17. 02. 2011, 20:48:19
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 18. 02. 2011, 01:24:15 uživatelem Ne-diskusni-forum-la.)
(17. 02. 2011, 09:47:40)Arthur Napsal(a): Zatím můžu podat jen čistě subjektivní názor. Podle mýho je skutečná asexualita součástí sexuálního chápání a vnímání lidí (jinak by musel platit Illusorův test), kdy si je člověk dobře vědomý hranice mezi láskou a pouhou pudovostí. A podle toho přistupuje k lidem a-sexuálně. V mém uvažování se asexualita se sexualitou nijak nevylučuje... Ba právě naopak, jedná se o soulad... A oba extrémy sexuchtivost i popírání sexuality není žádoucí. Protože i sexuál nemusí vyhledávat sex!
Arthure, zdá se mi, že Ty mluvíš o jedné verzi asexuality, nakonec, proč ne, nějaké unifikované pojetí by bylo spíš odstrašující, chtít se mermomocí vřadit do jednoho vzorce, to je samo o sobě, dle mého, ostatně nepříliš reálné poplatně tomu, jací jsou lidé, jak vnímají a prožívají svět, případ od případu....a vidíš, dokazuje to pouze tu skutečnost, že i ostatní mají právo na to své individuální pojetí, je třeba to vše pak vůbec tak pracně rozebírat? Natož příčiny a takhle na dálku! Dokud toho člověka reálně neuvidíš a nenavážeš s ním nějakou formu kontaktu, tak usuzovat, jaký kdo je, natož, jaký má či nemá problém, je mařením času. Proto i mluvím o tom, brát to tu vše s nadhledem!
K té sexualitě a asexualitě jenom dodatek v tom smyslu, že je zde vždy provázanost, nikdy nelze odkazovat jen vzhledem k aspektu biologickému nebo duševnímu, s tím určitě souhlasit budeš, doufám, lidská sexualita je jednoznačně bio-psycho-sociální (kulturní) konstrukt. Tyto tři složky se vždy paralelně budou uplatňovat při onom konání, proto ani nějaký biologický test nemůže být jednoznačně určujícím. Člověk zkrátka není laboratorní krysa, jejíž chování se dá napodmiňovat a poplatně tomu posléze i predikovat, s člověkem bude zkrátka vždy v tomto větší potíž. Je to jako v případě té homosexuality, i když je to dnes již uznaná sexuální orientace, dodnes se vedou spory, do jaké míry je záležitostí vrozenou a do jaké míry se zde může uplatňovat sociální učení, uplatňuje-li se...., hledají se biologické koreláty homosexuality....U asexuality je to o to obtížnější, že je to poměrně "nová" záležitost, i když lidé sexuálně neaktivní zde byli vždy, tak přece jenom se toto téma dostalo do popředí odborného zájmu až poměrně nedávno....lidi vždy spíše zajímaly sexuální aférky (viz popularita Freuda...) než "nudný" život asexuála bez sexuálních skandálů...navíc, i lidé jevící se jako asexuální se rodí s pohlavními orgány, takže, kde pak hledat biologické koreláty asexuality.....jisté je jedno, víme, že sexuální pud "sex drive" je značně variabilní, jsou zde jedinci velmi aktivní, aktivně vyhledávající sexuální kontakty, na opačném pólu jedinci klidnější až velmi klidní a toto biologické puzení by, dle mého, mohlo být jedním z podstatných určujících kritérií asexuality. To asi ale nejlépe posoudí člověk sám, jak na tom je....nejméně důvěryhodným v otázce asexuality mne osobně přijde člověk, který pociťuje běžné až silné puzení, ale nedokáže jej reálně realizovat v konkrétním vztahu....pak bychom možná měli hledat důvody, proč tomu tak je (jaké jsou pro to důvody)....když si vezmu sebe, proč já jsem chtěla vztah, tak primárně kvůli potřebě citového souznění, snad každý člověk má potřebu milovat a být milován, ale nikoliv kvůli potřebě sexuální, kdybych nechtěla rodinu, tak bych neměla důvod toto vůbec řešit! "Staralo" se pouze okolí, nikoliv já. Dále, píšeš zde o nějakém "duševním uvědomnění" ve vztahu k sexualitě a asexualitě, ale já tvrdím, že pokud zde není ona adekvátní kompenzace, je toto u běžně sexuálně nastaveného jedince samo o sobě nereálné. Prostě potřeba je potřeba....a ten člověk, pokud ji má, tak si za ní jde....čili takto. Je naivní si myslet, že si řekne, ok, znám toto a toto, tak svoji sexualitu nyní popřu a bude dobře (všichni známe občasné extrémní výlevy sexuálně frustrovaných jedinců....). Jinak souhlasím s tím, že každopádně oba jmenované extrémy, jak říkáš, sexuchtivost i popírání sexuality jsou chybné, ovšem, jak jsem již naznačila výše, ono popírání může ale nemusí být průvodním znakem obou stavů, jak sexuality tak asexuality. Ovšem, z mého čistě subjektivního - osobního pohledu, skutečný asexuál sexualitu nepopírá, ale je s ní srovnán....
Čili jak můžeš vidět, i když mám rovněž tendenci vidět sexualitu více v rovině psychologické až do přesahů duchovních, přesto považuji za nesprávné podceňovat biologickou složku. Náleží jí rovnoprávné místo!
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)