Jsem vadná?

[Mo-diskusni-forum-nca]

Ahoj, cetla jsem tady uz par ruznych pribehu a ti lidi o sobe zjistuji, ze jsou asexualove uz nekdy v 16 nebo ve 20 nebo ze uz meli nejaky fyzicky zkusenosti s protejsi osobou, coz ja vubec. Me uz bude 30 a ze jsem asexual jsem zjistila teprve pred par lety. Vzdycky jsem si jako vsichni predstavovala jaky to bude az budu mit kluka a bude to super, libacka, objimani a sex..ten jsem si teda detailne nepredstavovala, jen jsem to brala tak, ze to ke vztahu patri. Kdyz mi bylo 15, seznamila me nova kamaradka se dvema kluky, s jednim pred nejakou dobou chodila a ze by s nim chtela byt zas a ten druhy se libil me. Jednou jsme byli my ctyri venku a kdyz jsem pak byla s kamaradkou vecer u nas, tak jsme se bavily o tom jak bych s nim chtela chodit tak, uz si to vlastne nepamatuju jak to vzniklo, ale vim, ze jsem se ho na to jen tak zeptala smskou..teda ja ne..nemela jsem odvahu, tak tu smsku poslala ona. Kdyz mi odepsal, ze jo, tak jsem skakala radosti, jenze kdyz jsme se dalsi den videli, tak nic neprobehlo, ani zadna pusa, proste jako kamaradi a potom mi vecer psal, ze se omlouva, ze mi nedal ani pusu a ja ze v pohode. Jenze se nic nedelo ani dalsi dny kdy jsme se videli..samozrejmne u toho byla kamaradka s jeho kamaradem, kteri se k sobe vratili a davali si pusy a tak, u nich nic vic nebylo, protoze jim jeste nebylo 15. Porad jsem si se "svym klukem" psala a mela jsem pocit, ze jsem zamilovana az k zblazneni..a kdyz jsme byly my ctyti venku? Nic, proste jsem se k nemu i bala jit bliz a ze bych mu dala pusu? to asi tezko. Nevedela jsem proc k nemu nemuzu jit a dat mu pusu, ale proste me nepritahoval, driv jsem tohle slovo ani moc neznala v tomhle vyznamu. Proste jsem myslela, ze tohle ma byt prirozeny, rikala jsem si, ze je to kvuli tomu, ze ke me neprijde a sam mi neda pusu, ze ceka co udelam a tak. Nakonec jsem to ukoncila. Po nejaky dobe jsem se seznamila s dalsim klukem, taky mi prislo, ze jsem zamilovana, jina kamaradka mi rikala, ze je hodne na holky, ale ja to nechtela poslouchat..psali jsme si, prozvaneli, volali..kdyz jsme byli venku i s vice lidma samozrejmne, tak jsme byli nejak chvilku sami a on uz zavrel oci a naspuloval pusu..muj reflex byl, ze jsem mu do obliceje stahla ksilt, mel na sobe totiz ksiltovku. Prislo mi to vtipny, tak jsem se smala, nakonec z toho taky nic nebylo. Ale porad jsem si rikala, ze jsem proste mlada a nepripravena. Sice me balili ruzni kluci a tak, i s jednym o tridu niz spoluzakem, se kterym jsem byla nejakou dobu ve skole na praxi, psali jsme si jen tak nevinne a ja zas ten pocit zamilovanosti ale jinak nic, ja proste nikoho nechtela a pak uz nikdo nebyl. Ja si prala at se nekdo objevi, ze uz budu pripravena, ze staci nekoho sebevedomyho, kdo se nebude bat, prijde ke me a da mi pusu, ale jak sli leta, tak jsem si uvedomila, ze jsem jenom snila, ze zustanu sama.

