Právě z toho jestli je asexuálních slečen dost mám trochu obavu. Přeci jenom asexuálních slečen jsou dejme tomu 3% z celého množství slečen. A když si k tomu vezmu, že je nutná nějaká vzájemná kompatibilita, dostávám se k tomu, že... tohle není dobrý přístup k odhadování jakou mám vlastně šanci 

Paradoxně to bývá tak, že lidé, kteří o sobě pochybují, jsou pak ti nejzajímavější (nejchytřejší, atd). Protože pochybovat o sobě znamená se nad sebou zamyslet, kdežto blbci se nad sebou nezamýšlí. Takže podle toho, co jsi napsala, můžeš být klidně nejzajímavější osobou na fóru 

(22. 12. 2018, 02:15:16)Panda Napsal(a): ... S odstupem vidím, že jsem udělal chybu, že jsem ji to neřekl narovinu, místo toho jsem se po pár pokusech začal vymlouvat abych se pokračování v té činnost vyhnul. Vztah to samozřejmě negativně ovlivnilo a časem jsme se odcizili. ...

(22. 12. 2018, 23:24:13)Panda Napsal(a): Paradoxně to bývá tak, že lidé, kteří o sobě pochybují, jsou pak ti nejzajímavější (nejchytřejší, atd). Protože pochybovat o sobě znamená se nad sebou zamyslet, kdežto blbci se nad sebou nezamýšlí.

(23. 12. 2018, 02:04:51)Magramal Napsal(a):

(22. 12. 2018, 02:15:16)Panda Napsal(a): ... S odstupem vidím, že jsem udělal chybu, že jsem ji to neřekl narovinu, místo toho jsem se po pár pokusech začal vymlouvat abych se pokračování v té činnost vyhnul. Vztah to samozřejmě negativně ovlivnilo a časem jsme se odcizili. ...

O tom jsem tu už nekolikrát psal - pro asexuála je výhodnější říct o své asexualitě hned nazačátku, protože i když to může znamenat okamžitý rozpad vztahu, opačná možnost by znamenala dřív nebo později totéž, nejspíš ještě horší (stačí si dle teorie her udělat hezkou tabulku a tam napsat ohodnocení všech variant). Navíc, asexualita oznámená dopředu nemůže být vykládána jako výmluva, narozdíl od asexuality oznámené zpětně (leda že by se uložil datovaný záznam u notáře ... ale to už je asi moc překombinované ).

(22. 12. 2018, 23:24:13)Panda Napsal(a): Paradoxně to bývá tak, že lidé, kteří o sobě pochybují, jsou pak ti nejzajímavější (nejchytřejší, atd). Protože pochybovat o sobě znamená se nad sebou zamyslet, kdežto blbci se nad sebou nezamýšlí.

Přesně, u inteligence se tomu říká Dunningův–Krugerův efekt, ale platí to i v ostatních aspektech. Například skromný člověk se nebude chlubit svou skromností, zatímco ti, co o sobě takové věci prohlašují, jsou většinou naprostým opakem skromnosti (a pokud je takovýto člověk váš zákazník, uspokojit ho býva často úkol téměř Sysifovský).

(22. 12. 2018, 02:15:16)Panda Napsal(a): Ahoj všichni.

Registroval jsem se na tomto fóru sice už před čtyřmi lety, letmo jen si ho prohlédl a časem mi sešlo z mysli. Nedávno jsem ale došel k tomu, že můj život se stal moc stereotypním a že by to chtělo nějaké změny a být spontánnější. Při tom jsem si vzpomněl na toto fórum, kde věřím, že bych mohl potkat lidi s podobným náhledem na svět a i zájmy, a rozhodl se tu začít být aktivní.


Protože se zdá, že v tomto vlákně je dobrým zvykem napsat něco o své (a)sexualitě, podělím se i se svým příběhem, který se asi nebude příliš lišit od spousty dalších zde.

Můj první skutečný vztah, nad letní lásky, jsem měl v jednadvaceti a bylo to fajn. S partnerkou jsme si rozuměli ve spoustě věcech, měli společné zájmy... ale jak to bývá, časem jsme narazili na problém a to, že ona měla sex ráda, pro mě, jak se ukázalo, to byla otrava, z které mi ani nebylo příjemně. S odstupem vidím, že jsem udělal chybu, že jsem ji to neřekl narovinu, místo toho jsem se po pár pokusech začal vymlouvat abych se pokračování v té činnost vyhnul. Vztah to samozřejmě negativně ovlivnilo a časem jsme se odcizili. Překvapivě jsme spolu vydrželi rok a kus, než jsme se dohodli, že to mezi námi už nefunguje.

Pak jsem na vztahy vlastně rezignoval. Došel jsem k tomu, že bych nemohl partnerce vyhovět po té sexuální stránce, a nějaký kompromisu s partnerkou která by sex chtěla prostě nebude možný - jako kompromis mezi “ničím” a “něčím” nevidím “občas” (že přece ve vztazích musím dělat kompromisy mi nedávno vyčetla kamarádka), a že tedy nakonec někdo bude ve vztahu trpět, pravděpodobně oba. S tím ale přichází i občasné pocity osamělosti - věřím že někteří zde to také znají. Sice na ně dokážu většinou zapomenout díky přátelům, koníčkům, nebo práci, ale někdy se najdou situace kdy sedím sám doma a uvědomuji si že mi schází někdo s kým bych si mohl promluvit nebo sdílet intimitu.


Abych svůj příspěvek zakončil pozitivně: těším se, že zde poznám nějaké zajímavé lidi, a narazím na zajímavá témata k zamyšlení. Mějte se hezky a protože se nám blíží sváteční čas užijte si Vánoce.