Asexualita je těžká

[Pe-diskusni-forum-ny]

Taky jsem chtěla začít chodit k psychologovi, nebo spíš radši rovnou k psychiatrovi, myslela jsem, že jsem nemocná... ale pak jsem si taky říkala... co když nemocná nejsem? Co když jsem prostě taková? Nemocný člověk přeci musí mít se svým stavem problém, musí mu to působit nějaké potíže, nějaké bolesti... ale mně můj stav (absence sexu) žádné potíže nepůsobí, naopak, já jsem ráda, když nemusím sex řešit, je to pro mě veliká úleva. Začít se chodit léčit, abych musela sex řešit ještě víc... prostě jsem se na to nakonec vykašlala. I když mě mrzí, že nejsem jako ostatní a nedokážu nabídnout to, co ostatní dokážou, nedokázala jsem se donutit k tomu, abych se kvůli tomu "léčila" a nutila se pak to zase furt řešit a dělat... Nakonec to vyřešil čas, věřím, že teď s přítelem máme pevné spojení, které nevisí na sexu. Ale jo, mrzí mě, že to kvůli mě neprožívá,...

[ad-diskusni-forum-evr]

Asexualita není nemoc, tak proč bych kvůli ní měl chodit k jakémukoli lékaři?!

To, že má někdo psychické problémy, kvůli tomu jak ho bere okolí, by měl řešit s tím ,,okolím".

[Iva-diskusni-forum-na B]

Ivano, tak přesně tohle znám... taky jsme se před pár lety rozešli právě kvůli sexu, přítel si našel jinou a ukončil to. Akorát jsme zůstali přátelé, psali si, scházeli se, měli jsme společné zájmy... a s ní to bylo jen o sexu, asi. Po čase měli ve vztahu velké problémy a on se vrátil za mnou, a teď už jsme zase víc jak 3 roky spolu. Sex jsme už vypustili...už to prostě je o něčem jiném, rozumíme si na jiné úrovni. Ale vím, že by chtěl a vlastně mě moc mrzí, že ho o to připravuju...

Paaani.To se priteli divim....pardon.?My s manzelem nespali 4roky.A taky jsem se divila,ze to vydrzel.Prej me nikdy nepodvedl.Jen si parkrat psal z jinyma.Kdovi.Ale jsem z toho totalne znicena.Jen placu a vycitam si veci.Jinak ho mam strasne rada a prisla jsem o bajecneho cloveka.Neumim si to bez nej predstavit.Ale do sexu se mi proste nechtelo.I me to bolelo.Uz jsem v poradniku k psycholozce.Hrozne me trapi to,ze jsem v tomto divna?

[Yk-diskusni-forum-ka]

Asexualita není nemoc, tak proč bych kvůli ní měl chodit k jakémukoli lékaři?!

To, že má někdo psychické problémy, kvůli tomu jak ho bere okolí, by měl řešit s tím ,,okolím".

Ještě relativně nedávno byla snaha vyléčit homosexualitu, a když se to nedařilo, tak ji aspoň zakázat
Jinými slovy, musel by to být hodně pokrokový psycholog, aby takovou situaci urovnal, místo aby ji konvenčními metodami ještě více vyhrotil. Obával bych se scénáře, kdy je třeba stanovit tabulkovou diagnózu, a pokud pacient spolupracuje, tak ji přijme se vším všudy. Ideálně aby se pacient styděl za svou individualitu a nechal svoji psychiku osekat, aby se vešla do klasického stádovitého profilu, s tím se líp pracuje. Ale třeba už je kdesi ve vývoji metoda, jak využít a rozvíjet individuální výjimečnost, a přijmout sebe sama jako neopakovatelnou osobnost. Jak se říká, jsme tu proto, abychom se stali nejlepší možnou verzí sebe.

[Jul-diskusni-forum-iana]

Ykka: Souhlasím a dodávám, že na psychology si hodně stěžují i lidé, kteří za nimi jdou s problémem netýkajícím se orientace. Slýchám věty typu „psycholožku vůbec nezajímalo, co mám za problém“ nebo „shazovala mě a vysmívala se mi“. Když jsem jako dítě byla na pár sezeních u psychologa já, probíhalo to tak, že on celou dobu mluvil o svých myšlenkách a já jsem se nedostala ke slovu. Netvrdím, že dobří psychologové neexistují, ale ještě jsem nezaznamenala, že by si někdo pochvaloval, jak mu ten jeho pomohl. Objednat se na konzultaci je možná fajn pro pacienta, protože se mu uleví tím, že svoje trápení nějak řeší, ale samotná sezení mi (v 99 % případů) přijdou jako ztráta času, a nehradí-li je pojišťovna, i peněz.

