Ahoj, jsem tu nová

[Fib-diskusni-forum-ril]

Juliana:

"Fibril: Kde vidíš monogamii?"

V docela dost případech všude kolem mne. Ale zase je to možná dáno rozdílem, že já jsem teista a ty ateista Jiné kruhy, jiné okruhy, jiné vjemy, jiné pohledy na věc...

[Magr-diskusni-forum-amal]

Takže, tady je onen slíbený hanopis na levičácký kulturní relativismus:

Prvně k samotnému kulturnímu relativismu - jeho hlavním motivem je rovnost, vycházejícím z ideje, že všichni lidé jsou si rovni, slovy našeho současného prezidenta, bez přívlastků (tj. ne před Bohem nebo před zákonem, prostě rovni). Jinak řečeno, všichni jsou stejní, protože jen tento předpoklad může umožnit funkčnost rovnostářské společenosti. To vede postupně k potlačení individuality (viz extrémní případy jako je Zákon Jante, který jsem tu už jednou zmiňoval) a je tudíž v přímém rozporu s individualismem (který levicioví intelektuálové nemají rádi) a kapitalimem (který přímo nesnáší), protože ten je na individualismu a nerovnosti (a tedy specializaci) postaven. Jejich hlavní idejí je prostě rovnost a basta fidli.

Z tohoto důvodu levicový intelektuálové tvrdí, že i všechny kultury jsou si rovny, a jsou ochotni ve jménu této ideologie tolerovat téměř cokoliv - pokud vás někdy napadlo, jak to, že například militantní feministky dokáží protestovat proti hloupostem typu pisoáry na pánském záchodě, zatímco povětšinou ignorují zrůdnosti jako je ženská obřízka nebo vraždění "přebytečných" děvčátek, je to právě tento důvod.

Přitom každém, kdo se dívá na svět bez růžových brýlý levicového intelektuála či "sluníčkáře", je jasné, že když lidé nejsou stejní, nemohou být stejné ani kultury, které se z lidí skládají. Bohužel je tento pohled spojován s věcmi jako xenofobie a hlavně rasismus, takže se něho trochu zastavím:

Hlavní myšlenkou rasismu je "nadřazenost" určitých ras nad jinými, což je, hlavně z hlediska biologie, hloupé, hlavně proto, že většina mezirasových rozdílů je z důvodů přizpůsobení se místnímu prostředí. Ale vzhledem k relativně krátké existence lidstva jako druhu jsou tyto rozdíly převážně jen "kosmetické" (nicméně mající důležitý vliv na věci jako například syntéza vitamínu D) a či jen málo podstatné (např. schopnost Evropanů metabolizovat laktózu i v dospělosti či naopak horší schopnost Asiatů metabolizovat alkohol). Obhájcům této zrůdné ideologie ale nahrály do karet okolnosti jako kultura a přírodní podmínky a dodnes toho zneužívají.

Například oblíbeným "důkazem" o nerovnosti ras je měření IQ. Zaprvé, IQ je relativně špatný "benchmark", zadruhé byla (a je) většina testů koncipována tak, že favorizuje lidi se západním stylem vzdělání (a určitým typem vzdělání obzvlášť). Mimo toho se v ní jasně projevují kulturní vlivy. Třeba Čínané, Japonci a Židé si velmi váží vzdělání, zatímco například arabské národy jsou poměrně anti-intelektuální a knihami, které nejsou Korán, spíše opovrhují*. Nebo na symbolech založená písma asijských národů, která kladou mnohem větší nároky na použití mozku při čtení než písma založená na znacích. Případně nedostatek esenciálních mastných kyselin, nezbytných pro tvorbu mozkové tkáně, během dětství a dospívání, což je zase velký problém v afrických zemích a chudších částech Asie. A nesmíme zapomínat na sňatky mezi blízkými příbunými, které dokáží také silně snížit průměrnou inteligenci obyvatelstva, která jsou podporovány například v arabských zemích či úzkých náboženských komunitách.

Nicméně pokud se ti, co pochází z takovýchto kulturních prostředí, dokáží ze své "nezdravé" kultury vymanit a asimilovat se do kultury zdravější, během několika generací téměř neliší od svého okolí, což je obzvlášť nápadné, když se srovnají s těmi, kdo sice geograficky svou kulturu opustili, ale i ve své nové domovině v ní nadále žijí (to je nejvíce patrné v USA, i když tam do toho v posledních desetiletích dost zasahly sociální programy, které často ve výsledku udělaly víc škody než užitku ... ostatně, u nás je to samé).

