23. 07. 2013, 08:54:10
Při čtění názorů adevra a Tonyho na děti mi vytanul na mysli jeden starý vtip:
Víte, jaký je rozdíl mezi pedagogem a pedofilem?
Pedofil má děti rád...
A teď trochu vážně. Tony, já se domnívám, že hlavní otázkou je, jestli jsi skutečně asexuál nebo pedofil, který se, vzhledem ke společenské nepřijatelnosti pedofilie, rozhodl pro celibát.
Pokud Tě děti sexuálně přitahují a dokážeš si, třeba v masturbačních fantaziích, představit, že to s nimi děláš, pak jsi pedofil a s dětmi prostě pracovat nesmíš.
I jako vedoucí pouhého zájmového kroužku bys totiž mohl navázat "duševně" důvěrný vztah. Z hlediska dítěte by to byl vztah "dítě - dospělý", ve kterém bys byl považován za autoritu, jejímuž přání není možné vzdorovat.
Z Tvého hlediska se by naopak vztah jevil jako partnerství ronvocenných (i proto, že Ty sám sebe stále vidíš jako nedospělého), kdy si ani neuvědomíš, že dítě udělá, co mu řekneš ne proto, že chce, ale proto, že jsi to mu přikázal.
Je dobře, že jsi se až doposud dokázal ovládat (ostatně, jinak bys těď nepsal z domova či VŠ koleje, ale z psychiatrické léčebny), ale otázkou je, zda dokážeš garantovat, že bys to za všech okolností zvládl i v budoucnu.
Při neustálém pokoušení, při pravidelném styku s dětmi, poznal bys jejich čisté dušičky, jejich trápení s rodiči, kteří jim nerozumí, s vrstevníky, kteří se s nimi nekamarádí, protože nemají značkový mobil, když by třeba některé z nich bylo smutné a přišlo si pro pohlazení.. já vás mám moc ráda, pane učiteli.. Skutěčně bys dokázal garantovat, že v Tobě ten nahromaděný tlak nikdy neexploduje?
Nebo bys mohl mohl být asexuál se "syndromem Petera Pana". Dospělost jedince není den jeho osmnáctých narozenin, dospělost je víceméně vázána na sexualitu - v tomto smyslu asexuál nemůže nikdy dospět.
Ve společnosti dětí není problém vyhnout se rozhovorům o sexu, který je pro lidi kolem dvaceti let hlavním tématem (spolu s historkami o tom, co se stalo pod vlivem alkoholu či omamných látek).
Je složité, být ve společnosti např. spolužáků, kteří probírají sex. Dříve či později se Tě někdo pokusí vtáhnout do rozhovoru a pak nezbývá, než přiznat pravdu (a do konce studia být sociálně vyloučen) nebo lhát. Ani jedno není příjemné.
Ve společnosti dětí bys byl díky větším znalostem a zkušenostem vůdcem skupiny určujícím téma hovoru a nehrozilo by, že se Ti vysmějí.
Trošku jsem se do toho zamotala.. Myslím, že by sis měl v první řadě ujasnit, zda jsi pedofil nebo asexuál. Asexualita je nezájem o sexuální aktivity, neprovozování sexuálních aktivit z jakýchkoliv jiných důvodů je celibát. Pedofilie je sexuální preference dětí, nikoliv označení faktu, že někdo již s dětmi souložil.
Jsi-li pedofil, prosím vyhledej urychleně odbornou pomoc na psychiatrii, dokud máš situaci ještě pod kontrolou a neublížil jsi žádnému dítěti.
Víte, jaký je rozdíl mezi pedagogem a pedofilem?
Pedofil má děti rád...
A teď trochu vážně. Tony, já se domnívám, že hlavní otázkou je, jestli jsi skutečně asexuál nebo pedofil, který se, vzhledem ke společenské nepřijatelnosti pedofilie, rozhodl pro celibát.
Pokud Tě děti sexuálně přitahují a dokážeš si, třeba v masturbačních fantaziích, představit, že to s nimi děláš, pak jsi pedofil a s dětmi prostě pracovat nesmíš.
I jako vedoucí pouhého zájmového kroužku bys totiž mohl navázat "duševně" důvěrný vztah. Z hlediska dítěte by to byl vztah "dítě - dospělý", ve kterém bys byl považován za autoritu, jejímuž přání není možné vzdorovat.
Z Tvého hlediska se by naopak vztah jevil jako partnerství ronvocenných (i proto, že Ty sám sebe stále vidíš jako nedospělého), kdy si ani neuvědomíš, že dítě udělá, co mu řekneš ne proto, že chce, ale proto, že jsi to mu přikázal.
Je dobře, že jsi se až doposud dokázal ovládat (ostatně, jinak bys těď nepsal z domova či VŠ koleje, ale z psychiatrické léčebny), ale otázkou je, zda dokážeš garantovat, že bys to za všech okolností zvládl i v budoucnu.
Při neustálém pokoušení, při pravidelném styku s dětmi, poznal bys jejich čisté dušičky, jejich trápení s rodiči, kteří jim nerozumí, s vrstevníky, kteří se s nimi nekamarádí, protože nemají značkový mobil, když by třeba některé z nich bylo smutné a přišlo si pro pohlazení.. já vás mám moc ráda, pane učiteli.. Skutěčně bys dokázal garantovat, že v Tobě ten nahromaděný tlak nikdy neexploduje?
Nebo bys mohl mohl být asexuál se "syndromem Petera Pana". Dospělost jedince není den jeho osmnáctých narozenin, dospělost je víceméně vázána na sexualitu - v tomto smyslu asexuál nemůže nikdy dospět.
Ve společnosti dětí není problém vyhnout se rozhovorům o sexu, který je pro lidi kolem dvaceti let hlavním tématem (spolu s historkami o tom, co se stalo pod vlivem alkoholu či omamných látek).
Je složité, být ve společnosti např. spolužáků, kteří probírají sex. Dříve či později se Tě někdo pokusí vtáhnout do rozhovoru a pak nezbývá, než přiznat pravdu (a do konce studia být sociálně vyloučen) nebo lhát. Ani jedno není příjemné.
Ve společnosti dětí bys byl díky větším znalostem a zkušenostem vůdcem skupiny určujícím téma hovoru a nehrozilo by, že se Ti vysmějí.
Trošku jsem se do toho zamotala.. Myslím, že by sis měl v první řadě ujasnit, zda jsi pedofil nebo asexuál. Asexualita je nezájem o sexuální aktivity, neprovozování sexuálních aktivit z jakýchkoliv jiných důvodů je celibát. Pedofilie je sexuální preference dětí, nikoliv označení faktu, že někdo již s dětmi souložil.
Jsi-li pedofil, prosím vyhledej urychleně odbornou pomoc na psychiatrii, dokud máš situaci ještě pod kontrolou a neublížil jsi žádnému dítěti.