10. 03. 2015, 23:42:46
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10. 03. 2015, 23:43:48 uživatelem Kri-diskusni-forum-stý.)
Ahoj Carol,
Vítej mezi námi
Jak už zmínili Malacarodejnice a D-kun, napsala jsi to moc hezky a zajímavě.
Když si tu pročítám nové příspěvky, tak opravdu souhlasím s každým nováčkem co se tu s námi podělí o příběh.
Jak píšeš s těmi partnery, měla jsem to podobně, byla jsem ve vztahu dlouhodobějším a po roce jsem ho přestala milovat, už to nešlo, růžové brýle spadly.
Ten tvůj druhý partner...bezcitný hulvát co mu jde jen o jedno, bohužel těch je
. Je dobře, že jsi do toho nešla, co on chtěl. Spousta holek totiž udělají pro kluka i to co se jim příčí a co nechtějí. Takový holky nechápu, jsou sice zamilovaný, ale nemají žádnou hrdost.
Jak píšeš, všude okolo nás je "plemenitba", všude nám to média cpou, píše se o tom skoro denně, jsem z toho akorát pořádně znechucená...Je to jako by ze světa vymizela slušnost...tradiční lidské hodnoty, "nezkaženost" (nevím, jak to popsat)...jako by lidstvo bylo zdegenerovaný "plemenitbou".
Já když si s někým píšu na téma asexualita a napíšu, že jsem áčko tak mi ostatní nevěří, strašně se tomu diví, ptají se jestli nejsem nemocná, že to není normální...no tady je vidět, jak už jsou zdegenerovaný...
Bohužel jsem si plemenitbou prošla, obětovala jsem se chlapovi, který mi za to nestál, což jsem zjistila pozdě. Litovat můžu jak chci, ale zbytečně. Každopádně jsem se z toho poučila.
Taky teď už budu hledat takového, který by byl jak ty popisuješ...měl by rád čtení, procházky, mohl by se zajímat o umění, nebo třeba o nějaký z vědních oborů, o historii, o přírodu a zvířátka...prostě co by ho zajímalo, měl by mít rád cestování, poznávání nových míst a lidí...Rozhodně mi nejde o vzhled, samozřejmě by neměl vypadat jako strašák do zelí.
Ale normální upravený, čistotný.
Zaujme mě vždycky chování, a to co z něj vyzařuje. Proto se mi líbí starší.
Prostě "duševně vyspělý", a ne chlap co se řídí jen svými rozmnožovacími pudy. Ale chlap na úrovni, se kterým si můžu popovídat o všem, smát se sním, který mě vyslechne, poradí mi a pomůže...jeho chování je hodně důležité.
Na mém bývalém mi kolikrát dost vadilo, že jsem o něčem mluvila, a on mě vůbec neposlouchal, anebo mluvil o něčem úplně jiném, než já.
A to je právě o tom naslouchání, což on neuměl.
Ten, se kterým se cítím fajn a v pohodě, těším se na něho a když s ním nejsem, tak mi chybí a myslím na něj.
A ještě k tomu, že uvažuješ v budoucnu o napsání knihy, přeji ti, aby ti to vyšlo.Je to skvělý nápad. Taky jsem nad tím přemýšlela...ale vždycky jsem nevěděla jak začít. V hlavě plán mám, ale jakmile to mám napsat, tak nevím jak...navíc se mi často opakují slova, nemám zrovna moc extra slovní zásobu, i když mám ráda čtení a knih mám dost.
Pak taky přemýšlím nad tím, aby to co bych napsala nebyl úplný propadák, aby to bylo téma, které by lidi chytlo.
Vždycky to chce originální nápad, který zaujme, a nejen u psaní knih.
Ale někdy to trvá dlouho, něco vymyslet, nebo už ten nápad měl někdo přede mnou. Což už se mi taky stalo.
Být jedinečná je úžasný pocit, právě proto že nás je málo...máme pocit vyjímečnosti a nezkaženosti. Jsme na tom duševně jinak, než ti plemenitbou posedlí. Máme jiné hodnoty v životě a to z nás dělá výjimečné.
Obdivuji tě, že studuješ ekonomii, to bych já nezvládla, nemám na to ani geny, ani matematický mozek. A ekonomika to je samý počítání. Bohatě mi to stačí jako předmět.