Už z tohoto důvodu je jasné, že kultury stejné nejsou, už třeba z toho důvodu, že kdyby tomu tak bylo, tak by neexistoval kulturní vývoj, protože evoluce může probíhat tehdy a jen tehdy, když existují rozdíly. Proto kultury vznikají a zanikají a ty evolučně zdatnější likvidují ty méně zdatné. Občas se dokonce stane, že se některá kultura sama zlikviduje, jako se tomu stalo na Velikonočním ostrově.

Pak je tedy logické, že kultury se z dlouhodobém pohledu budou chovat podobně jako organsimy (svým způsobem na ně můžeme nahlížet jako na další úroveň orgranizace živé hmoty), takže budou vznikat a zanikat, vzájemně se ovlivňovat, některé budou sílit a pak zase slábnout, ty, co se dostanou do rovnováhy se svou "kulturní nikou", budou stagnovat a naopak ty, co jsou pod vlivem tlaku zvnějšku či zevnitř, se budou rozvíjet nebo naopak chřadnout. Velkým rozdílem oproti evoluci samostatných organismů je ale to, že se kultury mohou ovlivňovat navzájem, absorbovat se či naopak dělit (čímž se kruh uzavírá, protože podobným způsobem se mohou chovat jednobuněčne, ale už nikoliv mnohobuněčné organismy). A navíc, ovlivňování funguje i na dálku a dokonce i zpětně, z minulosti, tudíž i kultura dávno zaniklá může změnit kultury existující (jako se to salo během Renesance).

Dost také záleží také na tom, jak kultura funguje uvnitř, viz odkaz z mého předchozího příspěvku. Pokud je kultura rigidní, třeba v důsledku silného svázání náboženstvím a/nebo tradicemi, bude odolná vůči změnám zevnitř, ale málo odolná proti změnám zvnějšku (leda že je sama o sobě velmi silná, jako například imperiální Čína). Naopak kultura, která je flexibilnější, otevřenější, ta dokáže přežít velké změny zvnějšku, ale je náchylná k změnám pocházejícím zevnitř (viz například naše vlastní dějiny). Je důležité najít rovnováhu, protože pokud je kultura až příliš rigidní, stagnuje a je většinou "převálcována" kulturou jinou (nebo zanikne sama, viz výše), zatímco až příliš otevřená může být postupně rozpuštěna zevnitř, až vlastně zanikne (to potkalo např. starověký Řím).

Proč je naše evropská kultura úspěšnější než kultury jiné? Měli jsme prostě štěstí, protože kultury před námi prošly určitými kroky, zatímco jiným se tyto kroky vyhnuly. Některé měli obdobu u jiných kultur (např. vynález písma), šlo o jakousi obdobu kulturní konvergentní evoluce, zatímco jiné obdobu nikde neměly, protože se udály jej jednou a neopakovaly se. Zde proberu hlavně ty druhé.

Ze začátku začnu ze široka. Proč se natolik liší kultury vlhkých, teplých krajů blízko rovníku vůči kulturám chladných a/nebo suchých krajů? Proč jsou obyvatelé řekněme tropické džungle veselí a bezstarostní vuči obyvatelům pouště či mrazivé pustiny? Je to jednoduché - když je okolo vždy dostatek potravy, nemusíte řešit, co bude zítra - stačí žít pro dnešek a zitra vždy nějak bude. Naopak, pokud v poušti dojde voda nebo zemi pokryje několik metrů sněhu, záleží na tom, co jste dělali včera, protože podle toho se určí, jestli budete žít i zítra. Pokud žijete v prvním typu prostředí, nic vás nenutí k vývoji. Naopak, pokud žijete v druhém extrému, většinu času zabere "boj s prostředím" a civilizační vývoj se omezí jen na praktické věci.

Optimálním prostředím pro vzestup kultury je tedy prostředí, kde je nutné dnes myslet na to, co bude zítra, ale není tak drsné na to, aby nebylo možné myslet i na jiné věci. Proto proběhl největší civilizační vývoj právě v těchto prostředí - prvně v (relativně) suché oblasti tzv. Úrodného půlměsíce v oblasti Mezopotánie a Egypta, podruhé v (relativně) chladné Evropě.

