08. 01. 2019, 23:16:09
Zdravím.
Tak jsem to konečně udělal. Začal jsem podnikat něco pro to, abych našel lidi jako já. Už mi ta samota lezla docela dost na nervy. Hrozně rád bych tady poznal nové přátele, někoho, kdo bude trochu více rozumět tomu, kdo jsem a odkud přicházím. Neznám osobně žádného dalšího asexuála a nikdo v mém okolí asexualitu ani doopravdy nechápe. Je to občas celkem na nic. Znají mě a stejně tomu prostě nevěří. Prý to, že jsem se v minulosti zamiloval znamená, že nejsem asexuál? Jako prosím? Láska a sex nejsou to stejné a nenávidím, když se někdo domnívá, že sex je ve vztahu nezbytný. To mě dokáže prostě rozčílit.
No nicméně... Řeknu vám teď něco o sobě. Mám celkem slabost pro dlouhé texty, takže tady toho můžu napsat opravdu hodně, ale pokusím se krotit
O asexualitě vím od svých sedmnácti. Ale už dlouho předtím mi bylo jasné, že je se mnou něco divného. Na základce všichni kolem mě začínali randit, ale já ne. Mě tohle vůbec nelákalo. Říkal jsem si, že si budu brzy budu muset někoho najít, protože to je přece normální, že? Moji rodiče se poznali na střední škole, takže mi začínal utíkat čas. Ale stejně jsem vztahy na základce moc neřešil. Pak ale přišla ta střední škola...
No a já věděl, že si prostě musím někoho najít. Někoho. Kohokoliv.. Hlavně, ať nejsem singl, že? No selhal jsem mizerně
Zamiloval jsem se do čtyř různých holek (Všechny mě hned odkoply, takže jsem s nimi ani nebyl na rande, ale to je zase na jiné povídání). No začínal jsem si ale uvědomovat, že jsem si nikdy nevybíral holky podle vzhledu.
Bylo a je mi úplně jedno, jak kdo vypadá. Taky jsem nikdy nad nikým nemasturboval. A ani nechtějte vědět, co i myslím o pornu. Když se mě tedy spolužáci ptali, jestli si tu holku představuji nahou nebo jestli se mi líbí její prsa, začínal jsem chápat, že jim vůbec nerozumím. Proč si mám vybírat podle toho, jestli je "hezká" nebo ne? Jako by na tom záleželo. Ne. Mě šlo vždycky o to, jestli je ta holka milá. A jestli máme společné zájmy.
Příběh pokračuje. musím říct, že to bylo hloupé období. Dal jsem do toho honu za holkou tolik, že jsem začínal ztrácet sám sebe. Po čase jsem vzdal pokusy o randění. Řekl jsem si, že to není moje věc. Ano, chtěl jsem někoho, což je asi důvod, proč někteří lidé nevěří v moji asexualitu. Ale já nechtěl někoho, abych s ní měl sex. Jenom bych si prostě přál mít rodinu a vždycky mě děsila představa, že zůstanu sám do konce života. Teď už jsem si celkem zvykl, ale byly doby, kdy jsem měl kvůli tomu opravdu deprese. No prostě, bylo to náročné, ale postupně jsem si řekl, že mi víc záleží na tom, abych dělal věci, které mám doopravdy rád. Jako přečíst co nejvíc knížek, začít se zase víc zajímat o filmy a seriály, hrát Dungeons and Dragons a taky psát.
Jo, napsal jsem tři romány, jednu novelu a ještě i pár povídek, ale nic jsem nevydal a nejsem zrovna žádný Stephen King (Můj oblíbený autor btw), takže ze sebe nebudu dělat bůh ví co. Jsem spíš zbrklý, něco rychle napíšu, protože mám zrovna čas, ale pak zjistím, že to není tak dobré, jak jsem si mysel a už se nedostanu k tomu, abych to upravil. To asi není tak důlležiité. Ne to, o čem bych měl psát v tomhle oknu
Abych tenhle mišmaš svých random myšlenek nějak ukončil, jsem teď v druháku na výšce a to, že jsem asexuál, mě bije do očí pořád víc. Proto jsem tady. Chci poznat tuhle komunitu a začlenit se. Vždycky jsem snil o tom, že poznám lidi se stejným přemýšlením jako já.
