patřím k vám?

[Zden-diskusni-forum-dule]

je to pravda- můžu si za to sama. Ale jak říkám,tenkrát jsem o asexualitě vůbec netušila. Samozřejmě jsem ho měla ráda,ale asi jinak než je to běžný. Hodně jsme se kvůli sexu hádali. Strašně mě to všechno trápí... Nevím,já si vztah představuju spíš kamarádský. Prostě si povídat,chodit na procházky, výlety,večer koukat na telku a tak. Nevadila by mi ani obyčejná pusa-bez jazyka! nebo kraťoučký objetí,ale víc opravdu ne Víc opravdu nepotřebuju. Sex je prostě k rozmnožování- ne pro zábavu. Alespoň já na tom nic zábavnýho nevidím... Ach jo,už si zase začínám připadat divná

[ave-diskusni-forum-rys]

Zkus se do toho aspoň trochu vžít.

To buď bez obav, zkouším to každý den. Naopak vy se můžete zkoušet vžít do toho manžela. To mi jde úplně parádně, protože mám taky manželku, která byla k sexu svolná, jen když jsme chtěli děti, no a jinak nechce "ani žádný trapný ošahávání nebo olizování hlav".

Já vedle ní každý večer usínám a ráno se probouzím, je pořád z mého pohledu nejkrásnější a nejpřitažlivější na světě, pořád bych se jí chtěl aspoň dotýkat, ale když to někdy naivně zkusím, co kdyby třeba přece jen, tak v lepším případě uvidím otrávenej ksicht.

1) To buď bez obav, zkouším to.
Ale nenacházím v jeho chování žádnou logiku. Už je se Zdendulí rovedený, ví, že to neklapalo, ví proč to neklapalo, a přesto za ní furt dolízá. Jeho jediné štěstí je, že Zdendule je tak hodná.
Já už bych mu dávno dala pěstí.

2) Zamysli se nad tím tvým "co kdyby přece jen". Ono totiž velice dobře vystihuje jak sexuálové přistupují k asexuálům.
Ty víš, že tvoje žena nechce sex ani žádné jiné intimnosti, a přesto se podle toho nejsi schopný chovat a pořád přemýšlíš stylem, že se to někdy změní. Což je blbost a měli byste jít od sebe, pro dobro vás obou.

Nevím, jak v tomhle konkrétním případě, ale mám pocit, že často ten člověk, co nechce sex (ať už asexuální nebo něco jiného) neřekne - nechci sex teď, ani nikdy v budoucnu a nechci aby ses mě ještě někdy dotknul. Protože by se takhle ten vztah možná brzy rozpadl. Takže ten druhý prostě tiše doufá, že se to opravdu jednou změní, že se něco stane a jednou, i kdyby jen výjmečně, sex nebo alespoň doteky chtít bude. Těžko se dá smířit s tím, že to tak už nikdy nebude, zvlášť když to na začátku vztahu vypadalo jinak a navíc, když to ani neřekne narovinu.
(Nemluvím o exmanželovi Zdenule, jestliže teď jasně řekla, že nic nebude, tak by to měl pochopit a nic nezkoušet, možná mu to zkusit ještě všechno vysvětlit a jestli to stejně bude zkoušet, tak už je to jeho hloupost, zvlášť když už ani nejsou spolu)

[Aline-diskusni-forum-Daryen]

je to pravda- můžu si za to sama. Ale jak říkám,tenkrát jsem o asexualitě vůbec netušila. Samozřejmě jsem ho měla ráda,ale asi jinak než je to běžný. Hodně jsme se kvůli sexu hádali. Strašně mě to všechno trápí... Nevím,já si vztah představuju spíš kamarádský. Prostě si povídat,chodit na procházky, výlety,večer koukat na telku a tak. Nevadila by mi ani obyčejná pusa-bez jazyka! nebo kraťoučký objetí,ale víc opravdu ne Víc opravdu nepotřebuju. Sex je prostě k rozmnožování- ne pro zábavu. Alespoň já na tom nic zábavnýho nevidím... Ach jo,už si zase začínám připadat divná

My divní jsme, ale to ještě neznamená, že je to špatně

Přesně takovýhle vztah, co popisuješ, si asi přeje většina áček. Fakt trvá docela dlouho, než si člověk natvrdo uvědomí, že většinová realita je jiná. Je hrozně těžké se s tím smířit, ale asi nezbývá než to přijmout. A jak píše averys, je hodně nefér tahat sexuály za nos a pořád jim dávat nějakou naději jen proto, že nechceme člověka ztratit... Pak to vede k takovýmhle komplikacím a propletencům, ze kterých nevede žádná dobrá a hezká cesta. Jenomže když od začátku zvolíš upřímnost a říkáš lidem, jak to je, a nic nehraješ, pak se s tebou nikdo "normální" zahazovat nebude a dláždíš si cestu k sice poctivému a méně komplikovanému, ale trochu osamělému životu. Těžká volba...