V oblasti Mezopotáni vznikla civilizace tak, jak ji známe. Věci, jako městská kultura, architektura, intezivní zemědělství, statní byrokracie, pošta, výběr daní, policie, armáda, písmo, psané zákony, matematika a základ ostaních věd (hlavně lékařsví a astronime) pochází právě odtamtud. Jen díky tomu vznikla civilizace, kde byla natolik specializované dělba práce, že zbylo dost i na to, aby vznikl zároveň i pokrok, i když stále regulovaný tradicemi a náboženstvím.

Druhém, extrémně důležitým krokem, bylo antické Řecko a Řím. V Řecku poprvé došlo k tomu, že vznikly státy dost bohaté na to, aby se jejich obyvatelé mohli zaobírat čímkoliv, co zrovna chtěli (měli na práci otroky). Díky poměrně uvolněné náboženské atmosvéře tam mohli prejít od prakticky-orientovaných věd na vědy mnohem teoretičtejí a hlavně na filosofii. Řekové učinili první praktické kroky (a Římani je dále rozvinuli) v objevování přírodních zákonů a kdyby už tenkrát měli v dispozici lepší matematický aparát namísto něšikovných řeckých a římských čísel, mohli by se dostat ještě dál - bohužel se klíčový objev nuly a poziční soustavy odehrál příliš daleko (konkrétně v Indii), takže se do tehdejšího centra dění nedostal včas. Bohužel, Řím byl nakonec "zbarbarizován" a rozložen kresťansvím, takže padl a v Evropě nastala téměř tisíc let trvajíc "Doba temna", kdy pokrok sice kráčel, ale velmi, velmi pomalu.

Třetí, i když poněkud kontroverzní, bylo zachování antického věděni v troskách někdejší perské říše, o kterém jsem psal už dříve. Je to také dobrý příklad kultury, která zavrhla obecnou vzdělanot a nahradila jí církevní ideologií. Díky tomu se stala velmi úspěšnou vojensky, bohužel za cenu kulturní stagnace (i když v době prvního střetu s Evropou byla kulturně na výši, od té doby se už jen propadala dozadu).

Čtvrtý, velmi významný krok, byla evropská Renesance, obdoba, nebo spíše pokud o napodobení, kultury antického Řecka v době své nevětší sláby. Znovu začal rozvoj věd a filosofie, i když ještě stále brzděný církví (to změnil až následující krok). Díky rozvoji techniky mohly přijít zámořské objevy, které ještě více tlačily na rozvoj vědy. Mimo toho, jednou z hlavních technických vymoženstí se stal knihtisk, klíčový pro šíření informací.

Pátým krokem byla reformace a vznik kalvinismu. Zaprvé to ještě více oslabilo moc církve, zadruhé vznikla světštěji zaměřená kultura, kde hromadění bohatsví už nebylo hříchem, ale potvrzením váší úspěšnosti, nicméně narodíl od jiných, uvolněnějsích nábožensví, kalvinismus stále upřednostňoval askezi a šetrnost, což bylo optimální pro nástup kapitalismu (vice viz Protestantská etika a duch kapitalismu Maxe Webera). Jen díky tomu mohl nastat další krok - jná náboženství by vznik kapitalismu neumožnila.

Šestým byla průmyslová revoluce. Byla podmíněna jak předchozí kalvinistickou "změnou paradigmatu", tak tím, že v její kolébce Anglii se nacházelo uhlí a železná ruda v dostatečném množství a zároveň zde už nebylo nevolnictví, tudíž byl i dostatek pracovních sil. Proto se vyplatilo začít kostruovat stroje a manufaktury, později i továrny a infrastrukturu jako železnice a lepší silnice. A silný tlak (a dostatek peněz) na lepší techologie podmínil i další krok - vědeckou revoluci.

Sedmý (a finální) krok - vědecká revoluce - byla podmínená jak oslabením církevního vlivu během osvícenství, tak průmyslovou revolucí a hladem po nových technologíích. Začala v Anglii, ale postupně se přidala i Francie, Německo, nově vzniklé Spojené státy a nakonec i carské Rusko (stačí si projít učebnici chemie či fyziky a kouknou se na jména). Nerychlejší rozvoj byl kupodibvu v Německu, protože to, narozdíl od Anglie, ignorovalo copyrightové zákony, takže bylo mnohem jednodušší se dostat k infromacím (opět, koukněte se na všechna ta německá jména v učebnícíh matematiky, chemie a fyziky). Byl to zlatý čas vědy a technologie a vrchol klasické (tj. před-kvantové a před-relativistické) fyziky.

