Tak trochu o obrazu asexuality v próze

[ad-diskusni-forum-evr]

Nebo takový zeměplošský barbar Ghenghiz Cohen, ten je sice asexuál z donucení, ač má stále silné řeči...ale znáš to, s těma vydržíš jen do doby než se rozestele...
To jen pro ukázku, jak moc rozličné může být spektrum a pokud se to udělá dobře, tak to i funguje.

Myslím že lepší zeměplošské asexuální případy jsou bábi Zlopočasná (docela explicitně v knížce Dámy a pánové) a nejspíš Vetinari (i když ti jsou oba 'divní' tak jako tak). Ten má dokonce černý prsten, i když ho má pořád zavřený ve skříňce (to ale nemusel být asexuální záměr, protože ho občas používá na pečetění dopisů). Jinak ale má osobní život zřejmě minimální až žádný, kromě jakéhosi ...vztahu s upírkou..No a ani ta jeho škaredá ložnice s úzkou postelí, i když by si moh dovolit něco lepšího, nenapovídá, že by tam dělal něco jinýho, než v ní spal.
No, prostě podle toho, jak jsou tihle dva v průběhu série popisovaní, mně byli tak nějak jasní asi ještě dřív, než jsem pro asexualitu znala slovo.

To jo, nevím jak je na tom Vetinari ve skutečnosti, a obával bych se o tom jen spekulovat, ale Bábi Zlopočasná je jasná asexuálka.
Já Barbara Cohena použil jako opačného fantasy hrdinu účelově, pro záměrnou ilustraci k té jiné fantasy.
I když by hnidopich mohl něco tvrdit o zprzněných otrokyních...tak my víme své.