Nechci děti - nechci sex

[Au-diskusni-forum-den]

Dobrý den.
Jsem tu nová, i když to tu už několik měsíců okukuju a konečně jsem sebrala odvahu se trochu svěřit.
Já asi nejsem úplně asexuál, jsem schopná se zamilovat do muže i do ženy a fyzicky mě přitahují (i když ženy méně), ale asexuály plně respektuji a neberu to jako něco nenormálního, jsou(jste) mi velice blízcí.
Je mi 28 let a hodně dlouhou dobu jsem se hledala, zpočátku kolem puberty jsem si myslela, že jsem prostě jen zabržděná, když už všichni souloží a mě to nic neříká, vztah jsem měla jediný až ve 22ti, i ten sex jednou proběhl, ačkoli to pro mě bylo neskutečné utrpení. Od té doby jsem zcela sama, a byla jsem přesvědčená, že jsem zkrátka asexuál a nahatej chlap na mě nesmí sáhnout.
Až donedávna, kdy jsem se na netu pohádala s jedním člověkem o tom, že nikdy nechci děti. Ten mateřský pud prostě nemám a protiví se mi všechno okolo. Vyslechla jsem si, jak jsem sobecká, a že budu sama atd... asi někteří znáte. Tady jsem si uvědomila kámen úrazu v tom, že bych sex možná chtěla, ale mám neskutečnou panickou hrůzu z otěhotnení. Je to věc, která se mi prostě nesmí stát, ale žádná antikoncepce není stoprocentní, ani kdyby měl patnáct kondomů na sobě, navrh ještě skafandr a já byla nacpaná práškama, stejně tu to riziko vždycky bude a já ty nohy neroztáhnu. Dokud nebudu po přechodu nebo mi nevyndají dělohu, jsem smířená s celibátem.
Abych to zkrátila, většinou mi to ani nechybí, jen čas od času přijde menší krize, kdy to tělo chce, ale hlava říká "ani náhodou! Je to cesta do pekla!"
Chtěla bych tu najít pár lidiček, kteří mě hned nepošlou na šibenici nebo na psychinu, za to, že jsem jiná.

[raind-diskusni-forum-ragon]

Ahoj Auden,
určitě nejsi jediná. Taky jsem nikdy děti nechtěla (a nebo když, tak jedině adoptovat, ale už aspoň tak velký, aby se s nimi dalo rozumně mluvit). Myslela jsem, že třeba časem změním názor, ale je to pořád stejné - vždycky, když vidím něčí malé děti, říkám si: "Jejda ty jsou roztomilé, zaplaťpánbu, že nejsou moje ."
Ne že bych nedokázala být mámou, kdybych si to dala jako povinnost, ale to, co děláte jen z povinnosti, nikdy nebude tak dobré, jako když to děláte z radosti. To vidím ve svém okolí, na těch rodičích, které baví být rodiči a užívají si to. Já jim to moc přeju, ale vím, že sama tu touhu nemám, nebyla do mě vložena a nevidím důvod se do toho nutit.
A co se týče společenských norem nebo předsudků, o těch si myslím, že to jsou to koneckonců jen davové sugesce, poplatné místu a času. Takže klídek .

[Jul-diskusni-forum-iana]

Zdravíčko, Auden,

na samotném přesvědčení, že nechceš děti, není naprosto nic špatného. Taky znám (jako Ty mnozí jiní) dost přechytralých lidí, kteří Ti budou cpát, že všichni bezdětní jsou sobci, jelikož jim zůstává vůči společnosti nesplacený dluh. Na to odpovídám, že takový Platón, Kant, Newton, Leibniz, Fridrich Veliký, Jan Neruda nebo Nikola Tesla (...) rozhodně společnosti nic dlužni nezůstali - jinými slovy člověk může svůj závazek vrchovatě splatit, aniž by kdy utíral tělní otvory dětí. Zbytek neřeším.

Jinak naprosto chápu Tvoji obavu z těhotenství a nespolehlivosti antikoncepce. To, co (ne)děláš, je zřejmě nejlepší řešení, i když má taky svoje chyby, jak píšeš. No, i v celibátu se dá žít.