Tak jsem to konečně udělal. Začal jsem podnikat něco pro to, abych našel lidi jako já. Už mi ta samota lezla docela dost na nervy. Hrozně rád bych tady poznal nové přátele, někoho, kdo bude trochu více rozumět tomu, kdo jsem a odkud přicházím. Neznám osobně žádného dalšího asexuála a nikdo v mém okolí asexualitu ani doopravdy nechápe. Je to občas celkem na nic. Znají mě a stejně tomu prostě nevěří. Prý to, že jsem se v minulosti zamiloval znamená, že nejsem asexuál? Jako prosím? Láska a sex nejsou to stejné a nenávidím, když se někdo domnívá, že sex je ve vztahu nezbytný. To mě dokáže prostě rozčílit.
No nicméně... Řeknu vám teď něco o sobě. Mám celkem slabost pro dlouhé texty, takže tady toho můžu napsat opravdu hodně, ale pokusím se krotit
O asexualitě vím od svých sedmnácti. Ale už dlouho předtím mi bylo jasné, že je se mnou něco divného. Na základce všichni kolem mě začínali randit, ale já ne. Mě tohle vůbec nelákalo. Říkal jsem si, že si budu brzy budu muset někoho najít, protože to je přece normální, že? Moji rodiče se poznali na střední škole, takže mi začínal utíkat čas. Ale stejně jsem vztahy na základce moc neřešil. Pak ale přišla ta střední škola...
No a já věděl, že si prostě musím někoho najít. Někoho. Kohokoliv.. Hlavně, ať nejsem singl, že? No selhal jsem mizerně
Zamiloval jsem se do čtyř různých holek (Všechny mě hned odkoply, takže jsem s nimi ani nebyl na rande, ale to je zase na jiné povídání). No začínal jsem si ale uvědomovat, že jsem si nikdy nevybíral holky podle vzhledu. Bylo a je mi úplně jedno, jak kdo vypadá. Taky jsem nikdy nad nikým nemasturboval. A ani nechtějte vědět, co i myslím o pornu. Když se mě tedy spolužáci ptali, jestli si tu holku představuji nahou nebo jestli se mi líbí její prsa, začínal jsem chápat, že jim vůbec nerozumím. Proč si mám vybírat podle toho, jestli je "hezká" nebo ne? Jako by na tom záleželo. Ne. Mě šlo vždycky o to, jestli je ta holka milá. A jestli máme společné zájmy.
Příběh pokračuje. musím říct, že to bylo hloupé období. Dal jsem do toho honu za holkou tolik, že jsem začínal ztrácet sám sebe. Po čase jsem vzdal pokusy o randění. Řekl jsem si, že to není moje věc. Ano, chtěl jsem někoho, což je asi důvod, proč někteří lidé nevěří v moji asexualitu. Ale já nechtěl někoho, abych s ní měl sex. Jenom bych si prostě přál mít rodinu a vždycky mě děsila představa, že zůstanu sám do konce života. Teď už jsem si celkem zvykl, ale byly doby, kdy jsem měl kvůli tomu opravdu deprese. No prostě, bylo to náročné, ale postupně jsem si řekl, že mi víc záleží na tom, abych dělal věci, které mám doopravdy rád. Jako přečíst co nejvíc knížek, začít se zase víc zajímat o filmy a seriály, hrát Dungeons and Dragons a taky psát.
Jo, napsal jsem tři romány, jednu novelu a ještě i pár povídek, ale nic jsem nevydal a nejsem zrovna žádný Stephen King (Můj oblíbený autor btw), takže ze sebe nebudu dělat bůh ví co. Jsem spíš zbrklý, něco rychle napíšu, protože mám zrovna čas, ale pak zjistím, že to není tak dobré, jak jsem si mysel a už se nedostanu k tomu, abych to upravil. To asi není tak důlležiité. Ne to, o čem bych měl psát v tomhle oknu
Abych tenhle mišmaš svých random myšlenek nějak ukončil, jsem teď v druháku na výšce a to, že jsem asexuál, mě bije do očí pořád víc. Proto jsem tady. Chci poznat tuhle komunitu a začlenit se. Vždycky jsem snil o tom, že poznám lidi se stejným přemýšlením jako já.
.
, nějakým způsobem jsme se vydefinovali a dokonce se cítíme jako příslušníci vlastní komunity,