Sexuální anorexie

[Art-diskusni-forum-hur]

Tady jsem našel zajímavý odkaz:

http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/...lstvi.html

...a na netu je jich víc.

Možná konečně něco blíž k vysvětlení zde nevysvětlitelného pojmu "asexual". Když to shrnu, asi se dají najít vztyčné body jako: neschopnost citového projevu, odmítání lásky, a především zadržování emocí aj.

Ale i přesto asexualitu uznávám (projev rozumné zdrženlivosti), než v problému sexuální anorexie, zadržovaných emocí, která asi stojí za valnou většinou hlásících se "a"sexuálů!

Asexualita je pro mě, vím, že to každého zajímá, právě rozšíření emocí než jejich okleštění.

[mušelín]

Tady jsem našel zajímavý odkaz:

http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/...lstvi.html

...a na netu je jich víc.

Možná konečně něco blíž k vysvětlení zde nevysvětlitelného pojmu "asexual". Když to shrnu, asi se dají najít vztyčné body jako: neschopnost citového projevu, odmítání lásky, a především zadržování emocí aj.

Ale i přesto asexualitu uznávám (projev rozumné zdrženlivosti), než v problému sexuální anorexie, zadržovaných emocí, která asi stojí za valnou většinou hlásících se "a"sexuálů!

Asexualita je pro mě, vím, že to každého zajímá, právě rozšíření emocí než jejich okleštění.

Myslím, že tohle je něco jiného, než běžně chápaná asexualita. Takováto asexualita je jen součást celkového odmítání intimity.
Většina asexuálů touží po lásce jako ostatní.
Specifikovali to docela dobře: deprese, nepřijetí sebe sama a svého těla, úzkost, které se v tomto případě obracejí navenek, ve vědomé ubližování partnerovi.

[Art-diskusni-forum-hur]

Myslím, že tohle je něco jiného, než běžně chápaná asexualita. Takováto asexualita je jen součást celkového odmítání intimity.
Většina asexuálů touží po lásce jako ostatní.
Specifikovali to docela dobře: deprese, nepřijetí sebe sama a svého těla, úzkost, které se v tomto případě obracejí navenek, ve vědomé ubližování partnerovi.

Já si myslím, že právě toto spousta lidí, co se označují jako asexuálové, považuje u sebe sama za asexualitu, akorát si to samozřejmě nepřipustí a mluví o "sexuální" orientaci. Je to jednodušší, než si přiznat problém. To, že chápeš asexualitu jako já (předpokládám), a možná ještě pár lidí, je něco jiného, než jaká je s tzv. většinovými "a"sexuály praxe!

Nejvíc mě na tom zaujalo právě to "potlačování" emocí. Že spousta "a"sexuálů touží po lásce nijak nevylučuje blok, který s sebou nese zadržování emocí (nikoli neschopnost emocí) a s tím spojené kompletní přijetí lásky. Je to právě takový damoklův meč sexuální anorexie: toužit po lásce a zároveň se jí podvědomě bránit.

[zerubis]

láska=sex
sexuálové to mají strašně jednoduché a nebo že by byli jednoduší?

[Art-diskusni-forum-hur]

láska=sex

Myslím, že nic takového se netvrdí! Spíš rozlišit zdravou zdrženlivost (klidně panicem/pannou do konce života) od řekněme skrytějších, mezivztahových problémů. A tento článek a označení "sexuální anorexie" možná může být dobrým vodítkem i k samotné definici asexuála, aby se do něj nemíchalo něco, co má svůj původ třeba v nevyrovnané psychice.

[Ne-diskusni-forum-la]

Mne na těchto a podobných článcích vždycky zaujme, jak, nefunguje-li něco ve vztahu, vždy se dostává na paškál sex, sexualita. Jako by to bylo jediné, co v partnerském vztahu existuje, pomalu "božstvo" dneška, právě takový pocit z toho mám...a když se tohle božstvo rozsype, z nějakého důvodu, hned se hledají urychleně cesty, jak jej slepit, protože se tu zjevně utvořila představa, pomalu dogma, že pokud dva lidé spolu soužijí, musí soužít....tak hlavně skrze uspokojování svých sexuálních potřeb. Vše ostatní (duševno, společné zájmy....) je považováno za vedlejší až zanedbatelné....takové uvažování mne osobně tedy přijde téměř jako nemoc, nemoc naší moderní doby.

