Příspěvků: 211
Registrován od: 21. 01. 2010
Hodnocení:
2
Mě připadá zvláštní,že vlastně my holky,které odmítáme intimní spojení s mužem k tomu máme jeden podobný důvod - agresivitu ze strany muže. Za sebe můžu říct,že mě ovlivnila nejen v dětství ale i v mém prvním vztahu. Téměř nejsem schopná kontaktu s normálním mužem. Bojím se.
 Just because I can´t "do it" doesn´t mean I don´t love you.
Příspěvků: 21
Registrován od: 21. 07. 2011
Hodnocení:
0
(25. 07. 2011, 19:36:20)malacarodejnice Napsal(a): Mě připadá zvláštní,že vlastně my holky,které odmítáme intimní spojení s mužem k tomu máme jeden podobný důvod - agresivitu ze strany muže. Za sebe můžu říct,že mě ovlivnila nejen v dětství ale i v mém prvním vztahu. Téměř nejsem schopná kontaktu s normálním mužem. Bojím se.
Nemyslím, že to tak mají všechny holky a ženy tady na fóru, ale na druhou stranu možná pár nás takových bude... Když o tom tak přemýšlím, tak agresivita je vlastností typičtější spíš pro muže, agresivních žen je podle mě méně... Možná že to i je důvod, proč jsem se tehdy dokázala zamilovat do gaye, u něj jsem to nebezpečí agrese necítila.
(25. 07. 2011, 19:36:20)malacarodejnice Napsal(a): Mě připadá zvláštní,že vlastně my holky,které odmítáme intimní spojení s mužem k tomu máme jeden podobný důvod - agresivitu ze strany muže. Za sebe můžu říct,že mě ovlivnila nejen v dětství ale i v mém prvním vztahu. Téměř nejsem schopná kontaktu s normálním mužem. Bojím se. U mě to tak není. Kdybych už měla hledat nějaký "důvod", tak spíš to, že nemám žádné sebevědomí a nedokážu si představit, že bych se někomu mohla doopravdy líbit, že bych mohla být pro někoho dost dobrá. Fyzického násilí ze strany mužů se neobávám.
Pravda je, že skoro nikomu nevěřím, protože když se kouknu kolem sebe, v 90% případů nevidím nic než podrazy, lži, využívání...ale dělají to muží i ženy. Prostě na lidi obecně mám hodně negativní pohled.
Příspěvků: 2485
Registrován od: 24. 01. 2011
Hodnocení:
4
Muži mají k většímu násilí fyzický předpoklady. A ten kdo je tintítko, si proto moc nedovoluje.
Ženy spíše vládnou slovně.
Život je pes. A lidi jsou na sebe jako psi.
 "Podívejte se, Alžběto, co já mám před sebou úkolů: trojtaktní motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského. A kdybych měl rodinu, tak by tady stálo tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." (Jára Cimrman, ležící, spící)
Příspěvků: 42
Registrován od: 26. 06. 2014
Hodnocení:
0
(29. 07. 2011, 17:57:59)MadRat Napsal(a): ... nemám žádné sebevědomí a nedokážu si představit, že bych se někomu mohla doopravdy líbit, že bych mohla být pro někoho dost dobrá. ...
Pravda je, že skoro nikomu nevěřím, protože když se kouknu kolem sebe, v 90% případů nevidím nic než podrazy, lži, využívání...ale dělají to muží i ženy. Prostě na lidi obecně mám hodně negativní pohled. Tohle mě dost zaujalo, mám totožný pocit i postoj.
Přestože je původní příspěvek šest let starý a nejsem si jistá, zda si ho Julia přečte, chci jí poděkovat za to, co napsala.
Celý život jsem si myslela, že je se mnou něco špatně, a díky ní teď vidím, že možná nejsem "rozbitá", ale prostě jen jiná. Asexuální? Na nějaké stupnici určitě.
Mám za sebou vztah, který přesně na mé nechuti k sexu ztroskotal. V rané fázi zamilovanosti jsem schopná si sex i užít, dokážu dosáhnout orgasmu, ale jakmile hormonální opojení ustoupí, jsem chladná jak led. Nemám ráda, když mi někdo sahá na partie se sexem spojené, sex samotný mě nebaví, zdá se mi sám o sobě trochu absurdní a díky nepříliš velké toleranci mého prvního milého jsem si navíc vypěstovala blok, při kterém mě jakýkoliv pokus o sex bolí - díky tomu jsem strávila dva potupné roky chození na gyndu, kde mi tvrdili, že jsem naprosto v pořádku. Pak jsem to vzdala.
Je to docela nápor pro partnerský vztah. Část svého života jsem si myslela, že mi prostě není souzeno být v lásce šťastná a že si ani nikoho nezasloužím, protože mu nebudu dobrou přítelkyní. Ne každý je schopný rozdýchat, kdybych řekla: Miluji tě, ale nečekej, že s tebou budu spát.
Ale víte co? Teď vím, že nejsem sama a možná nejsem ani divná. 
|