Jsem spokojená se svou zemědělkou a zvířátkovým oborem.
Vítej mezi námi
Jak už zmínili Malacarodejnice a D-kun, napsala jsi to moc hezky a zajímavě.
Když si tu pročítám nové příspěvky, tak opravdu souhlasím s každým nováčkem co se tu s námi podělí o příběh.
Jak píšeš s těmi partnery, měla jsem to podobně, byla jsem ve vztahu dlouhodobějším a po roce jsem ho přestala milovat, už to nešlo, růžové brýle spadly.
Ten tvůj druhý partner...bezcitný hulvát co mu jde jen o jedno, bohužel těch je
. Je dobře, že jsi do toho nešla, co on chtěl. Spousta holek totiž udělají pro kluka i to co se jim příčí a co nechtějí. Takový holky nechápu, jsou sice zamilovaný, ale nemají žádnou hrdost.Jak píšeš, všude okolo nás je "plemenitba", všude nám to média cpou, píše se o tom skoro denně, jsem z toho akorát pořádně znechucená...Je to jako by ze světa vymizela slušnost...tradiční lidské hodnoty, "nezkaženost" (nevím, jak to popsat)...jako by lidstvo bylo zdegenerovaný "plemenitbou".
Já když si s někým píšu na téma asexualita a napíšu, že jsem áčko tak mi ostatní nevěří, strašně se tomu diví, ptají se jestli nejsem nemocná, že to není normální...no tady je vidět, jak už jsou zdegenerovaný...
Bohužel jsem si plemenitbou prošla, obětovala jsem se chlapovi, který mi za to nestál, což jsem zjistila pozdě. Litovat můžu jak chci, ale zbytečně. Každopádně jsem se z toho poučila
.Taky teď už budu hledat takového, který by byl jak ty popisuješ...měl by rád čtení, procházky, mohl by se zajímat o umění, nebo třeba o nějaký z vědních oborů, o historii, o přírodu a zvířátka...prostě co by ho zajímalo, měl by mít rád cestování, poznávání nových míst a lidí...Rozhodně mi nejde o vzhled, samozřejmě by neměl vypadat jako strašák do zelí.
Ale normální upravený, čistotný.Zaujme mě vždycky chování, a to co z něj vyzařuje. Proto se mi líbí starší.
Prostě "duševně vyspělý", a ne chlap co se řídí jen svými rozmnožovacími pudy. Ale chlap na úrovni, se kterým si můžu popovídat o všem, smát se sním, který mě vyslechne, poradí mi a pomůže...jeho chování je hodně důležité.
Na mém bývalém mi kolikrát dost vadilo, že jsem o něčem mluvila, a on mě vůbec neposlouchal, anebo mluvil o něčem úplně jiném, než já.
A to je právě o tom naslouchání, což on neuměl.
Ten, se kterým se cítím fajn a v pohodě, těším se na něho a když s ním nejsem, tak mi chybí a myslím na něj.
A ještě k tomu, že uvažuješ v budoucnu o napsání knihy, přeji ti, aby ti to vyšlo.Je to skvělý nápad. Taky jsem nad tím přemýšlela...ale vždycky jsem nevěděla jak začít. V hlavě plán mám, ale jakmile to mám napsat, tak nevím jak...navíc se mi často opakují slova, nemám zrovna moc extra slovní zásobu, i když mám ráda čtení a knih mám dost.
Pak taky přemýšlím nad tím, aby to co bych napsala nebyl úplný propadák, aby to bylo téma, které by lidi chytlo.
Vždycky to chce originální nápad, který zaujme, a nejen u psaní knih.
Ale někdy to trvá dlouho, něco vymyslet, nebo už ten nápad měl někdo přede mnou. Což už se mi taky stalo.
Být jedinečná je úžasný pocit, právě proto že nás je málo...máme pocit vyjímečnosti a nezkaženosti. Jsme na tom duševně jinak, než ti plemenitbou posedlí. Máme jiné hodnoty v životě a to z nás dělá výjimečné
.Obdivuji tě, že studuješ ekonomii, to bych já nezvládla, nemám na to ani geny, ani matematický mozek
. A ekonomika to je samý počítání. Bohatě mi to stačí jako předmět. Jsem spokojená se svou zemědělkou a zvířátkovým oborem
.