Bohužel, to, co přišlo od té doby, už tak dobré nebylo. Sice dále pokračoval úžasný vědecký a technický rozvoj, ale bohužel sebou přinesl i neskutečná zvěrsta obou světových válek (které velkou část onoho pokroku umožnicli či alespoň velmi urychlily) a i přes jisté období techno-optimismu v šedesátých letech postupně začal, minimálně u části obyvatelstva, odklon od vědy, buď zpět k přírodě, nebo k pavědám. Odkouzlení světa, přinesené osvícenci, bohužel opadlo a lidé si našli jak nová strašidla a démony (jako jaderná energie a genetické modifikace), tak nová náboženství (i když bez bohů, nebo alespoň ne těch "starých" ). A lidé, pro které je věda a technika až přiliš nepochopitelná (za což může i školsví), si tak raději volí jednoduché, snadno pochopitelné (a zcela nesprávné) pavědecké teorie.

Například dnes, padesál let od doby, kdy človek kráčel po Měsici a my viděli Zemi tak, jak vypadá z kosmu, stále více lidí věří, že Země je placatá. Přítom tito lidé mají v kapse zařízení, jehož jedna z funkčností přímo závisí na kulatosti Země (a teorii relativity), aby je dovedlo domů k televizoru, jehož signál je šířený přes geostacionární satelit, s funkčností přímo závisející (opět) na kulatosti Země a Keplerových zákonech. Přesto, bez jakékoliv kognitivní disonance, budou čučet díky výsledku moderních vědy a techniky na své oblíbené sportovní přenosy či seriály a budou k tomu baštit cukr "obohacený" výtažkem z kachny ve zředění jedna ku deset na čtyřstou, protože si myslí, že jim odpomůže od nachlazení. Ó bohové, jak hluboko jsme klesli

Ale nezoufejme. I kdyby to měl být konecevropské civilizace, naše vlast má díky své minulosti o neco lepší šanci této zkáze uniknout. A i kdyby ne, stačili jsme už svou pochodeň opět předat dál - jak na západ za oceán (ktde jsou na tom, v určitých ohledech, bohužel ještě hůře než my), tak na východ, kde hlavně Japonsko, Čína a Jižní Korea převzali z naší kultury to, co pokládali za nejlepší, a smíchali to s tou svojí. I když mám pochyby o osudu Japonska a Jižní koreje, v žádném případě se nemusíme bát o osud Číny - i když Čína, která existuje jako bizarní směska staré imperiální Číny, stalinského Ruska, Anglie (či spíš USA) za průmsyslové revoluce a Orwellova románu 1984, má šanci vyspět v něco lepšího po té, co současná generace "Maových dětí" odejde na odpočinek.

Protože kdyby ne, tak by to znamenalo, že první velká katastrofa - asteroid, erupce supervulkánu nebo opětovný nástup doby ledové - bude znamnat, že lidstvo jako druh končí. Nesmíme mít všechna vejce v jednom košíku, to, že Země je klidné místo k živou, je jen izluze daná tím, že kosmické, geologické a klimatické děje operují na příliš velké škále. A což teprve ta opravdu velká kosmická škála - Země jako planeta má sotva dvě miliardy let, než přestane být obyvatelná** a pokud se naši potomci obrátí k teokratickému barbarsví nebo budou zkoušet žít "udržitelně" v "souladu s přírodou", bude to jejich konec.

Jediným smysluplným cílem lidstva jako druhu je tudíž opusti Zemi a osídlit blízký a vzdálený Vesmír, jinak zemřeme spolu se Zemí, která bude jak naší kolébkou, tak naším hrobem. A bráno z tohoto kosmického pohledu, jakákoliv kultura, která odmítá rozvoj věd a techologií směřujícím k tomuto cíly, je špatná a ve výsledku stejně sebevražedná, jako blázniví tesatelé soch z Velikonočního ostrova zmíněného výše. A to je podle mně hlavní důvod, proč je kulturní relativismus pomýlený, stejně jako ti naivové, co ho prosazují. Howg, amen, domluvil jsem.


* Stačí si vzpomenou na údajná slova kalifa Omara, když nechal vypálit Velkou alexandrijskou knihovnu: "Buď tyto knihy odporují Koránu, a proto jsou rouhavé, nebo s ním souhlasí, a proto jsou zbytečné" (viz např. tento článek (v angličtině)).

