18. 11. 2017, 20:53:14
O linkování předem nemluvím, flexibilitu považuju za velmi fajn věc. Nemám představu, v jaké formě se těchto "pozvání" účastníš a tak nemůžu být příliš konkrétní, věc vidím z pohledu "druhé strany" a ke všemu všechny ty věci okolo beru způsobem, který se s očekávaným postupem navazování vztahů, ve kterých "něco víc" hraje roli, nedá příliš srovnávat, takže v praxi můj převelký moudropis moc pevné základy mít nebude.. Ale kdo ví, třeba z toho něco vyleze. (A třeba ne 
)
Netřeba uhodit, netřeba křičet. Pokud je povaha "pozvání" jasná už předem, je snadné věci nalinkovat. Někdo si může tvé přijetí vyložit jako "aha, má o mě zájem", stačí ale přijetí podložit párem slov a chybný předpoklad se změní na "aha, má zájem zjistit, kdo jsem". V rámci schůzky, na které se lidé poznávají tím, že mluví o tom, jací jsou, tvé "vztahy beru jinak, pravidla schůzek mi nesedí, z trávení času s lidmi si odnáším to a to" bude přirozenou součástí hovoru, nikoli uhozením.
V případě kamarádů by to mělo být snadné - pokud se ukáže, že někdo zájem má, zatímco ty zájem nemáš nebo bys ho i mohla mít, jen svým vlastním jiným způsobem a tempem, jakožto kamarádi se už trochu znáte a "odmítnutí" se opět může projevit vstřícnější formou, než uhozením.. Pokud se člověk jako kamarád jen tváří a tvé odmítnutí podryje všechny jeho důvody, proč s tebou trávil čas, neztrácíš nic tím, že ho necháš odejít.
Pokud je projev zájmu náhlý nebo jsi částečně čekala, že přijde, jen jsi neměla příležitost si věci předem "nalinkovat", jakýsi "time out" může přijít vhod. Zarazit, co se děje, a vyjasnit věci přímo na místě. Pokud člověk tvoji snahu uvádět věci na pravou míru nepřijme, má možnost odejít, pokud ji přijmout dokáže, pochopí to a setrvá, aniž by se snažil dále dorážet, může to nakonec být někdo, s kým stojí za to trávit čas.. A pokud je to někdo, kdo si nic namluvit nenechá a pokračuje ve svých projevech, uhození (třeba i fyzické) a křik je dobrá volba.
)Netřeba uhodit, netřeba křičet. Pokud je povaha "pozvání" jasná už předem, je snadné věci nalinkovat. Někdo si může tvé přijetí vyložit jako "aha, má o mě zájem", stačí ale přijetí podložit párem slov a chybný předpoklad se změní na "aha, má zájem zjistit, kdo jsem". V rámci schůzky, na které se lidé poznávají tím, že mluví o tom, jací jsou, tvé "vztahy beru jinak, pravidla schůzek mi nesedí, z trávení času s lidmi si odnáším to a to" bude přirozenou součástí hovoru, nikoli uhozením.
V případě kamarádů by to mělo být snadné - pokud se ukáže, že někdo zájem má, zatímco ty zájem nemáš nebo bys ho i mohla mít, jen svým vlastním jiným způsobem a tempem, jakožto kamarádi se už trochu znáte a "odmítnutí" se opět může projevit vstřícnější formou, než uhozením.. Pokud se člověk jako kamarád jen tváří a tvé odmítnutí podryje všechny jeho důvody, proč s tebou trávil čas, neztrácíš nic tím, že ho necháš odejít.
Pokud je projev zájmu náhlý nebo jsi částečně čekala, že přijde, jen jsi neměla příležitost si věci předem "nalinkovat", jakýsi "time out" může přijít vhod. Zarazit, co se děje, a vyjasnit věci přímo na místě. Pokud člověk tvoji snahu uvádět věci na pravou míru nepřijme, má možnost odejít, pokud ji přijmout dokáže, pochopí to a setrvá, aniž by se snažil dále dorážet, může to nakonec být někdo, s kým stojí za to trávit čas.. A pokud je to někdo, kdo si nic namluvit nenechá a pokračuje ve svých projevech, uhození (třeba i fyzické) a křik je dobrá volba.
