Budoucnost patří nám?

[Jul-diskusni-forum-iana]

Slíbila jsem, že sepíši krátký článek o dvou filosofech, kteří si představovali vychladnutí pohlavního pudu v budoucnosti. Tož tady je.

Oba dva naši myslitelé psali v době, která sebe sama pojímala jako bod zlomu a jako první krok na cestě k budoucnosti odlišné ode všeho, co známe. První z nich žil v osvícenství, druhý na přelomu 19. a 20. století.

William Godwin (1756-1835) byl filosof, spisovatel a nakladatel, jeden z prvních anarchistů. Někomu možná bude povědomý jako manžel feministky Mary Wollstonecraftové a otec Mary Shelleyové, autorky Frankesteina. Patrně s ním mohla být zábava, poněvadž tento chlapík byl jak atheistou, tak pastorem.

Ve svých politických dílech se Godwin zamýšlel nad společností budoucnosti. Jako většina osvícenců v ni vkládal veliké naděje: domníval se, že lidstvo spěje k dokonalosti, moudrosti a štěstí. (Nebylo to tak naivní, jak to z našeho hlediska vypadá, jelikož v 18. století byla idea pokroku nová a ledacos se ji zdálo podporovat.) Při filosofování o stále lepším a lepším lidstvu ovšem narazil na problém přelidnění, který v době velké průmyslové revoluce jaksi visel ve vzduchu. Vyřešil ho vcelku elegantně: tvrzením, že ke zdokonalování člověka patří také vychládání pohlavního pudu. Jak se tedy lidské bytosti budou vzdělávat a stávat se čím dal ušlechtilejšími, přestanou zároveň vyžadovat hrubé tělesné radovánky.

Godwinova vize měla malý nedostatek, a sice absenci argumentů. Proto se do ní také pustil jiný osvícenský filosof, jeden z otců ekonomie a anglikánský pastor Thomas Malthus. Tomu leželo v žaludku právě Godwinovo (ne)řešení problému přelidnění. Z našeho asexuálního hlediska je důležité, že Malthus Godwinovu představu zevrubně rozebral, aby dokázal její bláhovost, a tím nám poskytl vhled do uvažování osvícenského duchovního o lásce a pohlavnosti. Zajímavý je třeba jeho argument, že u některých intelektuálů je opravdu dobře patrná pohlavní chladnost, ale zdaleka to neplatí pro všechny. Prohlašuje, že přirozená lhostejnost ke druhému pohlaví (čti asexualita) není žádnou ctností, nýbrž neutrální vlastností, a že vztah muže a ženy je přirozený a krásný; nevidí na něm nic špatného, co by dokonalejší lidstvo mělo mýtit. (Malthus byl velmi šťastně ženat.) Dodává, že budoucímu úbytku atraktivity mezi pohlavími vůbec, ale vůbec nic nenasvědčuje.

V tom však Malthus možná neměl tak docela pravdu. Jak už jsem zmínila, tito myslitelé psali v době průmyslové revoluce, kdy práce obou pohlaví ve stejných podmínkách částečně setřela rozdíly mezi nimi a kdy se začínala rodit ženská emancipace. Jak bylo řečeno, sám Godwin se oženil s významnou feministickou spisovatelkou (později zemřela při porodu dcery). Není pochyb o tom, že vzájemné připodobnění pohlaví poněkud uškodilo jejich přitažlivosti, která dosud spočívala v tajemné oddělenosti mužského a ženského světa. 

Pierre Teilhard de Chardin /pjér tejár d šardén/ (1881-1955), náš druhý filosof, byl šlechtic, katolický jezuitský kněz a zároveň evoluční biolog a geolog, takže také muž paradoxů. (Řekněme, že občas míval mírné nepříjemnosti.) Vytvořil vlastní originální filosofii, kde sloučil evoluci a náboženství. Někteří ho jistě budou znát jako autora pojmu noosféra, jímž označil vrstvu informací obalující Zemi; v podstatě tím předvídal internet. Teilhard tímto slovem míní propojenost všech lidských myslí.