[smilin-diskusni-forum-g_girl]

Když jste rozvedení, proč se tak chová? Jedině doufat, že si brzy někoho najde. Jinak měla jsem to podobně, vyřešila jsem to tak, že už se s tím člověkem nestýkám.

[Zden-diskusni-forum-dule]

Když jste rozvedení, proč se tak chová? Jedině doufat, že si brzy někoho najde. Jinak měla jsem to podobně, vyřešila jsem to tak, že už se s tím člověkem nestýkám.

jsme rozvedení dlouho-skoro 5 let. Přítelkyni měl,ale nějakou divnou-na zimu ho vždycky vyhodila. Nevim proč to po tolika letech znovu otevřel. Nechce se mi moc věřit,že by se znovu zamiloval... možná spíš nechce zůstat sám. Vážně nevím... Nechci mu ubližovat,do ted jsme spolu vycházeli perfektně. Ale vypadá to,že mi nic jinýho nezbyde,pokud s tím nepřestane...

[MadRat]

Nevím, jak v tomhle konkrétním případě, ale mám pocit, že často ten člověk, co nechce sex (ať už asexuální nebo něco jiného) neřekne - nechci sex teď, ani nikdy v budoucnu a nechci aby ses mě ještě někdy dotknul. Protože by se takhle ten vztah možná brzy rozpadl. Takže ten druhý prostě tiše doufá, že se to opravdu jednou změní, že se něco stane a jednou, i kdyby jen výjmečně, sex nebo alespoň doteky chtít bude. Těžko se dá smířit s tím, že to tak už nikdy nebude, zvlášť když to na začátku vztahu vypadalo jinak a navíc, když to ani neřekne narovinu.

To je fakt, ale i ten asexuál může hodně dlouho , třeba i roky, doufat a věřit, že se to jednou nějak zázračně zlomí. Spíš člověka napadne, že je to nějaké zasunuté trauma, které se dá vyřešit, než že je asexuální a nikdy to nebude jinak.
Když ani spousta psychologů asexualitu neuznává, není se čemu divit.

[mac-diskusni-forum-ejko]

Zkus se do toho aspoň trochu vžít.

To buď bez obav, zkouším to každý den. Naopak vy se můžete zkoušet vžít do toho manžela. To mi jde úplně parádně, protože mám taky manželku, která byla k sexu svolná, jen když jsme chtěli děti, no a jinak nechce "ani žádný trapný ošahávání nebo olizování hlav".

Já vedle ní každý večer usínám a ráno se probouzím, je pořád z mého pohledu nejkrásnější a nejpřitažlivější na světě, pořád bych se jí chtěl aspoň dotýkat, ale když to někdy naivně zkusím, co kdyby třeba přece jen, tak v lepším případě uvidím otrávenej ksicht.

Zamysli se nad tím tvým "co kdyby přece jen". Ono totiž velice dobře vystihuje jak sexuálové přistupují k asexuálům. Ty víš, že tvoje žena nechce sex ani žádné jiné intimnosti, a přesto se podle toho nejsi schopný chovat a pořád přemýšlíš stylem, že se to někdy změní. Což je blbost a měli byste jít od sebe, pro dobro vás obou.

Jak říkal mocný Inčučuna "My to nevíme, ale myslíme si to." Kdyby mi to otevřeně řekla, byla by to samozřejmě jiná. Jenomže ona to takto nikdy neřekla, spíš se tváří, jak se tváří, ale když se jí zeptám, nic z ní nedostanu. Na druhou stranu, škatulku "asexuál" jí, pravda, aktivně nenabízím. Jak lze totiž ostatně vidět i zde, není asexuál jako asexuál, každý má hranici jinde (a někdo třeba nechce sex, ale kdyby se ho partner úplně přestal dotýkat, tak by byl taky nešťastný) a tak dále, tak ať sama řekne, co cítí, než aby se schovala do nějaké škatulky nejasného obsahu a tím byla věc vyřízena.