Proste me kluci nepritahujou, tak jsem uvazovala jestli nejsem na holky, protoze kdyz vidim v lete nejakou peknou holku v kratasech nebo tak, tak mi pripada narozdil od kluku sexy, ae predstava, ze bych se s nejakou libala nebo mela dokonce sex? To tezko..fuj a nechutny. A navic se mi proste libej kluci. Potom jsem uz byla uplne "strizliva" a doslo mi, ze mi prijde nechutny uz samotny libani..copak jsem divna? nebo porad jak dite? Nechapala jsem a az po letech jsem videla video na youtube kde jeden chlap vypravel o tom, ze je neromanticky asexual, ze jsou ruzny typy, ze nekteri se muzou zamilovat a nekteri ani to. Ale jsem ten typ co se muze zamilovat? Vzdycky jsem si myslela, ze ta laska vyvrcholi casem tim fyzickym kontaktem. Vim, ze jde, aby nekteri lidi spolu zili aniz by spolu meli sex, chtela bych neco takovyho, zatim ziju s rodici a predstava, ze budu starnout sama..ted bydlim v dome a mam vse co potrebuju a nemusim se o nic starat.  

Chci hlavne nejak zit a ne jen byt sama v prazdnym byte, chci dal prijit domu a mit si s kym povidat a vypravet jaky jsem prozila den. Jenze zvladnu se s nekym i seznamit? Mam navic problem, ze se spatne seznamuju, netroufnu si jen tak nekoho oslovit a nevim o cem se s lidma bavit, mam to proste tezky.

[Gyr-diskusni-forum-xiur]

Ahoj, určite nie si vadná. Tvoj príbeh mi pripomína moje začiatky. Tiež v puberte, ešte na strednej, som si dosť rozumel s jednou spolužiačkou, a jej kamarátka, ďalšia spolužiačka, si našla chlapa, a nám dvom vnukla nápad, že však sa furt stretávame, kecáme, prečo spolu nechodíme. A my teda, že hej, že možno sme sa obaja hanbili podniknúť prvý krok, alebo možno tá spolužiačka čakala od mňa, kedy s tým prídem sám, kto vie. No a tak sme spolu začali byť akože vo vzťahu, dávali sme si také letmé bozky, objímali sa, to bolo ešte celkom v pohode. Ale nevzrušovalo ma to. No časom začala chcieť robiť francúzáky, a to mňa už silno znervózňovalo, nikdy sa mi nepáčila predstava prichádzanie do styku s telesnými tekutinami druhého človeka. Došlo k tomu až po nejakom mesiaci na Silvestra, keď ma pripila šumivým vínom. Tak sme sa teda bozkávali, zábrany opadli, ale robil som to tak nejak, len že ona chcela. No neskôr to potom po mne chcela praktizovať za triezva vonku, pred ľuďmi a tak. A ja som mal totálne zábrany, ťahal som ju kade tade aby sa ľudia nepozerali, čo ju štvalo, a vlastne aj mňa, prišlo mi to proste ako odporná aktivita. Potom sme takto nejako fungovali ešte pár mesiacov, kým začala tá spolužiačka vyzvedať od priateľky, či sme mali už sex. A ona začala teda mať chuť na sex, predsa nebude horšia, než spolužiačka, či čo. A začala mi to tak priamo hovoriť, že oni už trtkajú, a my prečo nie, no a ja som sa k ničomu nemal, vyhýbal, až mi dala nakoniec kopačky. Ale stále som nemal jasno, či som asexuál, alebo mám proste len zábrany. Mal som potom ešte nejaké kratšie vzťahy, ktoré sa ale nedostali moc ani k bozkaniu a padli, a potom taký väčší, asi rok trvajúci, aj som babe povedal, že neviem, či som asexuál alebo mám len blok, no ona to asi automaticky vzala, že mám blok. A tak sme po večeroch cez víkendy pili a snažili sa postupne prekonávať ten domnelý blok. No, dostali sme sa zase nanajvýš na bozkávanie, plus nejaké to hladenie na hrudi, prsiach, ona ma aj v rozkroku cez gate, ale vyzliecť sa do naha pred ňou, to mi proste nešlo. Tak sme sa rozišli, aj z iných dôvodov, a zase som ostal v tom, či je to blok alebo to nie je blok. No a tak som si našiel ďalšiu babu časom, a s tou sa mi to už podarilo zase pomocou alkoholu prekonať, mávali sme sex, aj kadejaké iné úchylačiny, ale aj tak, vždy som musel byť pripitý. No hoci som sa dokázal vzrušiť, nikdy som nevedel dosiahnuť orgazmus, proste v hlave to nebolo, to len to fyzické dráždenie. Po roku a pol sme sa rozišli, nejdem tu rozpitvávať prečo, ale o sex nešlo. No každopádne viem, že zábrany pred sexom už nemám, a aj tak ho nemám potrebu robiť. Tak už viem, že som aromantik asexuál.