**Je to dané tím, že v centru Slunce ubývá "spalovaného" vodíku a přibývá "odpadního" hélia. Protože plasma se v slunečním jádře i přes cca. čtyřnásobek hustoty zlata chová jako ideální plyn, je zde tlak přímo úměrný součinu teploty krát počet částic. Když částice ubývají (z čtyř vodíků vznikne jedno helium), musí jít nahoru teplota, aby byla zachována hydrostatická rovnováha. Tudíž vyzářený výkon, úměrný teplotě (resp. její čtvrté až šesté mocnině), stále pomalu stoupá - Slunce začalo asi s 75% toho současného a postupně vzroste až na cca. 150%. To už "zemský termostat" neureguluje ani náhodou. Nicméně to stále nic není proti následující fázi rudého obra, kdy výkon Slunce vzroste o tři řády (!) a ohřeje zemský povrch na cca. 2000 stupňů ...

[Jul-diskusni-forum-iana]

Juliana:

"Fibril: Kde vidíš monogamii?"

V docela dost případech všude kolem mne. Ale zase je to možná dáno rozdílem, že já jsem teista a ty ateista Jiné kruhy, jiné okruhy, jiné vjemy, jiné pohledy na věc...

Ale moje sociální bublina je římskokatolická, jestli myslíš tohle.
Jinak (jak jsem psala) vůbec nepopírám monogamii v individuálních případech.

[Cho-diskusni-forum-dec]

Takže, tady je onen slíbený hanopis na levičácký kulturní relativismus:

Pokud je to ještě možné, stálo by za to článek přenést do samostatného vlákna a na toto místo přidat jen odkaz. Je škoda, že takto pro nově příchozí zapadne.

Jinak moc děkuji a přeji všem hodně štěstí a radosti v roce 2020.

[raind-diskusni-forum-ragon]

Magramal:

Klobouk dolů, je to opravdu maximalistické kulturní shrnutí civilizačního vývoje .

Akorát mě trochu zarazil ten závěr, který ti z toho vyplynul:
"Jediným smysluplným cílem lidstva jako druhu je tudíž opusti Zemi a osídlit blízký a vzdálený Vesmír, jinak zemřeme spolu se Zemí, která bude jak naší kolébkou, tak naším hrobem."

No nevím. Na zemi je v současné době sedm a půl miliardy lidí. Čím dál více se potýkají s omezenými přírodními zdroji. Kosmické programy pohlcují obrovské množství ekonomických prostředků. Američané i Rusové sice plánují návrat letů na Měsíc, ale v jakémsi neurčitém horizontu deseti a více let, což znamená, že vše bude ve stádiu přípravy až do příští globální ekonomické krize, a pak se tyto programy škrtnou z úsporných důvodů. Když se spočítá, jaké prostředky pohltí vyslání jen několika lidí na nejbližší mimozemské těleso, je jasné, že náklady na transport třebas i jen milionu vybraných jedinců mnohonásobně převyšují možnosti celé planety (tedy za předpokladu, že by se všechny vyspělé země složily na jeden kosmický program, tak jako se složily na ten tokamak ve Francii (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svet-...liard-3184).

Naději, že vědecký pokrok bude rychlejší než zhoršování životních podmínek na naší planetě, bych viděla jako neopodstatněně optimistickou. Konvenční kosmonautika se vyvíjí strašně pomalu a zabředá spíše do různých slepých uliček (Space Shuttle). A hlavně opravdu stále naráží, a bude narážet, na ty finanční a ekonomické limity.
Ledaže by došlo k objevu nějaké té červí díry, vedoucí náhodou na jinou obyvatelnou planetu (na které náhodou nebude žádná jiná agresivní civilizace ). Ale kdo si na to vsadí?

[ad-diskusni-forum-evr]

To raindragon

To já bych si spíš vsadil na rapidní úbytek lidstva, jako důsledek války ve jménu zrůdné náboženské  ideologie, zvané islám. 
Díky Vám multikulti sluníčkáři.

[raind-diskusni-forum-ragon]

Adevre, nechceš přece jen přijít na ten Tolkiencon? Ráda bych ti vysvětlila z očí do očí, že nejsem sluníčkář.

[ad-diskusni-forum-evr]

Adevre, nechceš přece jen přijít na ten Tolkiencon? Ráda bych ti vysvětlila z očí do očí, že nejsem sluníčkář.

