23. 12. 2018, 02:04:51
(22. 12. 2018, 02:15:16)Panda Napsal(a): ... S odstupem vidím, že jsem udělal chybu, že jsem ji to neřekl narovinu, místo toho jsem se po pár pokusech začal vymlouvat abych se pokračování v té činnost vyhnul. Vztah to samozřejmě negativně ovlivnilo a časem jsme se odcizili. ...
O tom jsem tu už nekolikrát psal - pro asexuála je výhodnější říct o své asexualitě hned nazačátku, protože i když to může znamenat okamžitý rozpad vztahu, opačná možnost by znamenala dřív nebo později totéž, nejspíš ještě horší (stačí si dle teorie her udělat hezkou tabulku a tam napsat ohodnocení všech variant). Navíc, asexualita oznámená dopředu nemůže být vykládána jako výmluva, narozdíl od asexuality oznámené zpětně (leda že by se uložil datovaný záznam u notáře ... ale to už je asi moc překombinované ).
(22. 12. 2018, 23:24:13)Panda Napsal(a): Paradoxně to bývá tak, že lidé, kteří o sobě pochybují, jsou pak ti nejzajímavější (nejchytřejší, atd). Protože pochybovat o sobě znamená se nad sebou zamyslet, kdežto blbci se nad sebou nezamýšlí.
Přesně, u inteligence se tomu říká Dunningův–Krugerův efekt, ale platí to i v ostatních aspektech. Například skromný člověk se nebude chlubit svou skromností, zatímco ti, co o sobě takové věci prohlašují, jsou většinou naprostým opakem skromnosti (a pokud je takovýto člověk váš zákazník, uspokojit ho býva často úkol téměř Sysifovský).