Noosféra je podle něj stupněm evoluce, který se vyvíjí dál. V oblasti vztahů mezi mužem a ženou to znamená vývoj k takzvané „třetí cestě“ – nebude to ani erotická závislost, ani netečnost, nýbrž vzájemně obohacující přátelství. V něm se nebude plýtvat energií na plození zbytečných lidí, tj. těch, kteří by už byli nad rámec eugenicky omezené porodnosti. Pohlavnost vyhasne a člověk využije svoje síly k hledání boha: „podruhé objeví oheň“. Dvě spřízněné duše pak budou spět ke spáse bok po boku, tak jako on a jeho zbožňovaná sestřenice Marguerita. 

Tuto Teilhardovu myšlenku komentuje sudetoněmecká theoložka Ida F. Görresová. Podle ní je Teilhardova filosofie odrazem a, řekněme, absolutizací vlastní životní zkušenost. Teilhard sám prodělal vývoj od lásky erotické k lásce metafysické, a jelikož se domníval, že ho bůh obdařil „exemplárním životem“, myslel si, že takový zvrat podstoupí celé lidstvo. Inspirace vlastním prožitkem ovšem nemusí znamenat, že neměl pravdu.

Ani Teilhardova vize tedy snad není úplně "mimo". V poslední době se objevují takzvaní antisexuálové, lidé znechucení a přesycení přemírou erotiky všude ve veřejném prostoru. (V důsledku pokroku noosféry, kde jsou jednotlivé mysli čím dál tím svázanější, je možné sdílet mentální obsahy snáze, například na internetu). Proto se sexuality dobrovolně zříkají a hledají uspokojení v neerotických vztazích.

Tak co vy na to? Souhlasíte? Nesouhlasíte? Zajímavé? Praštěné?

[raind-diskusni-forum-ragon]

Hezké. O Pierru Teilhardovi de Chardin už jsem slyšela, ale teprve nyní jsem se dokopala přečíst si celý jeho profil na wikipedii, takže díky. Mám slabost pro tyhle věřící učence, kteří se upřímně a bezelstně snažili propojit vědu s náboženstvím, a vytvářeli za tím účelem originální myšlenkové koncepty, ze kterých katolická církev úplně vyšilovala .
Ta představa "třetí cesty", tedy neerotického přátelství mezi mužem a ženou, je také typická pro věřícího intelektuála, tedy jedince, který se tak intenzivně zabývá náboženstvím (nebo filosofií, nebo vědou), až se to u něj projeví oslabením pohlavního pudu. Neplatí to ale pro každého, a že by se touto cestou vydalo celé lidstvo, nebo alespoň jeho převážná část, tím si opravdu jista nejsem.
Navíc není úplně zřejmé, jestli se nedá prohodit příčina a následek, tedy, že dotyčný se věnuje intelektuální činnosti proto, že nemá zájem o druhé pohlaví. To je stejné jako u chorobných hráčů počítačových her: nemají romantické vztahy, protože soustavně paří, nebo paří proto, aby zapomněli, že nemají skutečný život?

[Jul-diskusni-forum-iana]

Mám slabost pro tyhle věřící učence, kteří se upřímně a bezelstně snažili propojit vědu s náboženstvím, a vytvářeli za tím účelem originální myšlenkové koncepty, ze kterých katolická církev úplně vyšilovala . 

Já taky. Ale v Teilhardově případě se asi nedá tak úplně říct, že by církev vyšilovala. Nechala ho přednášet na všech universitách vyjma Sorbonny, kde ale také nakonec vedl nějaký seminář, a šíření jeho názorů v opisech nebo korespondenci nijak nebránila. Bylo to takové to typické jezuitské "vlk se nažral a koza zůstala celá". Ida F. Görresová přirovnala Teilhardovu situaci k situaci Friedricha von Spee. Ten měl také zákaz publikovat, a tak mu prostě někdo z jeho jezuitských spolubratří odcizil rukopis ze šuplíku a vydal ho za něj, čímž bylo nařízení učiněno zadost. Zkrátka: jak jezuitské! 