No, já měl na mysli ten úbytek lidstva... a teď nevím jestli bych to tam  přežil.
Navíc, já ty knížky četl většinou jen jednou... a filmy taky jen zkonzumoval jako divák. Bez rozborů, analýz a hledání chyb nebo odkazů ... Asi bych si tam, kromě tebe a tvém nesluníčkování, neměl s kým popovídat. A třeba by si mne tam spletli s hobitem, a chtěli mě ulovit... no samé špatné věci.

[Magr-diskusni-forum-amal]

No nevím. Na zemi je v současné době sedm a půl miliardy lidí. Čím dál více se potýkají s omezenými přírodními zdroji. .. Když se spočítá, jaké prostředky pohltí vyslání jen několika lidí na nejbližší mimozemské těleso,  je jasné, že náklady na transport třebas i jen milionu vybraných jedinců mnohonásobně převyšují možnosti celé planety...

Pokud by se použily současné metody (tj. vícestupňové chemické rakety), tak ano. Naštěstí existují i eleganější metody, jak dostat náklad z hluboké gravitační studny zemské přitažlivost, ať už známý, nicméně současnýmy techologiemy nerealizovatelný* kosmický výtah, nebo poněkud méně známá, nícméně soudobými technickými prostředky realizovatelná kosmická fontána, která se obejde bez superpevných materiálů, protože je to aktivní struktura - podobá se v tom takovým těm nafukovacím paňákům udržovaným ve svislé, i když poněkud plandavé poloze dmychadlem, ale narozdíl od nich je místo proudícího vzduchu udržují dokola obíhající proudy magentických peletů přes elektromagnetická pole (cestou nahoru jsou bržděny, cestou dolů urychlovány). Případně exotičtější metody jako orbitální smyčky či vystřelování nákladů elektromagetickým katapultem (pokud by byl dost dlouhý, zvládl by i živý náklad).

Problémy by pak byly spíše ekonomické (bylo by to šíleně drahé) a hlavně politicko-bezpečnostní - například aktivní struktura fontány se nesmí vypnout, jinak spadne (proto je nutná mnohonásobná redundance a tedy i vyšší cena), a katapult schopný poslat náklad na orbitální dráhu je zároveň schopen bombardovat jakékoliv místo na Zemi, navíc i hloupý balvan obalený železem nadělá paseku jako menší jaderná bomba, pokud ho urychlíte na několik km/s - např. už u 3 km/s je kinetická energie ekvivalentní výbuchu TNT o hmotnosti projektilu ... a první kosmická rychlost, naprosté minimum, co u katapultu potřebujete, je 8 km/s.

A hlavně, nesmíme zapomínat, že nebude třeba přesunovat miliony, ze začátku budou stačit třeba stovky až tisíce. Navíc to bude skvělý selekční filtr, protože do kosmu půjdou, alespoň ze začátku, jenom ti nejlepší z nejlepších, a i kdyby ne, tak Vesmír sám si je vyfiltruje**. Důležité je, jak už jsem psal minule, nenechávat "všechna vejce v jednom košíku".

Naději, že vědecký pokrok bude rychlejší než zhoršování životních podmínek na naší planetě, bych viděla jako neopodstatněně optimistickou. Konvenční kosmonautika se vyvíjí strašně pomalu a zabředá spíše do různých slepých uliček (Space Shuttle). A hlavně opravdu stále naráží, a bude narážet, na ty finanční a ekonomické limity.

Kosmický program se nevyvíjí, protože se na něm škudlí -  s koncem Studené války ztratil prioritu a Američané se přestali bát Rusů (a ještě se dostatečně nezačali bát Čínanů). Pamatuju, že v osmdesátých letech, zlaté době letů raketolánů, byly výdaje NASA na kosmonautiku srovnatelné s výdají Američanů za kosmetiku, dnes, vzhledem onomu škudlení (a nástupu metrosexuálů ) to nejspíš bude ještě větší rozdíl. Na druhou stranu, když se podíváme na to, co Elon Musk dokázal ze soukromých peněz (a dotací, které jsou ale směšné ve srovnání s rozpočtem NASA), a představíme si, kdyby měl v dispozici např. celý americký armádní rozpočet (včetně "černých projektů") a stejnou motivací jako za Studené války ...

Ledaže by došlo k objevu nějaké té červí díry, vedoucí náhodou na jinou obyvatelnou planetu (na které náhodou nebude žádná jiná agresivní civilizace ). Ale kdo si na to vsadí?

