26. 06. 2018, 17:15:21
Ahoj, Jsem AnnaBeth, je mi 24 a mám stejně klišé první větu představení jako všichni ostatní.
Už nějakou dobu fórum sleduji.
A všimla jsem si, že berete i "nečistokrevné" asexuální jedince. A tak doufám, že tohle bude platit i na mě.
Pokud se mám zanálepkovat, prefeuji nálepku Abrosexuál, ale docela dobře se vejdu do šedé zóny. Lidí, kteří používají tuhle nálepku v mém okolí jsem našla přesně nula. Což je stejný počet, jako počet asexuálních lidí v mém okolí. Najít sama sebe mi trochu trvalo, spíš šak z neinformovanosti. A to tak nějak vedlo k přítomnému okamžiku, kdy jsem tady a doufám, že najdu alespoň minimum lidí v šedé zóně jako je ta má.
Krátce shrnuto: Jsem abro, doufám, že časem budu mít možnost poznat jiné lidi GrayA a těší mě, že jsem tady.
Dlouze rozepsáno:
Abrosexualita je ve své podstatě "fluidní sexualita". Pro mě osobně bylo dlouho složité někam se zařadit, protože mi nikdo neřekl, že sexualita nejsou jen tři možnosti. A hodně dlouho jsem si připadala rozbitá. Kolem sedmnácti jsem "objevila" bisexualitu a chvíli jsem měla dojem, že to bude vhodná nálepka. Ale pořád jsem cítila, že se mnou nebylo něco v pořádku.
Trvalo mi asi další dva roky, než jsem se dostala do své asexuální fáze. V tu chvíli jsem se to pokusila popřít, protože některé dny jsem pořád cítila sexuální přitažlivost k dívkám nebo opačnému pohlaví.
Poslední rok vím, kdo jsem. A na začátku to bylo děsivé, přiznat, že jsem asexuální a bisexuální zároveň. Tyto sexuality jsou pro mě nejsilnější, ale některé dny jsem i výhradně homosexuální.
Nikdy mě nějak nezajímalo, s kým a kdy budu mít sex, vždycky jsem měla spíše negativní postoj. Nemůžu říct, že sex nechci nikdy, tohle tvrzení je platné však asi polovinu času.
Sexualita všeobecně je téma, které se v mé rodině nediskutuje. Moje mamka pořád čeká, že si někoho najdu a budu mít děti, i když jsem jí vysvětlila, že děti nechci ze spousty důvodů. Sestry ví, že se nenálepkuji jako heterosexuální, ale mají své životy a je jim to jedno.
Ohledně přátel jsem měla velké štěstí, ti co ví o mě sexualitě to berou jako další fakt o mě a nedělají z toho žádné haló. Věřím, že moje sexualita není to, co mě definuje, takže mě těší, že to moji nejbližší berou stejně jako já.
Ještě mám co říct, ale mám pocit, že ty ostatní věci si schovám na jindy, tenhle příspěvek je stejně už dost dlouhý.
Už nějakou dobu fórum sleduji.
A všimla jsem si, že berete i "nečistokrevné" asexuální jedince. A tak doufám, že tohle bude platit i na mě.
Pokud se mám zanálepkovat, prefeuji nálepku Abrosexuál, ale docela dobře se vejdu do šedé zóny. Lidí, kteří používají tuhle nálepku v mém okolí jsem našla přesně nula. Což je stejný počet, jako počet asexuálních lidí v mém okolí. Najít sama sebe mi trochu trvalo, spíš šak z neinformovanosti. A to tak nějak vedlo k přítomnému okamžiku, kdy jsem tady a doufám, že najdu alespoň minimum lidí v šedé zóně jako je ta má.
Krátce shrnuto: Jsem abro, doufám, že časem budu mít možnost poznat jiné lidi GrayA a těší mě, že jsem tady.
Dlouze rozepsáno:
Abrosexualita je ve své podstatě "fluidní sexualita". Pro mě osobně bylo dlouho složité někam se zařadit, protože mi nikdo neřekl, že sexualita nejsou jen tři možnosti. A hodně dlouho jsem si připadala rozbitá. Kolem sedmnácti jsem "objevila" bisexualitu a chvíli jsem měla dojem, že to bude vhodná nálepka. Ale pořád jsem cítila, že se mnou nebylo něco v pořádku.
Trvalo mi asi další dva roky, než jsem se dostala do své asexuální fáze. V tu chvíli jsem se to pokusila popřít, protože některé dny jsem pořád cítila sexuální přitažlivost k dívkám nebo opačnému pohlaví.
Poslední rok vím, kdo jsem. A na začátku to bylo děsivé, přiznat, že jsem asexuální a bisexuální zároveň. Tyto sexuality jsou pro mě nejsilnější, ale některé dny jsem i výhradně homosexuální.
Nikdy mě nějak nezajímalo, s kým a kdy budu mít sex, vždycky jsem měla spíše negativní postoj. Nemůžu říct, že sex nechci nikdy, tohle tvrzení je platné však asi polovinu času.
Sexualita všeobecně je téma, které se v mé rodině nediskutuje. Moje mamka pořád čeká, že si někoho najdu a budu mít děti, i když jsem jí vysvětlila, že děti nechci ze spousty důvodů. Sestry ví, že se nenálepkuji jako heterosexuální, ale mají své životy a je jim to jedno.
Ohledně přátel jsem měla velké štěstí, ti co ví o mě sexualitě to berou jako další fakt o mě a nedělají z toho žádné haló. Věřím, že moje sexualita není to, co mě definuje, takže mě těší, že to moji nejbližší berou stejně jako já.
Ještě mám co říct, ale mám pocit, že ty ostatní věci si schovám na jindy, tenhle příspěvek je stejně už dost dlouhý.