01. 08. 2020, 16:34:36
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 01. 08. 2020, 23:12:18 uživatelem brr-diskusni-forum-hmlw.)
Zdravíčko!
Nevím, proč jsem se sem registrovala, poněvadž já nevím. Definuju se jako "bisexuálka", protože je to nejjednodušší a nikdo (kromě mladších kluků, kteří se tážou, jak vypadá sex holky s holkou) se na nic neptá. Neměla jsem úplně potřebu to rozvádět nějak víc, ale najednou mi to nějak nedalo.
Jako mladší, v nějakých patnácti, jsem měla období, kdy jsem byla o své asexualitě téměř přesvědčená, a pak jsem se té myšlenky vzdala. Když jsem zjistila že to není ono s klukem, myslela jsem, že když to zkusím s děvčetem, bude to jiné - nebylo. Tak jsem si řekla, že to je asi normální a že si to třeba někdy užiju - pořád mám totiž z nějakého důvodu potřebu si zíkávat cizí pozornost, což je podle mě ale problém z úplně jiného soudku.
Sice jsem měla kdovíjaké crushe a instantní zamilovanosti, ale vždycky pouze psychické a téměř "fixační", nikoliv sexuální. Na sex jsem pomýšlela jen z určitého pasivního společenského tlaku, po zkoušení žádná sláva a doteď si jej neužívám, a ač mé erotogenní zóny jsou fyzicky v pořádku a funkční už od útlého věku, ani po prvním styku jsem nenašla chuť podmíněnou atraktivitou jiné bytosti; pokud si něco "užívám", je to sebeukejení, ale i to dělám nerada. Když už se vzruším, tak jen hodně, hodně vyjímečně (jednou, dvakrát jsem se do toho nastavila v delíriu, většinou ale je to potřeba po vyvrcholení vycházející z ničeho konkrétního). Když si k tomu připočtu fakt, že můj výběr nemá nic společného s pohlavím a nahlížím na lidi spíše jako na obraz, než na předmět touhy, zajímá mě - je tohle ono? Je kromě "učebnicové" definice áček i tohle určitý poddruh, když se sice člověk dokáže vzrušit, ale nezávisle na jiných lidech, dokáže dosáhnout orgasmu, ale nemá na to vliv s kým nebo zda sám, pod vlivem upnutí myšlenek na určitou vrcholně nesexuální úchylku?
Přijde mi až, že jsem se přizpůsobila a styky provádím, ovšem nějak tuším, že to mám v hlavě hozené trošku jinak. Nějak nevěřím tomu, že to takhle mají všichni, proč by jinak chtěli furt mrdat?
Nevím, proč jsem se sem registrovala, poněvadž já nevím. Definuju se jako "bisexuálka", protože je to nejjednodušší a nikdo (kromě mladších kluků, kteří se tážou, jak vypadá sex holky s holkou) se na nic neptá. Neměla jsem úplně potřebu to rozvádět nějak víc, ale najednou mi to nějak nedalo.
Jako mladší, v nějakých patnácti, jsem měla období, kdy jsem byla o své asexualitě téměř přesvědčená, a pak jsem se té myšlenky vzdala. Když jsem zjistila že to není ono s klukem, myslela jsem, že když to zkusím s děvčetem, bude to jiné - nebylo. Tak jsem si řekla, že to je asi normální a že si to třeba někdy užiju - pořád mám totiž z nějakého důvodu potřebu si zíkávat cizí pozornost, což je podle mě ale problém z úplně jiného soudku.
Sice jsem měla kdovíjaké crushe a instantní zamilovanosti, ale vždycky pouze psychické a téměř "fixační", nikoliv sexuální. Na sex jsem pomýšlela jen z určitého pasivního společenského tlaku, po zkoušení žádná sláva a doteď si jej neužívám, a ač mé erotogenní zóny jsou fyzicky v pořádku a funkční už od útlého věku, ani po prvním styku jsem nenašla chuť podmíněnou atraktivitou jiné bytosti; pokud si něco "užívám", je to sebeukejení, ale i to dělám nerada. Když už se vzruším, tak jen hodně, hodně vyjímečně (jednou, dvakrát jsem se do toho nastavila v delíriu, většinou ale je to potřeba po vyvrcholení vycházející z ničeho konkrétního). Když si k tomu připočtu fakt, že můj výběr nemá nic společného s pohlavím a nahlížím na lidi spíše jako na obraz, než na předmět touhy, zajímá mě - je tohle ono? Je kromě "učebnicové" definice áček i tohle určitý poddruh, když se sice člověk dokáže vzrušit, ale nezávisle na jiných lidech, dokáže dosáhnout orgasmu, ale nemá na to vliv s kým nebo zda sám, pod vlivem upnutí myšlenek na určitou vrcholně nesexuální úchylku?
Přijde mi až, že jsem se přizpůsobila a styky provádím, ovšem nějak tuším, že to mám v hlavě hozené trošku jinak. Nějak nevěřím tomu, že to takhle mají všichni, proč by jinak chtěli furt mrdat?
To tady sice není nic vyjímečného, ale... chápeme se.
) No, ona existuje taková škála: na jednom konci je asexualita a na druhém -sexualita, a mezi tím spousta stupňů. To, co popisuješ, podle mě není „čistá" (úplná) asexualita, ale určitě taky ne heterosexualita. Zkrátka něco mezi, očividně blíž k té asexualitě. Název to nejspíš nemá, ale zcela určitě v tom nejsi sama.
