Jsem vadná?

[Jul-diskusni-forum-iana]

Když už někomu říkáš, co má dělat, bylo by opravdu zrůdné nabádat ho k věci, o jejíž správnosti nejsi přesvědčený. Kdyby chtěla vyhodit do vzduchu vlak, taky bys jí poradil, jak to má udělat, a nad správností činu se u toho nezamyslíš? Silně pochybuji.

[Mo-diskusni-forum-nca]

ja se tady necitim moc dobre, jsem ta co se s nikym nebavi, je doma, ani zadnyho pritele nema, visi na rodicich..ani nechodim na zadny akce tady, necitim se mezi tema lidma dobre a krom rodiny tu nikoho nemam, s nikym se nebavim

Čili se cítíš vlastně komfortně. Jen pozoruješ, jak okolo tebe to funguje jinak, živěji. A jak jsi starší a starší, letí to čím dál rychleji, myslím čas utíká rychleji, život nabírá tempo. Na to, čemu si ve dvaceti nepřikládala význam, najednou zíráš. Cítíš, jak ti to všechno prokluzuje mezi prsty. Cítila jsi to trochu i v těch dvaceti, vzpomeň si. Ale teď je ten pocit mnohem silnější. Pocit sílí, ale ty se tváříš, jakoby nic, snažíš se na to nemyslet. Nejjednodušší způsob obrany: Když na to nebudu myslet, tak to vlastně nebude. Jenže ono se to bude připomínat stále častěji a hlasitěji. Pokud se ohlédneš zpět, zjistíš, že už v těch dvaceti ti tohle bylo líto, ale vždycky jsi ten pocit zahnala. O tom budu přemýšlet až potom, teď na to není čas, mávla si rukou. Jenomže kdy ten čas bude?
Samozřejmě, můžeš to dál odkládat. Uvelebit se do svého pohodlíčka, zůstat v neměnném stavu. Vždyť je ti tam vlastně dobře...
Jenže pozor, ten pocit lítosti bude přítomen pořád. Navíc bude pořád silnější. A ze všeho nejhorší je pozdní lítost. Ve stylu, kdybych tenkrát udělala tohle... A proč sem neudělala, budeš se sama sebe ptát.
Rozhodně je lepší litovat, že si něco udělala, než že si něco neudělala, to mi věř.
Začni tím, že zabiješ svýho prvního pavouka. Zavolej tátu, že je u tebe v pokoji pavouk a dívej se, jak ho zneškodní. Příště ho zavolej znovu, ale pod jeho dohledem ho zneškodni ty sama. A potřetí už k tomu nikoho nevolej.

presne takhle se uz citim a uz jsem z toho zacala mit i deprese, zacalo to nejakou dobu pred 29. narozkama kdy mi mladsi segra rikala jak uz jsem stara, ze uz mi bude 30, po tom co mi to rekla uz ponekolikaty

[Mo-diskusni-forum-nca]

No, asi bych na úvodní otázku v tomto vláknu odpověďěl, že ano.

no to vlastne nebyla otazka, ae spis..jak to vysvetlit..proste mas nejakej nazev filmu nebo knihy, ktera je o nejaky veci a nejakej nazev mit musi, tak das otazku na odpoved, ktera je napsana v te knize, nebo nemusi byt primo odpoved, ae je to o ty otazce, ae to neznamena, ze se ptam, jestli jsem divna, je to tak, ze jsem se na to pred nejakou dobou ptala a v tom clanku pisu o tom, ze jsem zjistila, ze nejsem, ze to miva vic lidi a je to..nebo spis neni orientace

[Mo-diskusni-forum-nca]

ja se tady necitim moc dobre, jsem ta co se s nikym nebavi, je doma, ani zadnyho pritele nema, visi na rodicich..ani nechodim na zadny akce tady, necitim se mezi tema lidma dobre a krom rodiny tu nikoho nemam, s nikym se nebavim

Začni tím, že zabiješ svýho prvního pavouka. Zavolej tátu, že je u tebe v pokoji pavouk a dívej se, jak ho zneškodní. Příště ho zavolej znovu, ale pod jeho dohledem ho zneškodni ty sama. A potřetí už k tomu nikoho nevolej.

Jasně, protože masakrování vnímajících cítících tvorů je nejlepším prostředkem osobního rozvoje. 
Se zbytkem souhlasím, ale z toho závěru by člověk zvracel.

