18. 08. 2016, 22:49:48
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 18. 08. 2016, 22:50:40 uživatelem Magr-diskusni-forum-amal.)
Hmmm, to vypadá jako celkem slušný problém - pokud matka začala aktivně "dohazovat" v době, kdy jiní rodiče ještě běžně říkají "máš na kluky čas" nebo "až doděláš školu", nejspíš se jí asexualita moc zamlouvat nebude. Být to o dva roky později, tak bych doporučoval jít s pravdou ven, ale za těchto okolností by se mohlo stát, že se s tím matka nejen nespokojí, ale že bude aktivně pokoušet asexualitu "vyléčit" a výsledek by byl, eufemisticky řečeno, nedobrý pro obě dvě strany.
Takže je tu buď druhá ChildFreeManova alternativa (tj. "Kluci jsou telata, počkám až zmoudří"* a/nebo "Jsem zodpovědná dcera, nebudu randit, dokud nedodělám školu"), nebo si najít nějaký (nejlépe matkou podporovaný) koníček, který "sežere" veškerý volný čas, takže ani matka se nebude divit absenci randění.
Ještě mne napadají drsnější metody, ale ty byly moc náročné nebo by nejspíš ani nefugovaly. Snad jediná vyjímka, která by mohla fungovat, je vysvětlit jí, jak ponižující, znechucující a psychicky deptající je její chování, ale musel by se vystihnou okamžik, kdy bude "dohazovat" v okruhu blízkých příbuzných, a postupně jí dovést k "Prozření" (tj. okamžiku, kdy sama pochopí, jak špatně se v tomto ohledu vůči své dceři chová). Ti příbuzní jsou nutní - o samotě nebo před cizími lidmy by to nefungovalo, protože zpětná vazba od okolí je nezbytně nutná součást.
Minimálně u mně to (dočasně) fungovalo pokaždé, když to otec (který mněl neustále trapné řeči o tom, jestli už někoho mám) zkusil před mou tetou, která ho vždy zpražila tím, že v tomto ohledu nikdo nemá nikoho do ničeho nutiit a že každý má svoje potřeby nastavené různě. Bohužel otec se k "Prozření" nikdy nedostal (nebo dostal, ale úspěšně ho ignoroval), ale na ty v tomto ohledu více vnímavé to fungovat může.
*Někteří nezmoudří nikdy
Takže je tu buď druhá ChildFreeManova alternativa (tj. "Kluci jsou telata, počkám až zmoudří"* a/nebo "Jsem zodpovědná dcera, nebudu randit, dokud nedodělám školu"), nebo si najít nějaký (nejlépe matkou podporovaný) koníček, který "sežere" veškerý volný čas, takže ani matka se nebude divit absenci randění.
Ještě mne napadají drsnější metody, ale ty byly moc náročné nebo by nejspíš ani nefugovaly. Snad jediná vyjímka, která by mohla fungovat, je vysvětlit jí, jak ponižující, znechucující a psychicky deptající je její chování, ale musel by se vystihnou okamžik, kdy bude "dohazovat" v okruhu blízkých příbuzných, a postupně jí dovést k "Prozření" (tj. okamžiku, kdy sama pochopí, jak špatně se v tomto ohledu vůči své dceři chová). Ti příbuzní jsou nutní - o samotě nebo před cizími lidmy by to nefungovalo, protože zpětná vazba od okolí je nezbytně nutná součást.
Minimálně u mně to (dočasně) fungovalo pokaždé, když to otec (který mněl neustále trapné řeči o tom, jestli už někoho mám) zkusil před mou tetou, která ho vždy zpražila tím, že v tomto ohledu nikdo nemá nikoho do ničeho nutiit a že každý má svoje potřeby nastavené různě. Bohužel otec se k "Prozření" nikdy nedostal (nebo dostal, ale úspěšně ho ignoroval), ale na ty v tomto ohledu více vnímavé to fungovat může.
*Někteří nezmoudří nikdy