11. 04. 2016, 10:29:03
Ahoj,
říkala jsem si, že bych se taky měla představit, když už tady jsem : )
Jsem 29 letá asexuálka z Prahy. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.
Vyrůstala jsem na malém městě v hodně konzervativní rodině, takže jsem v pubertě nevěděla skoro nic o homosexualitě, natož abych věděla, že existují asexuálové. Pochopila jsem, že homosexuální nejsem (nepřitahoval mě nikdo, ale homosexuální jsem se nevnímala díky tomu, že jsem měla srovnání s pár kamarádkami, co homosexuální byly - a heterosexualita byla jediná jiná možnost, kterou jsem znala) a tak jsem se snažila "zapadnout".
To mi přineslo spoustu zklamání a neúspěšných vztahů s frustrovanými partnery, kteří mě přesvědčovali, že chyba je ve mně a ač jsem se snažila jim dát to, co chtěli, pro mě to končilo větším a větším zklamáním. Později jsem si myslela, že moje nechuť k sexu je prostě zabalená frustrace z těch neúspěšných vztahů, ale i když jsem se s minulostí vypořádala, chuť na sex se prostě zázračně neobjevila. A protože už asi pět let jsem bez sexu, nikdo mě nepřitahuje a nic mi nechybí, nezbylo mi než si to přiznat. Jsem asexuální.
Teď už vím, že jít do vztahu se sexuálem byl nesmysl a znovu bych to neudělala.
Párkrát jsem se v životě zamilovala (většinou po tom, co jsem znala danou osobu několik měsíců - stalo se mi to u ženy i u muže a pokaždé to pro mě bylo dost překvapení), vnímala jsem ten vztah velmi intenzivně, ale nikdy v tom pro mě nebyla chuť na sex.
A proto jsem vlastně tady. Nechci zůstat sama a ráda bych našla někoho, kdo je na tom stejně. Ať už jako přátele na pokec, nebo (pokud se stane za pár měsíců zázrak : D) jako partnera.
říkala jsem si, že bych se taky měla představit, když už tady jsem : )
Jsem 29 letá asexuálka z Prahy. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.
Vyrůstala jsem na malém městě v hodně konzervativní rodině, takže jsem v pubertě nevěděla skoro nic o homosexualitě, natož abych věděla, že existují asexuálové. Pochopila jsem, že homosexuální nejsem (nepřitahoval mě nikdo, ale homosexuální jsem se nevnímala díky tomu, že jsem měla srovnání s pár kamarádkami, co homosexuální byly - a heterosexualita byla jediná jiná možnost, kterou jsem znala) a tak jsem se snažila "zapadnout".
To mi přineslo spoustu zklamání a neúspěšných vztahů s frustrovanými partnery, kteří mě přesvědčovali, že chyba je ve mně a ač jsem se snažila jim dát to, co chtěli, pro mě to končilo větším a větším zklamáním. Později jsem si myslela, že moje nechuť k sexu je prostě zabalená frustrace z těch neúspěšných vztahů, ale i když jsem se s minulostí vypořádala, chuť na sex se prostě zázračně neobjevila. A protože už asi pět let jsem bez sexu, nikdo mě nepřitahuje a nic mi nechybí, nezbylo mi než si to přiznat. Jsem asexuální.
Teď už vím, že jít do vztahu se sexuálem byl nesmysl a znovu bych to neudělala.
Párkrát jsem se v životě zamilovala (většinou po tom, co jsem znala danou osobu několik měsíců - stalo se mi to u ženy i u muže a pokaždé to pro mě bylo dost překvapení), vnímala jsem ten vztah velmi intenzivně, ale nikdy v tom pro mě nebyla chuť na sex.
A proto jsem vlastně tady. Nechci zůstat sama a ráda bych našla někoho, kdo je na tom stejně. Ať už jako přátele na pokec, nebo (pokud se stane za pár měsíců zázrak : D) jako partnera.