08. 03. 2015, 19:10:18
Zdravím, jsem tu nová, ale asi jsem se ještě nikdy necítila tak volně, jako tady.
Už cca rok zjišťuji, že moje intimní touha klesla téměř na bod nuly (chuť na něco víc pociťuji maximálně 2 - 3x do měsíce a to ještě s pocitem, že to ani nemusí být). Měla jsem 2 vážné vztahy, ale ve všech bylo něco špatně. Prvního partnera jsem díky jeho chování po 3 letech přestala milovat, oheň který mezi námi panoval najednou uhasl a i mazlení s ním pro mě začalo být spíše obtěžující. Druhý partner měl zase v hlavě jenom sex a nutil mě i do praktik, které se mi příčily (takže jsme spolu zůstali ani ne půlrok).
Dále se mi celý život protiví zde často zmiňovaný mediální sex boom, kdy jsou samé nahatiny téměř všude, kam se člověk podívá a kdo se nedívá na porno, je divný. Ale úplně nejhorší ze všeho je, že to mám i v rodině - můj 60 letý otec je nadržený jako mladík ve 20 (má matka ale jeho touhy nesdílí), neustále se snaží sexuálně loudit a poměrně často má tendence producírovat se nahý po bytě, z čehož se mi absolutně zvedá žaludek a po čemž bych byla schopna si sbalit kufry a jít do kláštera doživotně dělat jeptišku.
Kromě toho, tak nějak celý život se mi muži líbili spíše oblečení, konkrétně vždy mě hezky oblečený a upravený muž velmi vzrušoval, ale neměla jsem příliš velkou motivaci zkoumat detailnější obsah jeho spodního prádla
. Když jsem slyšela jiné holky, jak se bavily o tom, jak se mužům koukají na rozkrok, nechápala jsem, co je tam tak rajcuje, když mě se spíš líbí vlasy, oči a úsměv 
.
Nyní je mi 22 a všechno ve mě vykrystalizovalo. Celý život sním vlastně tajně o tom, že bych byla s mužem, který by si se mnou četl (miluji četbu i předčítání), zajímal se o umění, který by se mnou něco nového zkoumal a byl duševně i mozkově osvícený, chodil na procházky a cestoval. Problém je ale vždycky v tom, že klasický, sexem ovlivněný muž, tohodle není schopen. Prostě jako by jeho sexuální libido požíralo jeho mozkové buňky, nebo něco v tom smyslu. Takový chlap prostě nevidí do hloubi ženské duše, protože se vždycky zasekne u analýzy ženského těla, začne slintat a je rázem po duševnu. Proto se obecně říká, že klasický muž doslova toleruje romantiku (kterou my ženy vyžadujeme) jen proto, že ví že na konci dosáhne sexu, ale romantika sama o sobě mu nic neříká a nechápe jí. A z toho důvodu se asi i většině žen rozplynuly sny o princi na bílém koni, protože princové v pohádkách neošustili princeznu hned při prvním setkání. Chtěla bych chytrého muže, o kterého se můžu opřít a u kterého vím, že pro něj nejsem jen lákavé tělo, a kterého by zároveň těšilo, že on pro mě není jen sexuálně uspokojovací aparát . Ale kde ho vzít, a nekrást .
Takže to je má zpověď. Četla jsem si i některé příběhy ostatních členů, kteří to leckdy mají těžší, než já. O mém nitru ví jen pár zasvěcených a nyní i vy. Zatím mě to ani tak netrápí, prostě jsem si řekla, že mám jinak nastavené potřeby než 90% společnosti a že mám právo na to být jedinečná - a že je to mnohdy mnohem lepší.
Už cca rok zjišťuji, že moje intimní touha klesla téměř na bod nuly (chuť na něco víc pociťuji maximálně 2 - 3x do měsíce a to ještě s pocitem, že to ani nemusí být). Měla jsem 2 vážné vztahy, ale ve všech bylo něco špatně. Prvního partnera jsem díky jeho chování po 3 letech přestala milovat, oheň který mezi námi panoval najednou uhasl a i mazlení s ním pro mě začalo být spíše obtěžující. Druhý partner měl zase v hlavě jenom sex a nutil mě i do praktik, které se mi příčily (takže jsme spolu zůstali ani ne půlrok).
Dále se mi celý život protiví zde často zmiňovaný mediální sex boom, kdy jsou samé nahatiny téměř všude, kam se člověk podívá a kdo se nedívá na porno, je divný. Ale úplně nejhorší ze všeho je, že to mám i v rodině - můj 60 letý otec je nadržený jako mladík ve 20 (má matka ale jeho touhy nesdílí), neustále se snaží sexuálně loudit a poměrně často má tendence producírovat se nahý po bytě, z čehož se mi absolutně zvedá žaludek a po čemž bych byla schopna si sbalit kufry a jít do kláštera doživotně dělat jeptišku.
Kromě toho, tak nějak celý život se mi muži líbili spíše oblečení, konkrétně vždy mě hezky oblečený a upravený muž velmi vzrušoval, ale neměla jsem příliš velkou motivaci zkoumat detailnější obsah jeho spodního prádla
. Když jsem slyšela jiné holky, jak se bavily o tom, jak se mužům koukají na rozkrok, nechápala jsem, co je tam tak rajcuje, když mě se spíš líbí vlasy, oči a úsměv .Nyní je mi 22 a všechno ve mě vykrystalizovalo. Celý život sním vlastně tajně o tom, že bych byla s mužem, který by si se mnou četl (miluji četbu i předčítání), zajímal se o umění, který by se mnou něco nového zkoumal a byl duševně i mozkově osvícený, chodil na procházky a cestoval. Problém je ale vždycky v tom, že klasický, sexem ovlivněný muž, tohodle není schopen. Prostě jako by jeho sexuální libido požíralo jeho mozkové buňky, nebo něco v tom smyslu
. Takový chlap prostě nevidí do hloubi ženské duše, protože se vždycky zasekne u analýzy ženského těla, začne slintat a je rázem po duševnu. Proto se obecně říká, že klasický muž doslova toleruje romantiku (kterou my ženy vyžadujeme) jen proto, že ví že na konci dosáhne sexu, ale romantika sama o sobě mu nic neříká a nechápe jí. A z toho důvodu se asi i většině žen rozplynuly sny o princi na bílém koni, protože princové v pohádkách neošustili princeznu hned při prvním setkání. Chtěla bych chytrého muže, o kterého se můžu opřít a u kterého vím, že pro něj nejsem jen lákavé tělo, a kterého by zároveň těšilo, že on pro mě není jen sexuálně uspokojovací aparát . Ale kde ho vzít, a nekrást .Takže to je má zpověď. Četla jsem si i některé příběhy ostatních členů, kteří to leckdy mají těžší, než já. O mém nitru ví jen pár zasvěcených a nyní i vy. Zatím mě to ani tak netrápí, prostě jsem si řekla, že mám jinak nastavené potřeby než 90% společnosti a že mám právo na to být jedinečná - a že je to mnohdy mnohem lepší.
