13. 10. 2012, 19:09:31
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13. 10. 2012, 19:26:22 uživatelem lu-diskusni-forum-cka.)
(13. 10. 2012, 10:34:34)spagetka Napsal(a): Vítej mezi spřízněnými dušemi, " dvojče". Když jsem si Tvůj příspěvek pročítala,tak mi to fakt připadalo,jako bych měla sestru,která je na tom stejně,jako já. Akorát,že Ty máš tu obrovskou výhodu,že jsi ještě takhle mladá. V Brně jsem několik let žila,právě v tom věku po dvacítce,a vždy jsem měla pocit,že tohle město je introvertům příznivě nakloněno. Zrovna zítra pojedu přes Brno do Vyškova,v obou městech navštívit hřbitovy,tak se těším,až se Brnem projdu,a zase ucítím tu jeho specifickou atmosféru. Do turistického oddílu jsem tam chodila,sídlil v Řečkovicích,ale nevím,jestli ještě funguje. A na kulturu je tam nejlepší Hadivadlo.
Rozhodně nic nevzdávej,ted se soustřed na studium,at ho úspěšně zvládneš,protože tím si život významně usnadníš,když si po škole budeš moci vybrat nějaké kvalitní zaměstnání.
Tak to jsem ráda, že jsem našla podobně založeného člověka. A že zájem o turistiku není divná věc, jak jsem se dozvěděla. A písnička Turista je podle mě dosti nepěkná. Z divadel mám nejradši Městský. To ale srovnávám jenom s Janáčkovým, to mě dost zklamalo.
Brno mám opravdu moc ráda. Dojíždím tam už od střední a nedám na ně dopustit. Hezké, pestré a příjemné město (snad kromě hlavního nádraží) a i když jsem někde četla, že je to největší vesnice v Česku, tak pořád je větší a lepší než ta moje.
Studium je v současné době jediná věc co mám a co mě celkem baví, což moji spolužáci opět nemůžou pochopit. Moje mamka taky říká, ať se nenechám zviklat blbýma kecama. Chtělo by to malinko sebevědomí. Moc díky za podporu!! Opravdu si toho vážím.
(12. 10. 2012, 21:09:35)houba Napsal(a): Ahoj. Se spolužáky si nerozumíš, nemáš tam nějaké lidi se kterými máš např. společné zájmy, společnou řeč? Zkus se třeba v Brně začít věnovat nějakému koníčku u kterého by ses setkala s jinými lidmi. Nevím co by tě tak mohlo bavit. Nějaký sport, malování? Já jsem se tak dostal k tanci.
Pokud bych to měla spočítat, tak si ve škole rozumím dohromady se 4 lidmi, 1 kamaráda loni vyhodili (trošku málo na to, když ta škola má cca 5000 studentů). Spolužáci ze studijní skupiny jsou zčásti bývalí spolužáci ze střední, se kterýma jsem společnou řeč nikdy nenašla. Vyznávají jediné trávení volného času a to chlastem, disko, apod. Sport jsem zkoušela v rámci školy, jenomže mi to seznamování opravdu nejde. Baví mě kolektivní sporty, jenomže když ty lidi neznám a oni se znají mezi sebou, tak akorát přemýšlím nad tím, že zrovna blbě nahraju nebo netrefím koš. Nemusím dodávat, že to ostatní otrávilo a mě taky.