[iN-diskusni-forum-Ner]

Nejsi divná, jen je prostě těžký si uvědomit že tyhle věci vnímáš a cítíš jinak než ostatní, když si taková celý život. Já na to přišel taky mnohem později, protože jsem problémy viděl jinde. Většina holek na to příjde dřív asi proto, že to probírají se svými kamarádkami, takže mají srovnání a docvakne jim, že něco mají jinak.
Případně mají ještě nějaké praktické zkušenosti, když se jim začnou kluci nabízet a zjišťují že nic necítí i když by měly.
Můžeš to brát aspoň tak že si o nic nepřišla

Btw, nebyl to rozhovor na DVTV?

[mar-diskusni-forum-teza]

Tvoje příhoda s čepicí mi něco připomněla. Mám podobný zážitek, který byl ovšem v opačném gardu mužsko - ženském, jsem mužského  pohlaví. Netýkalo se to tedy kšiltovky a bylo to v dost pozdějším věku (čímž to ovšem bylo trapnější).
Na rozdíl od tebe jsem nikdy nezapochyboval ohledně toho „správného“ směřování. A sex mi nepřipadal hnusný (tedy ten mužsko- ženský), jenom jsem jaksi neměl a nemám ten "tah na branku". Rád jsem byl s klukama, užíval si klučičí dobrodružství v klukovské partě. A jakmile se objevil nějaký objekt ženského pohlaví, už mi to zkazilo celý zážitek. 
Že se neumíš seznámit? To přijde, nutně potkáváš lidi a něco po nich chceš. Předpokládám, že chodíš do práce, nebo alespoň na nákup. Nečekej, že přijde někdo sebevědomý, a uvede tě do velikého světa dospělých. Ono to krůčkách přijde samo. Pomalu, oproti jiným zatraceně pomalu. Ale tak to zkrátka bude. Žádné násilné uspěchávání. Jen občas do toho trochu "ťukni", nejdřív opatrně, pak můžeš silněji.
Já jsem s ženami neuměl komunikovat ještě ani v tvých třiceti. Řekl bych, že tehdy jsem se to začal učit, že jsem byl na začátku učebního procesu. Asexuálové zkrátka dospívají později.
Vůbec s tebou nesdílím pocit samoty v bytě. Nedokážu si naopak představit, že přijdu domů a tam na mne bude někdo čekat. Necítím potřebu se někomu vyzpovídat. Každopádně člověk si dokáže docela dobře popovídat i sám se sebou. Pokud cítím potřebu společnosti, tak za ní musím jít. Už ani nevím kolik je to let, kdy jsem pozval někoho k sobě domů. Deset? Patnáct? A když jdu "do společnosti", tak za kamarády (kolegy apod.), nebo i za dívkou, ženou. To, že každé "rande" končí sexem nebo nějakým fyzickým kontaktem platí snad jen ve filmech, nebo to tak někdo někde líčí. Takhle to není. Nemít nikoho doma má podle mne tu výhodu, že když chceš společnost, tak ji máš (viz výše), když ji nechceš zalezeš domů. Ale pokud na tebe bude doma někdo čekat, tak budeš vlastně pořád ve společnosti. A sama? Budeš muset někam utéct. A každý člověk potřebuje být někdy sám.
Že si někde někoho slyšela říkat, že je neromanticky asexuál a že to asi taky budeš? Hlavně žádné škatulkování typu já jsem tohle, nebo spíš tohle… Stejně se nikdy zcela netrefíš. Pak budeš mít mindrák, že to v něčem máš trochu jinak. Nebo se budeš chtít násilím napasovat do té škatulky a naděláš víc škody než užitku.
Hlavně: Každý člověk celý život na něco čeká, i když to tak třeba nevypadá. Většinu života člověk pročeká. Pravda, někdo je aktivnější. Ty alespoň máš představu, čeho by ses ráda dočkala, každý to štěstí nemá. Například co já se načekal, a dnes vím, že jsem tomu mohl jít naproti, jenže jsem nevěděl jak a čemu, přesto jsem se dočkal. Mohl bych litovat, že pozdě, ale proč. To k životu patří.
A nepoddávej se žádné lítosti. Jiní lidé zas litují něčeho jiného. Neexistuje někdo, kdo by ničeho nelitoval.

