Další nováček ve frontě

[Nihillus]

Hello a vítej. o/

... Dokud jsem se nenachomýtla k prvnímu vztahu. Přišla jsem k němu v osmnácti tak trochu jako slepá k houslím. Nepřitahoval mě, nebyla jsem zamilovaná, ale bylo to něco nového, tak jsem to chtěla zkusit.
...
A tak jsem se vrhla do druhého vztahu. Opět to bylo na základě toho, že partner projevil snahu a já prostě svolila.
...
A došlo mi, že ani nemám si s kým o tom popovídat, že se nemám ani komu svěřit. Cítím se tak hrozně sama a že je se mnou něco špatně...

Tady mě napadá, že by stálo za to se zamyslet nad tím, jakým způsobem jsi vnímala a vnímáš pouto se svým předchozím a současným partnerem (z hlediska intimity, náklonnosti, důvěry, otevřenosti, opory, komunikace a jiných věcí podobného typu, které můžeš najít u životem a vztahy zbičovaných lidí na internetových seznamkách v kolonce "ve vztahu hledám:"), a jestli by to v celé záležitosti nemohlo hrát roli.