16. 06. 2012, 08:48:23
(02. 03. 2012, 17:39:49)Petje Napsal(a): Zdravim všechny a také bych se chtěla podělit o svoje''zážitky''.
O tom že něco neni v pořádku jsem začala uvažovat tak před 10lety, kdy všechny kamarádky randily a měli přítele. Představa že by jsem s někým měla žít a mít s ním sex šlo mimo mě a nebilo mi to ani divné protože jsem měla spoustu aktivit. Když jsem si myslela že jsem ve 23 našla toho pravého, tak moje myšlenka byla že mám asi vyhráno.
Po určité době ale mělo dojít na sex a já to nějak stále oddalovala, až jednou jsem se neměla jak s toho ''vykroutit'' a zkusila ho. No upřímně neni o co stát a nevim co na tom každý vidí. Asi to bude znít divně, ale koukala jsem jenom na hodinky a řikala si že už nikdy. Zkusila jsem si dát ''příznaky'' do googlu a na wikipedii popisovali vše velmi podrobně, že jsem věděla kam se zařadit. A tak jsem si to asi i přiznala že jsem asexuál.Vůbec mi to nevadí a musím říct že bych se sexem žít ani nemohla. Každou chvíli pracuju v zahraničí a tam je posedlost po sexu na obtíž.Žiju zcela normálně, akorát když jsem to zdělila doma, tak mi bylo řečeno že se asi mílím a přejde mě to až najdu toho pravého. Já si jsem ale na 100%vědoma že jsem trochu odlišná v nárokách na partnera a určitě to nepřejde.Partnerů jsem měla více, ale nikdy jsem to nenechala zajít tak daleko, spíše mě to až odpuzovalo. Jinak jsem spokojená jaká jsem a i když jsem trochu jiná, tak si připadám normální.
Normální? Podle Tvého příspěvku zcela splňuješ to, co si pod pojmem normální představuji