[Mo-diskusni-forum-nca]

Marteza:

No popravde s tim bydlenim to mam zvlastni..na jednu stranu chci bydlet sama a na druhou ne..u nas doma mam rodice a sestru, vetsinou tu je i jeji pritel, kdyz je ona doma. A kdyz zjistim, ze ten den budu treba jen nekolik hodin sama, tak mam radost, vubec to nechapu, pritom jindy jsou vsichni zalezli a ja taky ve svym pokoji a mam svuj klid, ale porad citim, ze tu nejsem sama a neni to ten klid jako kdyz jsem sama. A nejlepsi je, kdyz vsichni jedou treba na tyden k rodine a ja zustavam sama doma kvuli psum, toe uplne nejlepsi pritom nedelam nic zvlastniho, to co normalne, kdyz tu nekdo je..ale na druhou stranu jsem rada, ze tu jsou, mam si s kym pokecat, zabijou mi pavouky, ze kterych mam hroznej strach a hlavne po vecerech nejsem sama...krom ty doby kdy jsou za rodinou, ale to je leto a dyl svetlo. Vím, ze bych se uz mela davno osamostatnit a odstehovat se, ale najmy jsou hrozne drahy a ja tolik proste nevydelavam a taky nevim jestli bych se o sebe dokazala postarat. Neco jinyho je, kdyz jsem doma sama tyden a neco jinyho kdybych byla uz porad.
A s tim seznamovanim to myslim celkove s lidma a hlavne mi kamaradstvi moc dlouho nevydrzi, vsichni se chtej bavit o chlapech a sexu a se mnou proste nemuzou, tak co se mnou..

[Mo-diskusni-forum-nca]

iNNer:


no, bylo to DVTV

[mar-diskusni-forum-teza]

Marteza:

No popravde s tim bydlenim to mam zvlastni..na jednu stranu chci bydlet sama a na druhou ne..u nas doma mam rodice a sestru, vetsinou tu je i jeji pritel, kdyz je ona doma. A kdyz zjistim, ze ten den budu treba jen nekolik hodin sama, tak mam radost, vubec to nechapu, pritom jindy jsou vsichni zalezli a ja taky ve svym pokoji a mam svuj klid, ale porad citim, ze tu nejsem sama a neni to ten klid jako kdyz jsem sama. A nejlepsi je, kdyz vsichni jedou treba na tyden k rodine a ja zustavam sama doma kvuli psum, toe uplne nejlepsi pritom nedelam nic zvlastniho, to co normalne, kdyz tu nekdo je..ale na druhou stranu jsem rada, ze tu jsou, mam si s kym pokecat, zabijou mi pavouky, ze kterych mam hroznej strach a hlavne po vecerech nejsem sama...krom ty doby kdy jsou za rodinou, ale to je leto a dyl svetlo. Vím, ze bych se uz mela davno osamostatnit a odstehovat se, ale najmy jsou hrozne drahy a ja tolik proste nevydelavam a taky nevim jestli bych se o sebe dokazala postarat. Neco jinyho je, kdyz jsem doma sama tyden a neco jinyho kdybych byla uz porad.
A s tim seznamovanim to myslim celkove s lidma a hlavne mi kamaradstvi moc dlouho nevydrzi, vsichni se chtej bavit o chlapech a sexu a se mnou proste nemuzou, tak co se mnou..