Stejně ovšem, jako kdyby někdo dal na piedestal pouze duchovno a fyzický projev zcela popřel, to ovšem v dnešní době nehrozí.... to by zase hrozilo, že lidstvo by se přestalo rozmnožovat, čili podle mne, má v tomto být vyváženost, ale tato dnes v těchto záležitostech, mezilidských vztahů, kam patří i sexualita, rozhodně chybí! Je to krásně vidět na článku samém, pojem sexuální anorexie vzniká jako první a až po něm zdaleka pokulhává jako rozšíření pojem intimní anorexie, no sláva, že vůbec vznikl, že jej někdo vzal v potaz, že člověk zase nebyl zcela zredukován jen na sexuální stroj k uspokojení partnera! Že je tady uvažována také složka emoční, prožitková, která přece také spoluvytváří lidskou bytost, není to jen fyzická výkonnost toho kterého jedince.

Mně prostě přijde, že lidstvo si tím svým jednostranným zaměřením směrem k materialismu (teď to nemyslím ve smyslu úzce náboženském), ale všeobecném, jako celkové převažující směřování společnosti, podkopává větev, na které sedí, protože, čím více se protěžuje tento aspekt života oproti aspektu duchovnímu, tím více se rozevírají ony pomyslné nůžky mezi nimi a tím více se prohlubuje nerovnováha, ve které jakožto lidstvo jsme a ta má za následek právě tyto obtíže...čím více se po člověku chce, aby byl v posteli výkonný, tím více má pocit nedostačivosti a neschopnosti a pak přicházejí ty stokrát omílané stavy deprese, temných myšlenek, agrese atd....člověk zkrátka není stroj, i když se mu to společnost často snaží namluvit a bude-li nadále opomíjet svoji prapodstatu, bude se dle mého stále více propadat do bahna, ve kterém už teď do půli kolen je.... s psyché jako složkou, která nás utváří, se totiž počítat musí, čím více se ji budeme snažit popírat, místo abychom se s ní naučili pracovat, tím více nás bude zrazovat, což se pak projeví i v rovině fyzické. Čili, prosté popírání není nikdy cestou! Touto je zvládnutí, nic více a nic méně.

Čili, toliko má úvaha. Teď to vypadá, že tu zase filozofuji, ale ono všechno souvisí se vším. I ta sexualita, asexualita je propojena na vše ostatní, samozřejmě je zde potřeba brát v potaz i tu vrozenou složku jako dědictví předků, onen "sex drive", na to bychom neměli zapomínat, ale to jsem zde již několikrát psala....Asexuálům nebo obecně lidem s nižší potřebou sexu se vyčítá, že za tím vším stojí určitě deprese, špatný vztah k sobě samému, špatné zážitky v dětství, nevyrovnanost....ale nikoho nenapadne, že na to člověk nemusí být ani depresivní asexuál, stačí být jedincem vnímavým...., aby z toho, jak společnost vesměs prezentuje sexualitu, byl zhnusen....protěžování sexu, pornočasopisy na každém rohu, ze kterých na člověka shlíží slečna s úchylně znetvořenou částí těla a to prý je pro muže přitažlivé a sexy!!! a navíc stav, kdy sex je často prezentován jen pro sex, nezávazně, to prý je nejlepší, nač se zatěžovat vztahem atd. No, ani se nedivím, že tu vzrůstá počet lidí, kteří se vřazují raději mezi asexuály, po takovém vymývání mozků! Prozření je nasnadě, ale o tom jsem již psala, přiznat si konečně svůj původ, že jsme samostatné, sebe-vědomé bio-psycho-spirituální bytosti ve své komplexnosti, nejen flákota masa či stroj na výkon, jak se nám mnozí (někteří představitelé vědy např.) snaží namluvit, takové uvažování je totiž ve své podstatě ďábelské, když budu chtít být hodně nesmlouvavá. To i já občas bývám, když je třeba. Čili, snaha po vyváženosti, i v myšlení, to je cesta k obecné nápravě věcí vezdejších, onoho "prozření", nikoliv tak, že něco někdo zakáže, ale že sám člověk bude na základě vlastního poznání změnu chtít..., nikdy jiná nebyla a nebude....a tak to, jak já tomu nyní rozumím, i je.

[Art-diskusni-forum-hur]

Nevím, ale tady se sexualita nestaví na piedestal! Takový dojem z toho nemám. Spíš jsem to pochopil ve smyslu obecného odcizení, což vede v "normálním" vztahu i k neschopnosti sexuální intimity nebo vůbec neschopnosti sdílení druhého. Sexuální intimita není třeba pro mě čistě fyzický akt a proto jsem neměl problém ten článek pochopit tak, jak je napsaný!

