hledání

[Bob1972]

Samozřejmě že štěstí a náhoda fungují, jen mně se poslední dobou nějak vyhýbají.

---

---

Nepoutejme se jakkoliv na žádnou věc či milovnou osobu, toto jednání není nikdy dobré a může vést k utrpení".

[Kat-diskusni-forum-rina]

Nepoutejme se jakkoliv na žádnou věc či milovnou osobu, toto jednání není nikdy dobré a může vést k utrpení".

Tak to už jsem zkoušela taky a vedlo to rozhodně k utrpení Nedoporučuji. Prostě při ztrátě bolí se odpoutat, ale to je součást života. A bolest může být i prospěšná.

Tedy, samozřejmě se člověk nesmí připoutat takovým způsobem, že osobu zadusí, že. Ale shledala jsem, že nepoutat se na nikoho a na nic je pro mě mimořádně nezdravý postoj, vedoucí k apatii v životě a o čem to potom je?

[MadRat]

Nepoutejme se jakkoliv na žádnou věc či milovnou osobu, toto jednání není nikdy dobré a může vést k utrpení".

Tak to už jsem zkoušela taky a vedlo to rozhodně k utrpení Nedoporučuji. Prostě při ztrátě bolí se odpoutat, ale to je součást života. A bolest může být i prospěšná.

Tedy, samozřejmě se člověk nesmí připoutat takovým způsobem, že osobu zadusí, že. Ale shledala jsem, že nepoutat se na nikoho a na nic je pro mě mimořádně nezdravý postoj, vedoucí k apatii v životě a o čem to potom je?

Přesně.
Kdo ví, jestli ten citát původně neměl být "Nepoutejme se přehnaně..."
protože nepoutat se vůbec nikdy na nikoho a na nic by znamenalo, že ti musí být úplně všichni a všechno fuk, a to je poněkud blbost.

[ChildF-diskusni-forum-reeMan]

Přesně. Připadá mi, že ty dobré věci obvykle nacházejí mě.

Pro ženy po čtyřicítce už je nebezpečné hrát si na schovávanou, protože by je už nikdo nehledal

Pokud se někdo rozhodnetě tě najít, bude jistě unešen, ba dokonce ztracen

[Bob1972]

Mám pocit, že právě já bych se už nikdy k nikomu poutat neměl. Nějak si totiž ten svůj nový potenciální vztah nedokážu představit. Co mám dělat, když jsem nejraději sám? Je možné, že se to někdy změní? A mám se o to vůbec pokoušet? Neublížím tím jen zase někomu?

[MadRat]

Mám pocit, že právě já bych se už nikdy k nikomu poutat neměl. Nějak si totiž ten svůj nový potenciální vztah nedokážu představit. Co mám dělat, když jsem nejraději sám? Je možné, že se to někdy změní? A mám se o to vůbec pokoušet? Neublížím tím jen zase někomu?

Proč si pod tím poutáním představuješ jenom vztah s přítelkyní nebo manželkou?
Existuje nepřeberné množství různých typů citových pout - určitě jsi připoutaný k dětem, k rodině, k blízkým přátelům, možná k místu, kde ses narodil a vyrůstal a nic z toho není negativní pouto.
Když jsi nejraději sám, tak proč bys musel mít další partnerský vztah? Protože okolí si myslí, že bys ho měl mít?
Vykašlat se na okolí... Pokud se budeš řídit názorem okolí a né tím, jak to cítíš, tak určitě někomu ublížíš - přinejmenším sobě.

[Kat-diskusni-forum-rina]

Mám pocit, že právě já bych se už nikdy k nikomu poutat neměl.

No, oni se lidé poutají běžně k různým lidem, včetně kamarádů, kolegů, rodiny... Taky věcem, situacím a činnostem. Řekla bych, že důležité je to nepřehnat s intenzitou a v pravý čas se dokázat odpoutat, pokud je pro to důvod.

Nějak si totiž ten svůj nový potenciální vztah nedokážu představit.

To je v pohodě, spousta věcí se vyvíjí vzájemnou interakcí dvou lidí, aniž by si to třeba dokázali představit předem.

Co mám dělat, když jsem nejraději sám?

Být sám? Pokud je tvůj jediný problém, že ti přijde divné a nepatřičné, že jsi nejraději sám, existuje jednoduché řešení - vstřebat, že být sám není ani nevhodné, ani nepatřičné. Pokud ten problém spočívá v tom, že ti nevyhovují vztahy, jak je znáš, víš, že tohle nechceš, ale něco bys chtěl, tak jsi asi na správném místě, v Mekkce alternativních vztahů a jedinců. Řekla bych, že se může stát, že tady třeba najdeš (příklad) aromantickou asexuálku, se kterou se skamarádíte, pak se třeba rozhodnete spolu bydlet jako spolubydlící (nebo aspoň blízko sebe) a zajímavé pokecy s příjemnou společností máte oba zajištěné.

Je možné, že se to někdy změní?

Vše je pomíjivé (omlouvám se, nemohla jsem si pomoct )

A mám se o to vůbec pokoušet?

Tak na tohle bych se vykašlala, stejně nevíš, kterým směrem to měnit, aby ti to vyhovovalo. Co takhle začít dělat něco, co ti je příjemné, třeba s někým vést zajímavé konverzace, nebo třeba tě bude bavit diskutovat tady na fóru, dej tady o sobě víc vědět a někdo si tě najde.
Můj pohled na věc je, že by asi bylo dobré, kdybys rozvedl "pokec" (což je něco, o co asi fakt stojí málokdo) na "mé zájmy jsou... rád bych se bavil o..." (což může vést k "Jé! Oba se zajímáme o ..., super, napíšu mu").

Neublížím tím jen zase někomu?

Každým svojím nádechem někomu ubližuješ. Nepřežije ho spousta mikroorganismů.
Myslím, že pokud někým nebudeš vyloženě manipulovat, tak si lidé dokáží sami rozhodnout, jestli se s tebou chtějí bavit, nebo ne.

[Bob1972]

Je asi potřeba žít tak, aby člověk neničil sebe a ani lidi kolem.

[Mor-diskusni-forum-wen]

Je asi potřeba žít tak, aby člověk neničil sebe a ani lidi kolem.

Dodávám tam vsuvky:
Je asi potřeba žít tak, aby člověk, pokud je to možné, neničil sebe a ani lidi a svět kolem .
... a pak už s tím naprosto souhlasím...

[Bob1972]

Možné to je skoro vždy, záleží jen na nás. Ovšem je možné, že někomu nevyplním naděje do mě vkládáné, ale s tím se opravdu nedá nic dělat.