To znám, tu ambivalenci. Je dobře, že tu někdo je, ale zas na druhou stranu snad aby tady radši nebyl, apod. A taky jsem měl rád, když odjeli rodiče pryč a já musel hlídat psa. Ale hlídal jsem ho vlastně rád i když to byla starost. Takže potom: Těším se, až budu hlídat psa, anebo až budu doma sám?
Já tedy jsem doma nikdy moc řečí nenadělal. Skoro jak autista. Jinak odstěhovat se to byl taky dost horor.V mém prvním pronajatém bytě jsem snad ani jednou nespal, do druhého jsem zas chodil jenom spát a jinak jsem žil normálně postaru.
Jinak seznamovat se to vlastně není žádná aktivita, pokud nechceš. Nemusíš nikoho vyhledávat. Máš určitě z minulosti spolužáky a to stačí. Já jsem si po skončení školy "vyráběl" kamarády jen z kolegů na pracovišti. Zvláštní je, že když jsem začal pracovat někde jinde, udělal jsem za tím tlustou čáru a s těmi lidmi už se vůbec nestýkám, i když bych třeba mohl. Svoje spolužáky z VŠ jsem po promoci už taky nikdy neviděl a nijak mi to nechybí. Ani příbuzné moc nemusím. Aktivně se neseznamuji. Jen jsou lidé třeba v sousedství, se kterými se zastavím na kus řeči, třeba jenom o tom, že je zima, jen pro udržení sociálního kontaktu.
Vždy (i v práci) počkám, s čím ten druhý přijde (málokdo vydrží mlčet) a pak navážu rozhovor na to téma.
Jinak pro mě je důležité nesdělovat v rozhovoru příliš důvěrného, intimního, nechat svoji osobu trochu zahalenou v tajemství. Čímž jsem, myslím, i trochu přitažlivější.
Nechápu tvé vyjádření, že ti kamarádství nevydrží. Takže nějaká "dočasná" kamarádství míváš? Jak vznikají? Podle mne vzniká přátelství na základě dlouhého společného zážitku - to znamená stejná škola, kamarádem může být někdo z místa, kam jsi jezdívala na prázdniny, nebo se kamarádem stane někdo z oddílu nebo kroužku, který jsi od dětství navštěvovala. ale vyrobit si kamaráda po dvacítce nebo třicítce to snad ani nejde. Pak už netrávíš s nikým dost času, aby nějaké kamarádské pouto mohlo vzniknout. Pak už může vzniknout jedině pouto partnerské.
Nevěřím, že se všichni chtějí bavit jen o chlapech a sexu. Možná někdy v patnácti. O klucích a prvních zkušenostech, a pak jsi nudná jistě. Ale ve třiceti? Řekl bych, že tvoje vrstevnice se baví o mateřských povinnostech, nebo o penězích, o zaměstnání, o nákupech. Pak ale máš něco, co tě baví, neříkej, že jen tak sedíš doma. Něco jsi vystudovala a víš něco z toho oboru, protože se o to i dál zajímáš. Koukáš na filmy a v každém okamžiku můžeš vychrlit databázi filmů nějakého režiséra, nebo hudba a skladatelé, co já vím. Nebo spravuješ motorky, hrabeš se na zahrádce, opravuješ hodiny, cestuješ. Tak tedy až zas bude zapotřebí s někým mluvit, tak ve stylu: Sex, to je nuda, to zná každej! Ale co takhle...

