23. 05. 2017, 22:05:48
Moc děkuji za odpovědi a podporu
Abych řekla pravdu, většinu času jsem v pohodě s tím, že jsem sama a vlastně mi to tak i vyhovuje...že mám čas pro sebe, svoje koníčky a zájmy, nemusím se nikomu přizpůsobovat, nikomu se podřizovat... Ale pak také občas přichází momenty, kdy se cítím osaměle a začnu tak trochu panikařit a přemýšlet, jaké by to bylo, kdybych nikdy nenašla toho jednoho člověka, se kterým bych chtěla sdílet život.
Je to přesně tak jak říkáte, pro mě je platonická láska tím ideálním (a pro mě asi také jediným možným) druhem lásky a mám velký problém s tím, jak ji odlišit od blízkého přátelství. Předpokládám ale, že na tom ve skutečnosti nezáleží. Prožít život s velmi dobrým přítelem po boku, se asi "normálním" lidem může zdát málo, ale pro mě je to skvělá představa.
Jsem ráda, že jsem si konečně přiznala, po čem v téhle oblasti toužím a díky tomu můžu začít hledat takového člověka, který bude chtít to samé.. A to je velká úleva
Takže ještě jednou moc děkuji!
Abych řekla pravdu, většinu času jsem v pohodě s tím, že jsem sama a vlastně mi to tak i vyhovuje...že mám čas pro sebe, svoje koníčky a zájmy, nemusím se nikomu přizpůsobovat, nikomu se podřizovat... Ale pak také občas přichází momenty, kdy se cítím osaměle a začnu tak trochu panikařit a přemýšlet, jaké by to bylo, kdybych nikdy nenašla toho jednoho člověka, se kterým bych chtěla sdílet život.
Je to přesně tak jak říkáte, pro mě je platonická láska tím ideálním (a pro mě asi také jediným možným) druhem lásky a mám velký problém s tím, jak ji odlišit od blízkého přátelství. Předpokládám ale, že na tom ve skutečnosti nezáleží. Prožít život s velmi dobrým přítelem po boku, se asi "normálním" lidem může zdát málo, ale pro mě je to skvělá představa.
Jsem ráda, že jsem si konečně přiznala, po čem v téhle oblasti toužím a díky tomu můžu začít hledat takového člověka, který bude chtít to samé.. A to je velká úleva
Takže ještě jednou moc děkuji!