O co asexuálové přicházejí aneb láska se vším všudy

[MadRat]

To vyjádření lásky fyzicky mi ve vztahu velmi chybí a nejde o sex, ale o to, že se miluju s člověkem, kterého miluju. Že se ho můžu dotýkát, líbat, způsobovat mu potěšení a celým svým tělem říkat miluju tě a jsem tvoje a jsem s tebou. Jistěže se tyhle věci dají vyjádřit i jinak, slovy, činy, chováním, ale když to nemůžu vyjádřit milováním se, tak to pro mě není úplné, něco prostě chybí. A určitě to vnímám víc psychicky než fyzicky. Jakoby mám mnohem větší potřebu sexu psychicky než fyzicky.

Jo, tohle dokážu pochopit. Nepochybuju o tom, že pro sexuály je sex důležitý, a právě proto bych nikdy nechtěla chodit se sexuálem, i kdyby byl jinak pro mě naprosto dokonalý.

Jestli je mi líto, že nemůžu prožívat totéž, co sexuálové? Ne. Nemyslím si, že by mi to nějak usnadnilo život, spíš by to bylo ještě složitější.
Kdyby jediným rozdílem byla moje orientace, ale všechno ostatní zůstalo tak jak je, pořád by tu byly další věci, které by mi komplikovaly vztahy - třeba to, že nechci děti, hnusí se mi pornoblbosti a jsou jenom dva typy chlapů co o mě jeví zájem - totální zoufalci a ožralové (přičemž jedna osoba může spadat do obou kategorií současně). O tom posledním by se dalo polemizovat, protože jsem tak slepá k flirtování, že je možné, že někdy někdo normální jevil zájem, ale ne dost okatě na to, abych to pochopila.
Prostě si myslím, že bych měla + - stejný život jako mám teď.

Kdybych si měla zvolit nějakou vlastnost nebo schopnost, kterou nemám a kterou bych chtěla poznat, tak by to byla nejspíš echolokace.

[ave-diskusni-forum-rys]

Ahoj Averys, moc krásný příspěvek, děkuji za něj, že jsi se rozepsala, musím říct, že v mnohých pohledech se s Tebou hodně shoduji....zase mi trochu otevřel oči a možná skutečně budu mít blíže k té sexualitě ve svém vnímání než asexualitě, nevím, ale zdá se mi, že tu s lidmi, kteří se k asexualitě hlásí, mám mnohem méně společného než třeba s Tvým pojetím...

Děkuju, i tady na fóru je vidět, že ani asexualita není u všech stejná, někdo by výjmečně mohl mít i sex, někdo jen dotyky, někdo ani to ne. Vidím to spíš jako škálu, na jedné straně asexualita, na druhé sexualita a člověk se pohybuje někde mezi, blíž k jednomu nebo druhému pólu. A to by se to dalo ještě rozdělit na čistě fyzické prožívání a na duševní. Nic asi není černobílé

Díky, averys, tohle je přesně příspěvek, který tohle téma potřebovalo. Právě takhle mi svoji sexualitu popisovala většina mých sexuálních přátel (a pozor, i muži, aby nevznikl dojem, že takhle to mají jenom ženy). A podle mě je to opravdu krásné. Jestli mě na mé orientaci a osobnosti něco mrzí, tak to, že nejsem schopná prožít právě tohle a někomu to dát. Ale zároveň nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem, když to nejde, tak to nejde, a předstírání v tomhle nepomůže, protože tohle se zkrátka předstírat nedá. Naštěstí je spousta jiných věcí, které můžu prožít naplno, a asexualita je zase svým způsobem unikátní vlastnost a prožitek, který nemají jiní. Když nad ní člověk jen truchlí a říká si "co by kdyby", asi ze života moc mít nebude. Lepší je vzít to, jak to je, a užít si to se vším všudy

Děkuju, jak píšeš, je spousta jiných věcí, i spousta jiných způsobů, jak vyjádřit lásku a ani to, že je člověk sexuál, neznamená, že to prožívá tak, jak jsem napsala. A přesně, nejlepší je přijmout věci jako fakt a vzít si z toho maximum.