Samozřejmě jsem jí mohl poradit, ať pavouka vezme do ruky a odnese ho na zahradu. Ale to bych zamýšlel až jako další úroveň zneškodňování pavouků. Respektive další úroveň získávání sebedůvěry. Na rozdíl od tebe mám aspoň snahu té holce nějak pomoct.
Ve zvracení ti samozřejmě nikdo nebrání. Ale copak ty si neumíš přiznat, že většina lidí se zbavuje pavouků (i jiného hmyzu) tím, že je zabíjí, splachuje do záchodu apod.?

no ja volam spis mamu, tatovi neverim, ale zabijim i sama, uz pred nejakou dobou jsem si poridila sprej na pavouky..jako jednou jsem se odhodlala, kdyz jsem sprej jeste nemela, vzala jsem vsechnu psychickou silu, botu a snazila jsem se zabit cernyho pavouka u moji postele..tezka bota, velka sila, tlaceni do zdi..odendam botu a pavouk jakoby nic, byl porad nehnute na zdi jak predtim, zivy a zdravy, vzala jsem ty posledni zbytky sil, ze to zkusim znovu, jenze zdrhnul, uzkosti na nekolik dni, nekolik dni spanek na gauci, kterej jsem ani nerozlozila, kdyby v nem nahodou byl zas pavouk (jasne, ze vim, ze i tak muze vylezt), takze mega rozlamana, protoze gauc jen na sezeni pro 3 lidi a jeste uzkosti k tomu, ze jsem spala porad v tom pokoji, mam docela velkej pokoj, ve dne jsem tam byla minimalne a kdyz se mamka vratila z lazni, tak jsme vzali vysavac (vodni) a rozebrali jsme postel, mam s rostem a dole supliky, nikde jsem ho nevidela, mamka pak, ze uz ho vysala, ze byl za topenim..urcite lhala, protoze za nekolik dni se tam ukazal zas, ae tentokrat uz se zabil..kdyby ho nekdo dal ven, tak se muze vratit..jako zabijim je nebo necham zabit, ale je to rychly, i kdyz z nich mam strach, tak si uvedomuju, ze to je ziva bytost a nemuze za to, ze se tak narodila a nenecham je trpet

[mar-diskusni-forum-teza]

Myslím, že to s těmi pavouky nebude tak hrozné. Jen je to jedna námi i Tebou vytažená věc. Tedy mnou vytažená a Julianou rozmáznutá. Ale každý má nějakou tu noční můru. Jít na pavouka s vysavačem je sice extrémní, ale nakonec proč ne. V pavoucích problém není, píšeš. Umíš se s nimi vypořádat, když na to přijde. Možná trochu divadelně...
Teď mě napadá, jestli o Tobě to hlavní nevypovídá věta (oni) mi zabijí pavouky. Takže ono by to šlo, ale proč přikládat ruku k dílu? Nechat někoho za sebe něco dělat ovšem znamená riskovat, že se mi bude smát, že to neumím.

[Mo-diskusni-forum-nca]

Myslím, že to s těmi pavouky nebude tak hrozné. Jen je to jedna námi i Tebou vytažená věc. Tedy mnou vytažená a Julianou rozmáznutá. Ale každý má nějakou tu noční můru. Jít na pavouka s vysavačem je sice extrémní, ale nakonec proč ne. V pavoucích problém není, píšeš. Umíš se s nimi vypořádat, když na to přijde. Možná trochu divadelně...
Teď mě napadá, jestli o Tobě to hlavní nevypovídá věta (oni) mi zabijí pavouky. Takže ono by to šlo, ale proč přikládat ruku k dílu? Nechat někoho za sebe něco dělat ovšem znamená riskovat, že se mi bude smát, že to neumím.

no protoze se bojim, radsi at to udela nekdo jinej a ja to udelam az kdyz musim

[Magr-diskusni-forum-amal]

... Jít na pavouka s vysavačem je sice extrémní, ale nakonec proč ne.

Jít na pavouka vysavačem není extrémní, a pokud je použit malý ruční bateriový vysavačík (který se ostaně k ničemu jiném nehodí, protože i na drobky v klávesnici je slabý), tak je to dobrá volba i pro samotného pavouka, který vysátí může přežít nezraněn a být po vysátí vypuštěn do přírody.

Extrémní by bylo jít na pavouka s plamenometem

PS: Mám pocit, že za mého mládí na koleji některé obyvatelky používaly "Pomoc, mám v pokoji pavouka!" (případně "velkou můru" nebo "divného brouka") jako metodu na nenápadné seznámení se s obyvateli koleje opačného pohlaví. Když si vzpomínám, tak u mně to tenkrát moc nezabralo, protože jsem pavouka (celkem velkého křižáka s macatým zadečkem) chytil živého do sklenice od čehosi a ukazoval ho jako trofej, což se zrovna, eufeministicky řečeno, nesetkalo s kladným přijetím ... Pavouk byl nakonec vypuštěn z okna a to bylo naposledy, co jsem dělal vymítače pavouků

[ad-diskusni-forum-evr]

O tom extrému a plamenometu, jak píše magramal, mám zážitek.

