší lidi potkávám

[Dar-diskusni-forum-iach]

Navic mam jeste to stesti, ze programovani me zivi, pracuju z domu a povedlo se nam udelat vydat jednu svetove velmi uspesnou hru.

Já jsem zvědavý Jakou hru?

[Mor-diskusni-forum-wen]

Je fakt, že s nějakými organizovanými spolky nebo kluby jsem taky nikdy štěstí neměla. Většinou je tam ten jeden společný zájem, ale víc nic. Všechny své stálé přátele jsem posbírala tak nějak náhodně přes školu, přes práci, spolubydlení, tohle fórum... Vždycky to byla spíš náhoda, kolikrát jsme si ani ze začátku moc sympatičtí nebyli a sblížili se až postupně. Takže už to neřeším, prostě beru, co život přinese. Kupodivu čím míň se snažím, tím lepší lidi potkávám

Tak nějak to funguje... na pilu se taky netlačí...
Občas také zírám, jací lidé mi vstupují do života... Možná proto, že už nemám taková (přesně vymezená) očekávání, jako dřív... počkám, co sami "nabídnou" ....

[lu-diskusni-forum-cka]

No tak asi nemá smysl chodit štěstí vstříc. Prostě budu dál čekat a třeba se někdo vyskytne.