P.S. Co se týče, pavouků, tak prosím nezabíjet. Pokud má někdo u vás potřebu zabít pavouka, ať mi dá vědět, já si pro pavoučka přijedu a odstraním ho nenásilně. Vypustím do přírody.

[Mo-diskusni-forum-nca]

Marteza:

no proste si s nima uz nerozumim, nebydlim sama a taky jelikoz nemam auto, tak moc nenakupuju, u nas delame velky nakupy a to pak jedem autem treba s mamkou, nemam chlapa ani deti a mam jiny vkus na filmy (protoze se mi opravdu nechce chodit na filmy, kde je vetsinou komedie i o sexu), jsem i tim vsim trochu detinska, takze kdyz tohle nemuzou sdilet se mnou, tak si radsi najdou jiny..

ze zakladky jsem mela kamaradky, jedna mi hned ke konci 9. tridy rekla na ferovku, ze uz se se mnou nechce dal vidat (pritom jsem v ty tride byla jedina kamaradka a clovek se kterym se bavila, vyuzit a odhodit), dalsi se ode me a jeste jedny kamaradky uplne odstrihla jen smskou, nechapaly jsme co ji hrablo, ale nevadilo mi to, byla falesna..no a nakonec jsem ja od sebe odstrcila nejlepsi a v ty dobe jedinou kamaradku, protoze uz jsem nesnesla to jeji manipulovani, i kdyz to nebylo nic hroznyho, ae stvalo me jak ze me nekdy delala blbce..pak jsem potkala novy lidi v praci, jedna jen o par let starsi kamaradka co z ty prace uz pred par lety odesla, se taky neozve, jen kdyz neco potrebuje nebo jsme se vidali v hospode, proc se setkavat se mnou, kdyz ma jiny, se kteryma si muze povidat o vsem..takze se ted (no v tuhle dobu korony moc ne) pravidelne stykam se 3 lidma, se 2 jezdim na vylety a tak..jako jsou to blazni a o desitky let starsi, ale vetsinou mi je s nima dobre a taky si nemuzu vybirat, holt holky v mym veku me neberou..jinak s tou kamaradkou jak byla moje nejlepsi, tak se zase vidam obcas, ale ta uz ma svoji rodinu a je jinde

[mar-diskusni-forum-teza]

Jezdíme na nákup s mamkou - v životě sis nešla koupit oblečení? Komedie o sexu - vážně neexistují jiné filmy a nikdo na ně nekouká? Odstřihla se smskou, ale nevadilo mi to - ??? Nejlepší kamarádka byla manipulativní a dělala ze mě blbce - zajímalo by mě, jak to vypadalo. Kamarádka si s nimi může povídat o všem- s tebou kromě toho sexu snad taky? O deset let starší - věkový rozdíl něčemu překáží? Je mi s nima dobře - co si oni myslí o tobě? Nemůžu si vybírat - vždy si lze vybírat! Kamarádka už je vdaná - to je téměř záruka, že tématem rozhovoru nebude sex. Atd.
Jo a to ti rodiče nikdy neřekli, Moniko zařiď tohle to, a následně to kompletně nechali na tobě?
Docela mi uniká, jak jsi mohla prožít posledních deset let od svých osmnáctin.

[ad-diskusni-forum-evr]

Chtěl jsem napsat něco v tom duchu jako marteza, ale pak jsem si řekl, proč mám ty nepříjemné pravdy říkat tak často já...
Zcela s tím jeho ,,dotazonázorem" souhlasím, hned mne při čtení odpovědi slečny Monči napadlo: tolik lidí ji odstřihlo, nebude nějaká chyba spíše na její straně?