Ta představa "třetí cesty", tedy neerotického přátelství mezi mužem a ženou, je také typická pro věřícího intelektuála, tedy jedince, který se tak intenzivně zabývá náboženstvím (nebo filosofií, nebo vědou), až se to u něj projeví oslabením pohlavního pudu. Neplatí to ale pro každého, a že by se touto cestou vydalo celé lidstvo, nebo alespoň jeho převážná část, tím si opravdu jista nejsem. 

Navíc není úplně zřejmé, jestli se nedá prohodit příčina a následek, tedy, že dotyčný se věnuje intelektuální činnosti proto, že nemá zájem o druhé pohlaví. To je stejné jako u chorobných hráčů počítačových her: nemají romantické vztahy, protože soustavně paří, nebo paří proto, aby zapomněli, že nemají skutečný život?

Dobrá myšlenka. Schopenhauer si představoval, že je to ten první případ - jenom hypotrofie pohlavního pudu umožňuje zabývat se intelektuálními záležitostmi. Nejsem si jistá, jestli by to šlo i obráceně - že by pohlavní pud pod nátlakem vyklidil pole. Ale snad ano...

[ad-diskusni-forum-evr]

Zajímavé, ale nesouhlasím se souslovím "plození zbytečných lidí" - většina pohlavních styků naopak nevede k zrození dětí, samotná ta aktivita je z evolučního hlediska bezpředmětná (předmětná by byla, kdyby došlo při koitu k početí). Nevidím nic špatného na tom se rozmnožovat (logicky), avšak striktně jsem proti tomu, aby se koity dělaly jen tak pro zábavu, aniž z nich vzejde nový člověk. Žádný člověk, který se narodí, není zbytečný (pomineme-li např. vrahy a další bestie).
Děkuji za článek. Poslyš, Juliano: proč vlastně nepíšeš do žádného tisku (nebo píšeš?)? Ty bys měla vždycky o čem psát, i knihy.

Sosno, musím se fakt ozvat...protože nesnáším zakazování a cenzuru.  Ty jsi normální Koniáš. 
Co ti, proboha, je po tom, že běžná lidi spolu spí a mají sex, a to i bez plození dětí? 
To, že ty buď někoho nemáš, nebo tě to nebaví, neznamená že budeš jiné lidi stavět arogantně do šablon podle sebe. To mě docela naštvalo.
Kdyby jsi žila v komunistické Číně, tak už by jsi, konečně,měla práci, mohla by jsi být vedoucí ústavu pro kontrolované rodičovství... 

[Jul-diskusni-forum-iana]

Žádný člověk, který se narodí, není zbytečný (pomineme-li např. vrahy a další bestie).

Poslyš, Juliano: proč vlastně nepíšeš do žádného tisku (nebo píšeš?)? Ty bys měla vždycky o čem psát, i knihy.

Naopak, většina lidí je z hlediska eugeniky zbytečná, protože průměrná/podprůměrná. Když nám evoluce a pokrok přinesly inovace, pomocí kterých omezujeme potřebnou sílu (například na zúrodnění mnoha polí stačí jediný člověk + stroje), vyplývá z toho, že "nepovedení" lidé jsou zbyteční. Jejich pokažená genetická informace je bezcenná. Tolik eugenika.

Poslední tři roky jsem psala svoji bakalářku, kterou si troufám pokládat za plnohodnotné vědecké dílo postavené na vlastním výzkumu (a naštěstí se v tom se mnou shoduje moje vedoucí, takže to snad není jenom moje bohapustá představa ). Neměla jsem na jinou publikační činnost čas. Nedávno jsem dostala nabídku, abych psala propagandistické články pro jedno politické hnutí, což sice zcela nevylučuji, ale myslím si, že ve 22 je člověk na propagandu příliš mladý. K té je potřeba dokonalé znalosti lidí. Jinak mám právě rozdělanou studii o Hitlerově ekonomické filosofii, která už je prakticky hotová a hodlám ji dát nejmenovanému magazínu. Do budoucna shromažďuji materiál pro dvě opravdu velká vědecká díla: jedno budou dějiny ateismu a druhé filosoficko-historický komentář k Mému boji. Ale na to mám dost času. A v minulosti, když jsem ještě mívala čas, jsem publikovala tak různě - v nějakém literárním časopise, ve školním časopise (protože jsem byla v redakci a potřebovala jsem číslo zaplácnout něčím čitelným) a tak. 