Ivana B.: Nejste divná, jste jiná. Úplně chápu, že bolí, když Vám vaše orientace znemožňuje být s člověkem, kterého máte ráda nebo ho dokonce milujete. Ale není to Vaše chyba a nedává smysl si to vyčítat, stejně jako by nedávalo smysl, kdyby si on vyčítal, že je hetero. Obviňovat někoho kvůli jeho orientaci je obecně drastické a blbé a určitě byste to neudělala, tak proč obviňovat sama sebe? Vy si snad respekt nezasloužíte?  Mimochodem až budete u té psycholožky, mějte na paměti, že nemusíte brát všechno, co Vám řekne, jako evangelium. Jak už upozornil Ykka, ne vždycky jsou psychologové otevření, empatičtí profesionálové a lidé na svém místě.

[Iva-diskusni-forum-na B]

Taky jsem chtěla začít chodit k psychologovi, nebo spíš radši rovnou k psychiatrovi, myslela jsem, že jsem nemocná... ale pak jsem si taky říkala... co když nemocná nejsem? Co když jsem prostě taková? Nemocný člověk přeci musí mít se svým stavem problém, musí mu to působit nějaké potíže, nějaké bolesti... ale mně můj stav (absence sexu) žádné potíže nepůsobí, naopak, já jsem ráda, když nemusím sex řešit, je to pro mě veliká úleva. Začít se chodit léčit, abych musela sex řešit ještě víc... prostě jsem se na to nakonec vykašlala. I když mě mrzí, že nejsem jako ostatní a nedokážu nabídnout to, co ostatní dokážou, nedokázala jsem se donutit k tomu, abych se kvůli tomu "léčila" a nutila se pak to zase furt řešit a dělat... Nakonec to vyřešil čas, věřím, že teď s přítelem máme pevné spojení, které nevisí na sexu. Ale jo, mrzí mě, že to kvůli mě neprožívá,...

To vam zavidim?.Muj manzel je uzasny chlap.Rozumneli jsme si.Ale sex potrebuje.Tak me opustil ?Ja nechci byt takova.Nevim proc sex nemusim.Proto jsem se rohodla zkusit terapii.Prip regresi.Nechci byt sama.Neumim byt sama.

[OG-diskusni-forum-95]

Možná mám přehnané nároky nebo žiju mimo realitu, ale pokud bych měl někdy vztah (což vůbec nevím), tak takový jaké bávali běžné v dřívější době + jak to šlo vidět v seriálech). Bez toho abych musel s někým něco mít (ve smyslu toho něco někam strkat apod.) a prostě se scházet a být spolu protože chceme a je nám dobře. V mém případě navíc hraje velkou roli duchovní stránka věci.

[opiu-diskusni-forum-m2200]

teď ta realita jiná ne že špatná.....ale jiná

[OG-diskusni-forum-95]

Pro mě špatná (ale každý na to má jiný názor)

[Cha-diskusni-forum-rlie]

Ahoj, vítam Ťa na fóre, Vampi.
Čo som chcel tak reagovať všeobecne o tom, čo ste si tu písali, tak keď som bol mladší, myslel som si, že moja asexualita je daná psychiatrickými liekmi, ktoré som v tom čase už bral (veľa z nich znižuje libido). Ale aj niekoľko mesiacov bez liekov a niekoľko mesiacov s nimi som bol stále rovnaký. Takže... ja ani neviem, ako som sa dostal na toto fórum a odkiaľ som získal povedomie o asexualite, to bolo už faaakt dávno, ale uľavilo sa mi, že som našiel niečo, v čom nie som sám a nie je to vôbec divné. Škatuľkovanie nemám rád, ale v tom momente som sa rád zaškatuľkoval ako asexuál a jedna otázka (Je na mne niečo zlé?) odpadla. Riešil som v živote mnoho dôležitých otázok, ako napríklad, či som ženská, či som chlap, riešil som či zabiť, nezabiť, či sa zabiť, nezabiť sa... Veľa vecí som už našťastie vyriešil a som so svojou asexualitou veľmi spokojný. Môžem povedať, že niet nad asexuálneho partnera. Ten kvôli sexu nikdy nepodvedie. Horšie je, keď to robí tá druhá strana (aj keď ja som toho názoru, že pokiaľ by mala moja polovička milenca, stáleho milenca, tak mi je to jedno. Nech si spolu užívajú sex, ja sa tej špinavosti zúčasťnovať nechcem, ale nech ma nepodvádza citovo).