Tak přeji pevné nervy.

[Magr-diskusni-forum-amal]

Tady jsem si uvědomila kámen úrazu v tom, že bych sex možná chtěla, ale mám neskutečnou panickou hrůzu z otěhotnení.

Ač muž, díky všem možným hororům, které jsem viděl a četl, si velmi živě dokážu tento typ hrůzy představit, dokonce i v případech, kdy plod není potomkem Satana ani nemá zuby či chapadla ...

Na straně muže existuje vasektomie. Takže nemusíš házet flintu do žita, ale praštit tam můžeš se sebou a takto upraveným partnerem.

Ženská obdoba je podvázání vejcovodů, nicméně nemám ponětí, jak je to u nás aktuálně s možností provedení takového zákroku (tedy u lidí, u zvířat se dělá běžně), kdysi na to byly komise a povolovalo se to jen ženám, co už děti měli a/nebo u nich hrozilo velké riziko při (dalším) otěhotnění. Narozdíl od odstranění vaječníku nebo dokonce celé dělohy je to relatvině jednouchý zákrok, který se dnes dělá laparoskopicky a s minimálním rizikem.

[Au-diskusni-forum-den]

Děkuji všem za podporu
O sterilizaci vážně uvažuju, jen našetřit a sebrat odvahu, jdu do toho, přestože se dočítám, že jsou případy, kdy i podvázání selže a může dojít i k nebezbečnému mimoděložnímu těhotenství.

[Quo-diskusni-forum-rra]

Ahoj, nevím jesli ti povolí sterilizaci, když jsi ještě neměla děti, ale možný to je. Já bych do sterilizace nešla, bála bych se, že tělo přestane produkovat ty správný hormony a já budu muset brát miliony léků, abych se vyhnula "měnění se do chlapa" (to je přehnaný, pindík mi nenaroste, ale třeba fousy a tak - proto beru antikoncepci, zaprvý abych neměla menstruaci a zadruhý, aby mi nerosli fousy, s tím mám docela problém) no ale myslím si, že antikoncepce je dobrá proti otěhotnění, protože ženský řešej opačnej problém, braly x let antinu a pak vysadily a nemůžou dalších x let otěhotnět.. ale náhoda je blbec, víme. taky mám fobii z otěhotnění, porodu, děti nechci protože jsem chudá a nemám jím co nabídnout a neštastnejch lidí tu máme dost, tak proč přidělávat další (a sobě starosti).

Při nejhorším tady máme těhotenské testy a potraty. Já nikdy na potratu nebyla, ale když jsem měla kdysi přítele, dělala jsem si pravidelně testy a pčítala s tím, že bych eventuelně šla na potrat.

no anebo celibát. Já osobně nemám ráda sex, takže problém s tím nemám a jestli ty taky ne, tak proč ne. A pokud sex někdy chceš, tak jak jsem popsala výš, brát prášky vkuse, testy, potrat, možností je hodně....

[Au-diskusni-forum-den]

Něco jsem si o té sterilizaci početla, u nás už jde dobrovolně, ale stejně se toho bojím. S hormony by to nic dělat nemělo, ale stává se, že žena chvíli potom musí na vyndání dělohy, což je vlastně okamžitý přechod a s ním všechny zdravotní problémy, plus i když je tu riziko otěhotnění opravdu malé, stejně tu je. Prášky brát nemůžu a ani nechci.
Mě ten celibát ani moc nevadí, unavuje mě, jak se dneska ze sexu dělá občanská povinnost a aspoň se nenakazím nějakou breberkou. Vidím to tak, že počkám, až ten přechod příjde přirozeně, pak si najdu nějakýho zajíce

[Melllisa]

Otěhotnění se taky bojím, ale k sexu jsem se nikdy nedostala... takže jsem se nikdy nemusela ještě bát i oprávněně.
Každopádně... sama nevím, jestli bych děti chtěla... vím, že spíš ne... ale občas si říkám, že se správným člověkem bych do toho možná šla...
Jenže...