Adevr: Páter Koniáš byl fajn! On za ty zabavené knihy kupoval jiné ze svého platu, a to i Židům, kteří na nějakou náhradu vůbec neměli nárok. A jednou dokonce jako misionář lhal, aby zachránil život dvěma protestantským čeledínům, kteří ho chtěli zabít. (Čeledíni ho zavřeli ve stodole a oznámili mu, že zemře, takže poklekl, aby se pomodlil, ale v tu chvíli vtrhl dovnitř sedlák a ptal se, co se to tam děje. Klečící páter Koniáš mu řekl, že je všechno v pořádku a že jen učí ty mládence, jak se mají modlit.) Jo, a jednou, když mu ovečky nepřišly na mši, ji šel sloužil za nimi do hospody. xD Prostě týpek. 

[ad-diskusni-forum-evr]

Zajímavé, ale nesouhlasím se souslovím "plození zbytečných lidí" - většina pohlavních styků naopak nevede k zrození dětí, samotná ta aktivita je z evolučního hlediska bezpředmětná (předmětná by byla, kdyby došlo při koitu k početí). Nevidím nic špatného na tom se rozmnožovat (logicky), avšak striktně jsem proti tomu, aby se koity dělaly jen tak pro zábavu, aniž z nich vzejde nový člověk. Žádný člověk, který se narodí, není zbytečný (pomineme-li např. vrahy a další bestie).
Děkuji za článek. Poslyš, Juliano: proč vlastně nepíšeš do žádného tisku (nebo píšeš?)? Ty bys měla vždycky o čem psát, i knihy.

Sosno, musím se fakt ozvat...protože nesnáším zakazování a cenzuru.  Ty jsi normální Koniáš. 
Co ti, proboha, je po tom, že běžná lidi spolu spí a mají sex, a to i bez plození dětí? 
To, že ty buď někoho nemáš, nebo tě to nebaví, neznamená že budeš jiné lidi stavět arogantně do šablon podle sebe. To mě docela naštvalo.
Kdyby jsi žila v komunistické Číně, tak už by jsi, konečně,měla práci, mohla by jsi být vedoucí ústavu pro kontrolované rodičovství... 

Své jsem řekla. Už se k tomu nebudu vyjadřovat.

To je, myslím, nejrozumnější.

[So-diskusni-forum-sna]

Dobře, díky za odpověď. Lajkuji Tvůj 2. ostavec.

[ad-diskusni-forum-evr]

To Juliana

Každý kdo cenzuruje, pálí a zabavuje knihy, stojí za houby... a to jsem dnes mírný.
A to, co píšeš o Koniášovi , beru jako jen jako, pravděpodobně, jen formu církevní propagandy, ostatně jezuite v tom byli dobří.
Věřím že , kdyby někdo chtěl, najde něco pozitivního třeba na Bobligovi z Edelstadtu, nebo na Vašovi, Urválkovi, Podkonickém, a podobných zrůdách .
Já ale spíš hledím na konečný součet činů.
Když se úchylný vrah usměje na dítě, neznamená to, že mu tak jen projevuje jakýsi srdečný a nezištný cit.

[Jul-diskusni-forum-iana]

Adevr: Tak v tom mám úplně odlišný názor.

Sosna: Není třeba citovat celý předchozí příspěvek, když stejně odpovídáš jen jednou větou. Dělá to vlákno nepřehledným, a pravidla to dokonce i zakazují.

[ad-diskusni-forum-evr]

To Juliana

To je v pořádku,  každý  máme svůj názor. 
A navic, já jsem ve dvaadvaceti měl  úplně  jiný pohled na svět, než později, když 
už sem ho kus zažil . 
Ale ohledně  pálení knih a cenzury, ... tak to jsem neměl rád nikdy.