Tak trochu zpověď a žádost o radu..

[Te-diskusni-forum-rra]

Jen si dovolím připomenout, že se hodně vyplatí to hledání začít u sebe - stát se dobrým přítelem sám sobě ...

Moc hezky řečeno, mohu jen souhlasit!
Zrovna nedávno jsem se zamyslel nad tím, že sám sebe vnímám spíše negativně, a přes to vyhledávám takové lidi, kteří mi jsou co nejpodobnější a dost si je cením. Není to tak trochu paradox ?

To je celkem zajímavé, já sama jsem se nikdy nezamyslela nad tím, jaký typ lidí vyhledávám, ale když se tak porozhlédnu po spektru svých přátel, tak jsme vlastně všichni dost odlišní, ale přesto v něčem stejní... s někým na úplně opačném konci spektra bych si asi nerozuměla, protože ten člověk by měl jiné hodnoty a jiné zájmy...takže trocha podobnosti je asi třeba k navázání užšího vztahu - je třeba mít na čem budovat
Co se týče negativního vnímání sebe sama - u mě se to hodně zlepšuje s věkem vlastně mám pocit, že tak od pětadvaceti výš sama sebe vnímám čím dál pozitivněji, ačkoli se objektivně v mém životě nedošlo k žádným extrémním změnám.. předpokládám, že je to díky životním zkušenostem, co člověk získává časem... což je pozitivní