Proč se někdy staví sexualita na tzv. piedestal může pramenit jen ze dvou důvodů. Buď život vnímáme skutečně jen skrze SEX (a tak si naivně myslíme, že na něm vše "stojí" a padá - tohle si můžou myslet i "a"sexuálové) nebo jsme si vědomi, že právě sexuální intimita je více o duševní schopnosti být v emocích maximálně otevřený partnerovi, schopnost skutečného, sice fyzického, ale ve výsledku duševního odevzdání se.

Pointu článku vidím právě v tom, že spousta lidí je především duševně vyprahlých! Tak nevím, buď jsem ten článek přecenil já nebo ho podcenili jiní.

[mušelín]

Nevím, ale tady se sexualita nestaví na piedestal! Takový dojem z toho nemám. Spíš jsem to pochopil ve smyslu obecného odcizení, což vede v "normálním" vztahu i k neschopnosti sexuální intimity nebo vůbec neschopnosti sdílení druhého. Sexuální intimita není třeba pro mě čistě fyzický akt a proto jsem neměl problém ten článek pochopit tak, jak je napsaný!

Proč se někdy staví sexualita na tzv. piedestal může pramenit jen ze dvou důvodů. Buď život vnímáme skutečně jen skrze SEX (a tak si naivně myslíme, že na něm vše "stojí" a padá - tohle si můžou myslet i "a"sexuálové) nebo jsme si vědomi, že právě sexuální intimita je více o duševní schopnosti být v emocích maximálně otevřený partnerovi, schopnost skutečného, sice fyzického, ale ve výsledku duševního odevzdání se.

Pointu článku vidím právě v tom, že spousta lidí je především duševně vyprahlých! Tak nevím, buď jsem ten článek přecenil já nebo ho podcenili jiní.

A přemýšlel jsi nad tím, jak tu popsanou situaci řešit?

[Sir -diskusni-forum-Erik]

"Spočívá totiž v odmítání emocionální, duchovní a sexuální intimity jedním z manželů."

Odmítáni duchovní... v mém případě nesmisl


"Moderní doba má vliv i na sexuální anorexii. Podle Laury Janáčkové může vést ke ztrátě libida například stres. "Příčina je v poklesu hladiny testosteronu, který ovlivňuje sexuální touhu," píše psycholožka v článku Sexuální anorexie pro časopis Moje psychologie. "Kromě toho stres vyvolává zvýšení hladiny kortizonu, který tlumí většinu funkcí organismu, včetně sexuální a reprodukční," píše psycholožka."

Zajímavé

[Ne-diskusni-forum-la]

nebo jsme si vědomi, že právě sexuální intimita je více o duševní schopnosti být v emocích maximálně otevřený partnerovi, schopnost skutečného, sice fyzického, ale ve výsledku duševního odevzdání se.

Pointu článku vidím právě v tom, že spousta lidí je především duševně vyprahlých! Tak nevím, buď jsem ten článek přecenil já nebo ho podcenili jiní.

Víš, Arthure, ale tady se možná ukazuje ten zásadní rozdíl mezi sexuály a asexuály, i když já osobně nemám ráda takovéto "kastování" lidí, ale pro tyto účely, myslím, poslouží. Ten je asi v tom, že zatímco pro sexuála je sexuální intimita mezi partnery podmínkou komplexnosti vztahu, když to tak pojmenuji (a pokud je obohacena o tu emocionální složku, citové splynutí...o to lépe), ne všichni to ale tak mají....,tak pro asexuála nebo hyposexuála představuje sexuální intimita "doplněk" nikoliv podmínku a nebo rovnou ji asexuální člověk odmítá, to už bude zase individuální. Ani asexuálové nejsou jednolitou skupinou v tomto. Pro mne třeba je to ten doplněk, jsem jí schopna až po dosažení vysokého stupně duševní intimity s partnerem, ale že bych ji viděla přímo jako podmínku fungování vztahu, něco, co když není, tak to ten partnerský vztah zásadně nabourává, tak to určitě ne. Čili je to na dohodě těch dvou. Jde prostě jen o doplněk, nikoliv podmínku, jestli tomu rozumíš.
Pro mne je třeba krásným zážitkem partnerské intimity "jen" to, když ti dva sdílí nějaký společný zážitek, který je spojuje, to může být cokoliv, třeba účast na kulturní akci, divadelní představení...., ale to je jen příklad, jednoduše je to více postavené na té duševní složce. Vlastně když to vezmu kolem a kolem, sex může mít člověk s každým a dokonce uspokojivý sex!, kdežto sdílení duševní intimity mezi partnery je věc vzácná a stále vzácnější, přijde mi....nebo si myslíš, že je to jinak? A i zde jsou samozřejmě stupně, nejde o to hledat ideál, ten stejně není, ale to, co se tomu ideálu alespoň blíží...a aby to tak cítili oba.