26. 11. 2011, 09:55:09
Ahoj Novelli,
měla jsem na střední podobný problém. Když začaly kamarádky sexuálně žít, najednou jsme si přestávaly rozumět. Já jsem vůbec nechápala, proč to vlastně dělají, a když se o tom bavily, dost se mi to ošklivilo – ne sex samotný, ale ta představa, že ho provozujou právě ony Taky mi připadalo, že se "špiní" a dělají něco pokleslého. Postupně jsme ztrácely společná témata, odcizily jsme se a vlastně jsem pak byla ráda, že odcházím na vysokou a už je nemusím vidět a poslouchat.
Ale když jsem si na vysoké našla nové kámošky, tohle mi kupodivu vůbec nevadilo. Asi to bylo tím, že kamarádky z gymplu jsem znala odmalička a neunesla jsem tu změnu, kdežto tyhle holky jsem jako sexuálně aktivní prostě znala od začátku a necpaly mi to tolik pod nos. Asi automaticky předpokládaly, že tohle už mám za sebou, tak neměly potřebu to rozebírat A když se potom ukázalo, že jsem jaksi úplně jinde, už jsme byly všechny natolik dospělé, že jsme tuhle odlišnost dokázaly respektovat a neřešit ji. Dnes se dokážu otevřeně bavit o sexu a vyslechnout kdeco, aniž by u mě ten člověk klesl na ceně, ale trvalo léta, než jsem se to naučila zvládat.
Těžko ti radit, když jsem to v tvém věku sama nezvládala, ale snaž se jejich sexualitu nebrat jako ohrožení. Možná i dávej víc najevo, že příliš intimní informace ti vadí, na to má koneckonců každý právo. Zároveň se ale snaž vžít do jejich situace – objevují něco, co je pro ně přirozené, a potřebují to ventilovat, mají pocit, že je to spojuje se všemi ostatními, které právě objevují totéž. Uvědom si, že celý život budeš žít mezi lidmi, kteří sex provozují a budou automaticky předpokládat, že to děláš taky. Ty fyzické reakce časem určitě zvládneš, když na sobě budeš pracovat.
Držím palce, ať to zvládáš co nejlíp. Tyhle věci se obvykle s časem výrazně zlepšují
měla jsem na střední podobný problém. Když začaly kamarádky sexuálně žít, najednou jsme si přestávaly rozumět. Já jsem vůbec nechápala, proč to vlastně dělají, a když se o tom bavily, dost se mi to ošklivilo – ne sex samotný, ale ta představa, že ho provozujou právě ony Taky mi připadalo, že se "špiní" a dělají něco pokleslého. Postupně jsme ztrácely společná témata, odcizily jsme se a vlastně jsem pak byla ráda, že odcházím na vysokou a už je nemusím vidět a poslouchat.
Ale když jsem si na vysoké našla nové kámošky, tohle mi kupodivu vůbec nevadilo. Asi to bylo tím, že kamarádky z gymplu jsem znala odmalička a neunesla jsem tu změnu, kdežto tyhle holky jsem jako sexuálně aktivní prostě znala od začátku a necpaly mi to tolik pod nos. Asi automaticky předpokládaly, že tohle už mám za sebou, tak neměly potřebu to rozebírat A když se potom ukázalo, že jsem jaksi úplně jinde, už jsme byly všechny natolik dospělé, že jsme tuhle odlišnost dokázaly respektovat a neřešit ji. Dnes se dokážu otevřeně bavit o sexu a vyslechnout kdeco, aniž by u mě ten člověk klesl na ceně, ale trvalo léta, než jsem se to naučila zvládat.
Těžko ti radit, když jsem to v tvém věku sama nezvládala, ale snaž se jejich sexualitu nebrat jako ohrožení. Možná i dávej víc najevo, že příliš intimní informace ti vadí, na to má koneckonců každý právo. Zároveň se ale snaž vžít do jejich situace – objevují něco, co je pro ně přirozené, a potřebují to ventilovat, mají pocit, že je to spojuje se všemi ostatními, které právě objevují totéž. Uvědom si, že celý život budeš žít mezi lidmi, kteří sex provozují a budou automaticky předpokládat, že to děláš taky. Ty fyzické reakce časem určitě zvládneš, když na sobě budeš pracovat.
Držím palce, ať to zvládáš co nejlíp. Tyhle věci se obvykle s časem výrazně zlepšují