02. 06. 2012, 19:18:29
Ahoj.
Nejsem tady úplně nový, už jsem tu byl, ale mám děravou hlavu a zapomněl jsem heslo, uživatelské jméno a starý e-mail mám už zrušený, takže si heslo nemůžu ani zpětně zjistit.
Ale to je fuk - k mému stavu. To že jsem asexuální jsem naplno zjistil v sedmnácti letech, po prvním pohlavním styku. Přišlo mi to dost nudné, zbytečné a celkem odporné, prostě a jednoduše se mi to nelíbilo. Už dříve před tím jsem na sobě pozoroval zvláštní "věci". Kamarádi začali holky řešit už tak od třinácti let - já nic, nezajímalo mě to, nepovažoval jsem to za důležité. Ve stejném věku o mě začaly mít vrstevnice zájem a já odmítal i relativně atraktivní holky - nechápal jsem o co jim jde, byli to kamarádky a já neviděl žádný důvod, proč bych se s nimi měl držet za ruce a pusinkovat, trošku jsem se toho i bál. To už byla taková první znamení, kdy jsem začal sám nad sebou uvažovat, že asi nebudu úplně normální.
V patnácti jsem šel na střední. Na internát.
Takže tam to se všemi už pochopitelně začalo naplno cloumat. To už jsem se mírně změnil i já a s pár holkama jsem si jen tak zlehka začal - nikdy jsem nedošel dál než na líbání. Až v těch sedmnácti jsem si začal s holkou, která byla taková...No docela hrrr! Takže došlo i na orální sex - moje pocity když ona mě - nezájem, trochu nepříjemné a zbytečné. Moje pocity když já ji - nepříjemné, nepřirozené, trochu odporné. Posléze došlo i na klasický sex a to byla teprve tragédie - cítil jsem odpor, nepřirozenost, zbytečnost a takové nepříjemné ponižující pocity. Později jsem to zkoušel ještě dvakrát, ale bylo to spíš horší, takže už jsem se na to úplně vykašlal.
Tohle všechno mi už samozřejmě přišlo dost zvláštní, takže jsem trochu začal zajímat o svůj stav, a tak jsem narazil na pojem asexualita. No a zjistil jsem, že jsem to já - nevím přesně, který typ asexuála, ale to je tak nějak vedlejší.
Vlastně ani nevím proč to sem píšu, už považuji za jasné, že jsem asexuál, už to nevnímám jako postižení ani nemoc, ani mě to nějak neštve. Tak pokud jste to někdo četl, snad se to aspoň četlo dobře, když už nepotřebuju v ničem poradit, nebo tak něco.
Nejsem tady úplně nový, už jsem tu byl, ale mám děravou hlavu a zapomněl jsem heslo, uživatelské jméno a starý e-mail mám už zrušený, takže si heslo nemůžu ani zpětně zjistit.
Ale to je fuk - k mému stavu. To že jsem asexuální jsem naplno zjistil v sedmnácti letech, po prvním pohlavním styku. Přišlo mi to dost nudné, zbytečné a celkem odporné, prostě a jednoduše se mi to nelíbilo. Už dříve před tím jsem na sobě pozoroval zvláštní "věci". Kamarádi začali holky řešit už tak od třinácti let - já nic, nezajímalo mě to, nepovažoval jsem to za důležité. Ve stejném věku o mě začaly mít vrstevnice zájem a já odmítal i relativně atraktivní holky - nechápal jsem o co jim jde, byli to kamarádky a já neviděl žádný důvod, proč bych se s nimi měl držet za ruce a pusinkovat, trošku jsem se toho i bál.
To už byla taková první znamení, kdy jsem začal sám nad sebou uvažovat, že asi nebudu úplně normální.V patnácti jsem šel na střední. Na internát.
Takže tam to se všemi už pochopitelně začalo naplno cloumat. To už jsem se mírně změnil i já a s pár holkama jsem si jen tak zlehka začal - nikdy jsem nedošel dál než na líbání. Až v těch sedmnácti jsem si začal s holkou, která byla taková...No docela hrrr! Takže došlo i na orální sex - moje pocity když ona mě - nezájem, trochu nepříjemné a zbytečné. Moje pocity když já ji - nepříjemné, nepřirozené, trochu odporné. Posléze došlo i na klasický sex a to byla teprve tragédie - cítil jsem odpor, nepřirozenost, zbytečnost a takové nepříjemné ponižující pocity. Později jsem to zkoušel ještě dvakrát, ale bylo to spíš horší, takže už jsem se na to úplně vykašlal. Tohle všechno mi už samozřejmě přišlo dost zvláštní, takže jsem trochu začal zajímat o svůj stav, a tak jsem narazil na pojem asexualita. No a zjistil jsem, že jsem to já - nevím přesně, který typ asexuála, ale to je tak nějak vedlejší.
Vlastně ani nevím proč to sem píšu, už považuji za jasné, že jsem asexuál, už to nevnímám jako postižení ani nemoc, ani mě to nějak neštve. Tak pokud jste to někdo četl, snad se to aspoň četlo dobře, když už nepotřebuju v ničem poradit, nebo tak něco.
