17. 04. 2019, 20:56:22
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 17. 04. 2019, 21:01:15 uživatelem Jul-diskusni-forum-iana.)
Hrozně zajímavá otázka, která se dá zevšeobecnit: Je orientace (nebo její úchylky) vždycky vrozená?
Narazila jsem na článek, který polemizuje s vžitým pojetím homosexuality jako vrozené. Poukazuje také na homosexualitu, která se projevila až během života v důsledku traumatu (pod nadpisem "Svoboda se Snopkovou budou vyprávět").
Nevidím důvod, proč by to s asexualitou nemohlo být stejně. Pokud má člověk (nebo i jiné zvíře) traumatizující zkušenost s pohlavností ("sex = ohrožení, frustrace, strach atd."), dává smysl, že jeho organismus odbourá potřebu rozmnožovat se. Co kdyby ten nepříjemný pocit byl opodstatněným signálem a jedinec by pohlavním stykem opravdu riskoval smrt?
U většiny lidí je ten stav krátkodobý - sem by patřila třeba frigidita v důsledku šoku z potratu. Ale proč by u někoho nemohl být dlouhodobý nebo trvalý?
Takže podle mě ano, adevre.
Narazila jsem na článek, který polemizuje s vžitým pojetím homosexuality jako vrozené. Poukazuje také na homosexualitu, která se projevila až během života v důsledku traumatu (pod nadpisem "Svoboda se Snopkovou budou vyprávět").
Nevidím důvod, proč by to s asexualitou nemohlo být stejně. Pokud má člověk (nebo i jiné zvíře) traumatizující zkušenost s pohlavností ("sex = ohrožení, frustrace, strach atd."), dává smysl, že jeho organismus odbourá potřebu rozmnožovat se. Co kdyby ten nepříjemný pocit byl opodstatněným signálem a jedinec by pohlavním stykem opravdu riskoval smrt?
U většiny lidí je ten stav krátkodobý - sem by patřila třeba frigidita v důsledku šoku z potratu. Ale proč by u někoho nemohl být dlouhodobý nebo trvalý?
Takže podle mě ano, adevre.
„Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