Ale zdá se, že budeš muset udělat něco natolik nepříjemného a razantního, že ve vašem vztahu už nic dobrého nezbude – což je samozřejmě nepříjemné, když je to otec vašeho dítěte  

Samozřejmě neznám konkrétní situaci (jestli se interakce už omezila jen na žadonění a vše ostatní prý dříve dobré je už minulostí, nebo jestli se Zdenduli občas snaží políbit i přes jasné odmítání, ale jinak spolu v pohodě komunikují), spíš bych zůstal u trvalého rázného odmítání a věřil, že mu to přece jen dojde, protože zase odtrhnout se něčím nepříjemným a razantním od někoho, s kým jinak vycházím a máme spolu dítě, by mi přišlo škoda, dokud to není nezbytně nutné.

[Zden-diskusni-forum-dule]

Ano,ve všem ostatnim vycházíme dobře a ničit se mi to opravdu nechce právě kvůli dětem. ALE zároveň se mi nechce žít v neustálých obavách,co zkusí příště... A už vůbec se mi nelíbí,že děti tohle všechno vidí...
A k tvé ženě: taky si myslim,že by bylo nejlepším řešením si o všem v klidu promluvit,protože dusno,který nejspíš v ložnici prožíváte se dlouho vydržet nedá a dřív nebo později to skončí hádkami a výčitkami...

[Do-diskusni-forum-bra]

Ahoj Zdendule. Očekávám, že ti vaše dcerka začne říkat: "Maminko, proč s námi tatínek nebydlí? Vždyť si tak rozumíte. Smějete se spolu, vždycky pro něj máš přichystanou nějakou dobrotu. A proč jsi mu před týdnem nechtěla dát pusu? Vždyť jsi jinak na něj tak milá."
Jsi děsivě váhavá - až mám z toho pocit, že si skutečně myslíš, že chladným leč zdvořilým chováním k dotěrnýmu chlapovi ublížíš dětem (připomínám, že jedno z nich není jeho - říká mu tatínku nebo křestním jménem?).
Ano,ve všem ostatnim vycházíme dobře a ničit se mi to opravdu nechce ... - Když si to myslíš, tak ho přijmi zpátky a trp. Pak budete ovšem trpět všichni mnohem víc. Také je možné, abys měla u sebe stále připravený pepřový sprej nebo paralyzér pro případ, že by se na tebe zase chtěl vrhnout. Dál ti radím, abys spala s dětma a pořád sebou vodila jednu z dcerek, protože by tě zase mohl obtěžovat. Ani používání pásu cudnosti by nebylo marné.
Já stojím za svými dříve uvedenými radami.
Také může dříve nebo později dojít k citovému vydírání. Nevím, nevím jak to budeš zvládat.
Už se tvůj problém tady probírá dost dlouho. Můžeš nám napsat, jestli u tebe došlo k nějaké změně? Jak dopadly narozeniny?

[Aline-diskusni-forum-Daryen]

Ale zdá se, že budeš muset udělat něco natolik nepříjemného a razantního, že ve vašem vztahu už nic dobrého nezbude – což je samozřejmě nepříjemné, když je to otec vašeho dítěte  

Samozřejmě neznám konkrétní situaci (jestli se interakce už omezila jen na žadonění a vše ostatní prý dříve dobré je už minulostí, nebo jestli se Zdenduli občas snaží políbit i přes jasné odmítání, ale jinak spolu v pohodě komunikují), spíš bych zůstal u trvalého rázného odmítání a věřil, že mu to přece jen dojde, protože zase odtrhnout se něčím nepříjemným a razantním od někoho, s kým jinak vycházím a máme spolu dítě, by mi přišlo škoda, dokud to není nezbytně nutné.

Rozumný přístup, to uznávám. Tady se asi projevuje moje tendence řešit věci stylem "když se kácí les, lítají třísky" Jen mám prostě někdy pocit, že čistý řez v určitých chvílích ukončí, co by se jinak táhlo roky, a nabídne všem zúčastněným možnost nového začátku. Samozřejmě když máš děti, o nových začátcích už asi nemůžeš rozhodovat, jak se ti zachce...