21. 08. 2017, 19:27:11
I po zběžné prohlídce fóra tuším, že podobný seznamovací příspěvek už jste četli, ale…Prostě nevím, jestli jsem tu správně, ale říkám si, že když se svěřím s pocity, tak byste podle svých zkušeností třeba dokázali říct ‚Jo, mám to podobně‘ nebo ‚Ne, to neznám‘. Uvidíme.
Znám definici: „asexualita je absence sexuální přitažlivosti či absence touhy po sexu.“
Ale ta definice je pro mě osobně hrozně abstraktní. Nevím, co si pod tím představit. Jak vlastně poznám jaké to je mít nebo nemít chuť se s někým vyspat? Co člověk cítí, když je někým tělesně přitahován? Takové ty klišoidní motýlky v břiše?
Nemám chuť masturbovat. Nikdy jsem nebyla v žádném vztahu, ani krátkodobém, takže jsem neměla šanci zhodnotit, jestli se mi líbí nebo nelíbí ‚akce‘ v dvojici jako taková. Maximálně jsem si prožila jednostranné platonické zaláskování.
Jsou muži, co se mi líbí, ale nikdy si takového krasavce nepředstavím v posteli v určité poloze, přesto díky tomu vím, že rozhodně nejsem aromantik. Tedy když už mám nějaké představy, tak se spíš týkají objímání, pusinkování nebo společného trávení času ve stylu koukání se na televizi, povídání si o knihách, cestování a podobných aktivit. (Vztahu jako takovému se nebráním aby bylo jasno, jen si přeju především citové souznění. Moc kluků po mě netouží a jen jednou v metru jsem potkala jednoho, co se možná se mnou pokoušel flirtovat pohledem, ale já se ho lekla a utekla jsem…)
Že mě nebaví porno, mě samo o sobě nevzrušuje a nečekám, že by můj přístup k němu nějak dalekosáhle formoval moji osobnost. Píšu to sem prostě pro doplnění obrazu. I ve fikci preferuji romantično před tělesným milováním.
Jestli jsem asexuál nebo grey-Ace nebo demisexuál (no, tohle hned tak nezjistím, protože demi jsou charakterizováni tím, že cítí touhu, ale jen k těm, se kterými jsou si velmi blízcí).
Je dost možné, že až to dopíšu, tak že zjistím, že jsem si v podstatě odpověděla sama sobě. Konečně ten, kdo tu toho o mě ví nejvíc, jsem logicky já sama. -.-´
Každopádně díky za čtení.
Znám definici: „asexualita je absence sexuální přitažlivosti či absence touhy po sexu.“
Ale ta definice je pro mě osobně hrozně abstraktní. Nevím, co si pod tím představit. Jak vlastně poznám jaké to je mít nebo nemít chuť se s někým vyspat? Co člověk cítí, když je někým tělesně přitahován? Takové ty klišoidní motýlky v břiše?
Nemám chuť masturbovat. Nikdy jsem nebyla v žádném vztahu, ani krátkodobém, takže jsem neměla šanci zhodnotit, jestli se mi líbí nebo nelíbí ‚akce‘ v dvojici jako taková. Maximálně jsem si prožila jednostranné platonické zaláskování.
Jsou muži, co se mi líbí, ale nikdy si takového krasavce nepředstavím v posteli v určité poloze, přesto díky tomu vím, že rozhodně nejsem aromantik. Tedy když už mám nějaké představy, tak se spíš týkají objímání, pusinkování nebo společného trávení času ve stylu koukání se na televizi, povídání si o knihách, cestování a podobných aktivit. (Vztahu jako takovému se nebráním aby bylo jasno, jen si přeju především citové souznění. Moc kluků po mě netouží a jen jednou v metru jsem potkala jednoho, co se možná se mnou pokoušel flirtovat pohledem, ale já se ho lekla a utekla jsem…)
Že mě nebaví porno, mě samo o sobě nevzrušuje a nečekám, že by můj přístup k němu nějak dalekosáhle formoval moji osobnost. Píšu to sem prostě pro doplnění obrazu. I ve fikci preferuji romantično před tělesným milováním.
Jestli jsem asexuál nebo grey-Ace nebo demisexuál (no, tohle hned tak nezjistím, protože demi jsou charakterizováni tím, že cítí touhu, ale jen k těm, se kterými jsou si velmi blízcí).
Je dost možné, že až to dopíšu, tak že zjistím, že jsem si v podstatě odpověděla sama sobě. Konečně ten, kdo tu toho o mě ví nejvíc, jsem logicky já sama. -.-´
Každopádně díky za čtení.
Vždycky mě to bavilo a baví mě to dodnes. Ve většině případů ani nejde o mě, až na výjimky... jednou se mi jeden muž líbil natolik, že jsem o něm začala dost přemýšlet a postupem času jsem přemýšlela i nad tím, že bych s ním fyzicky něco měla... a bylo to pro mě příjemné, představa jeho blízkosti pro mě byla hezká a najednou jsem si dokázala představit vše, co se mi vždy hnusilo... představa že bych se prostě s někým jen tak vyspala... připadala jsem si divná. Ale s ním to najednou bylo všechno jiné, i když šlo jen o představy a fantazie... 
Bez toho jednoho chlapa bych si byla asi i skoro jistá, že jsem asexuální... no nakonec jsem demisexuál... s někým kdo by mě dokázal "natolik zasáhnout" si dokážu představit vše, ale jinak nic. Jinak je to pro mě až nechutné... takže asi takhle.