Kdysi jsem pár dní přespával v jednom hotýlku, tuším že v Košicích, a když jsem šel vypustit přebytečné tekutiny, tak jsem so všimnul že za mísou, v takovém výklenku  v koupelně, trůní v pavučině extrémně obrovský pavouk. Bylo to úzké , trefit ho ze shora násadou smetáku bylo nemožné, hrozilo nebezpečí že by zdrhnul pod vanu, a protože pod dveřmi koupelny byl docela prostor, že by se mi mohl v noci, kdy bych dadal, na těch děsivých monstrózních nohách, vydat pomstít... A vlastně bych proto ani nedokázal usnout.
Protože jsem však měl tubu Kanagonu, a představa bezesných nocí mi nebyla příjemná, začal jsem to hořlavé lepidlo po kachlících pomalu vykapávat dolů k té pavučině, a když tam byla zhruba polovina obsahu, hodil jsem tam sirku... 
No, šleha to byla pořádná, celý kout očouzený, ale osminohá příšera s kusadly už se neukázala. Juliana tak může doufat že se stihnul zachránit.   Já pak už spal však v klidu...

Jo, a to odchytávání o kterém se zmiňujete, mi připomenulo ten starý vtip o Somálci který leží v nemocnici a stále zvoní na sestru. Ta když přijde , tak na ni Somálec křičí, že je na pokoji pavouk. Sestra mu nejdřív odpoví že je to malý pavouček u stropu, a že až bude mít uklízečka volněji , tak ji tam pošle. Zanedlouho zvoní Somálec zase, prý se pavouk blíží... sestra se ho snaží uklidnit... ale když je to poněkolikáté, během chvíle, vztekne se a řekne že pokud nepřestane ječet dostane injekci na uklidnění.... 
Zabouchne dveře, a na chodbě slyší jak Somálec začne řvát: ,, Pomóc, pomóc, nech mě pavouku, pust mě! Kam mě táhneš pavouku, pomóc! "

[mar-diskusni-forum-teza]

Myslím, že to s těmi pavouky nebude tak hrozné. Jen je to jedna námi i Tebou vytažená věc. Tedy mnou vytažená a Julianou rozmáznutá. Ale každý má nějakou tu noční můru. Jít na pavouka s vysavačem je sice extrémní, ale nakonec proč ne. V pavoucích problém není, píšeš. Umíš se s nimi vypořádat, když na to přijde. Možná trochu divadelně...
Teď mě napadá, jestli o Tobě to hlavní nevypovídá věta (oni) mi zabijí pavouky. Takže ono by to šlo, ale proč přikládat ruku k dílu? Nechat někoho za sebe něco dělat ovšem znamená riskovat, že se mi bude smát, že to neumím.

no protoze se bojim, radsi at to udela nekdo jinej a ja to udelam az kdyz musim

Já to myslel Monco ale obecně. Zda za sebe nenecháváš dělat všemožné věci a ty to jen nepozoruješ. Ať to ostatní udělají, já se budu jenom dívat. Na začátku to není problém. Ale časem se dostaneš do pozice někoho, kdo se veze na nosiči jízdního kola. Ten druhý šlape, ty se nemusíš namáhat a říkáš si jaká je to pohoda. Jenže časem zjistíš, že on na rozdíl od tebe se sice musí namáhat, ale zároveň určuje, jakou rychlostí kolo pojede, a protože drží řídítka, tak i kam se pojede. Možná je nejdřív naštvaný, že se flákáš, ale časem si začne říkat: Aspoň se mi do toho neplete. A začne tě ignorovat a ty se začneš jednak nudit, za druhé zjistíš, že nejseš pánem toho, co se bude dít.

[Mo-diskusni-forum-nca]

Myslím, že to s těmi pavouky nebude tak hrozné. Jen je to jedna námi i Tebou vytažená věc. Tedy mnou vytažená a Julianou rozmáznutá. Ale každý má nějakou tu noční můru. Jít na pavouka s vysavačem je sice extrémní, ale nakonec proč ne. V pavoucích problém není, píšeš. Umíš se s nimi vypořádat, když na to přijde. Možná trochu divadelně...
Teď mě napadá, jestli o Tobě to hlavní nevypovídá věta (oni) mi zabijí pavouky. Takže ono by to šlo, ale proč přikládat ruku k dílu? Nechat někoho za sebe něco dělat ovšem znamená riskovat, že se mi bude smát, že to neumím.

no protoze se bojim, radsi at to udela nekdo jinej a ja to udelam az kdyz musim

Já to myslel Monco ale obecně. Zda za sebe nenecháváš dělat všemožné věci a ty to jen nepozoruješ. Ať to ostatní udělají, já se budu jenom dívat. Na začátku to není problém. Ale časem se dostaneš do pozice někoho, kdo se veze na nosiči jízdního kola. Ten druhý šlape, ty se nemusíš namáhat a říkáš si jaká je to pohoda. Jenže časem zjistíš, že on na rozdíl od tebe se sice musí namáhat, ale zároveň určuje, jakou rychlostí kolo pojede, a protože drží řídítka, tak i kam se pojede. Možná je nejdřív naštvaný, že se flákáš, ale časem si začne říkat: Aspoň se mi do toho neplete. A začne tě ignorovat a ty se začneš jednak nudit, za druhé zjistíš, že nejseš pánem toho, co se bude dít.

ja viim :/