Červím děrám bych moc nevěřil, nicméně na kolonizaci Sluneční soustavy by stačily pohony už dnes známé, i když prozatím (hlavně z ekonomicko-politických důvodů) nepoužívané, jako je např. plazmový pohon VASIMR - hlavním problémem je nutnost používat jako zdroj energie jaderný reaktor, což by Zelení nerozdýchali***. Uranu a thoria je přitom na Zemi dost (tj. stovky tisíc let při současné spotřebě) a nejspíš bude něco i na Měsíci, Merkuru a "železných" asteroidech. No a pokud někdy v budoucnu přejdeme na jadernou fůzi, tak v plynných obrech a jejich satelitech je mnohem víc těžkého vodíku, než je celá hmotnost zemských oceánů.


*Bylo by třeba lano z uhlíkových nanotrubiček desíky tisíc kilometrů dlouhých, ale bez použití nanotechnologíí dnes zvládáme sotva jednotky centimetrů. Na druhou stranu, pokud bychom měli nanotechnolgie schopné vytvořit něco takovéto, tak odpadá naprostá většina problémů se surovinami a energií (viz můj starší příspěvek).

**Pro literární inspiraci "filtrace" příchozích (a jako bonus bombardování Země "opechovanými" kameny) doporučuju slavnou sci-fi Měsíc je drsná milenka or R. A. Heinleina.

***Přitom jim očividně nijak nevadí, že za Studené války jich tam Rusové poslali přes třicet a dodnes tam většina vesele obíhá ... no, nejspíš o tom ani nevědí.

[v-diskusni-forum-ye]

Tento "hanopis" by měla být povinná četba pro děti základních škol.

Bohužel v dnešních školách se jede na vlně multikulti a každý druhý učitel je naivní nebezpečný havloid.
Stejně jako kdysi, tlačí se dětem do palic odporná propaganda. Jen naruby.
Za mých časů nás učili jak všechno ze západu je zkažené a se sojuzem na věčné časy,
dnes se děje to samé, jen naruby. Všechno ruské je špatné a všechno americké je super. Za zcela nechutné považuji také adorováni, zbožňování, vytváření kultu a modly z Havla. To se děje na školách běžně. Malé děti například dostávají za předlohu fotohrafii Havla s úkolem namalovat ho a skládat básně o jeho velkých činech. To už mi připomíná totalitní režim a uctívání vůdců jako za dob Stalinismu nebo naopak Třetí říše.
K tomu všemu se občanská nauka mění na hodinu naivních žvástů o potřebě multikulti, jak je Išlám super a podpoře kdejakých pochybných ne/ziskovek.
Aktuální případ z médii o vybírání finančních prostředků mezi dětma na podporu Lékařů bez hranic aby mohli "zachránit" (rozuměj propašovat) co nejvíce ilegálních migrantů u břehů Afriky mluví za vše.
Je odporné, že se tohle tlačí do hlav malým dětem, kteří ještě nejsou schopni rozpoznat realitu, natož rozpoznat a vidět důsledky, následky. Kdysi jsem považoval lékaře bez hranic za velmi prospěšnou organizaci, bohužel poté, co se z nich stala zisková pašerácká organizace, jsem byl nucen tuto sympatii zcela přerušit.
Každopádně pedagogický sbor by měl být zcela apolitický, bohužel zde sluníčkářství kvete velmi dobře a tito učitelé a profesoři k výuce neustále míchají i své zhoubné politické názory.

Přidám i pár poznatků ze středních škol z posledních let, kde jsou již ve velké míře zastoupeni plnoletí studenti (rozuměj voliči).
Naprosto neskrytá propagace Pirátů, Top09 a ODS ze stran učitelů a jejím šíření mezi studenty je velmi nebezoečná a hojně rozšířená. Naopak kdokoliv by se snažil obhajovat ANO nebo jinou stranu, je ukamenován už v zárodku a nedostane příležitost k diskuzi. A to si nedokážete představit jak obrovská propaganda ze stran učitelů byla v případě volby na Hrad. Kdo nevolil Drahoše, byl okamžitě zaškatulkován a dostával to od ostatních, bohužel i ze stran učitelů náležitě sežrat.
Nyní je aktuální zase jiná, nicméně v jádru pořád ta samá, jen v jiném obalu, a to propaganda podpory milionu chvilek, aneb hurá do davu (rozuměj stáda)