O mne

[An-diskusni-forum-eta]

Ahoj,
neviem ci som typicka alebo netypicka asexualka, ale sex mi odjakziva sposoboval problemy: najprv mi dlho trvalo, kym som sa vobec identifikovala ako zena: v puberte som bola velmi chalansky typ, superivy, s muzskymi zaujmami a ambiciami. Uplne logicky som teda zacala svoj sexualny zivot ako lesba, no velmi skoro som zistila, ze som si vlastne chcela najma dokazat, ako sa vyrovnam chlapom aj v tomto smere. Aby to bolo este komplikovanejsie, medzitym som sa do partnerky skutocne zalubila a po citovej stranke mi tento vztah velmi vyhovoval, nie vsak sexualne. Navyse som zistila, ze sa vlastne zacinam desit predstavy, byt ako chlap. Horko-tazko som vycuvala z tohto vztahu a pokusala som sa o vztahy s muzmi, ale stroskotavalo to na mojom nezaujme o sex. Navyse som bola dost zhyckana vztahom so zenou. Aby som to vysvetlila, vztah dvoch zien je neporovnatelne viac emocne zamerany, empatickejsi nez bezny vztah muza a zeny. Navyse nie je potrebny pri nom tzv. muzsko-zensky slovnik (vid zeny su z Venuse, muzi z Marsu). Komunikacia s muzmi mi naozaj robi nemale problemy, pritom uz som sa davno vzdala superenia s nimi, ani netuzim byt ako oni. Posobim zensky, a muzi skor ci neskor zacinaju odo mna "vyzadovat" sex. Viem, zda sa im to prirodzene, pokladaju to za svojim sposobom generalnu skusku vztahu vzajomnej oddanosti, chapem aj to, ze moje vahanie pokladaju za odmietnutie. Navyse, ako kazdy druhy clovek aj ja tuzim po nehe, po ludskom teple, po dotykoch, ale nesexualneho charakteru. Nemozem si vsak velmi dovolit tuto tuzbu realizovat, lebo to ma dosledky v tom, ze potom musim prijat ich sexualne priblizovanie... A kedze mam uz nad 50 rokov, niekedy si zufam, ze do konca zivota svoj problem nevyriesim, nezazijem citovo naplneny vztah bez obetovania svojej spontannosti. Pri citani vasich pribehov som si aspon uvedomila, ze rozhodne nie som sama so svojim trapenim. Budem velmi rada, ak vyvolam nejaku odozvu, mozno najdem vo vasich odpovediach aj inspiraciu, lebo niekedy mam pocit, ze sa pohybujem v zacarovanom kruhu.
Aneta

[posto-diskusni-forum-y-lea]

Tvoj pribeh som precitala na jeden dych. Musim povedat, ze to iste skoro totozne som zazila aj ja - az som sa zlakla, ked som to citala. Ja mam uz tiez svoj vek 34 rokov. Ale inak ozaj akokeby som bola Tebou.

[Mortishe]

ja zase velmi dobře rozumím co myslíš tou "rozmazleností" ze vztahu se ženou
taky jsem jej zažila a můžu potvrdit že je v něm vše mnohem snazší
emotivnější a celkově uspokojivější ....jsem ale přesto přitahována spíše k
mužům a ráda bych s nějakým měla normální dlouhodobý vztah
po tom co jsem ale zažila se ženou bude velmi obtížné smiřovat se s chlapským světem
a způsobem uvažování a bojím se že to snad ani nedokážu ...myslím že mi rozumíš

[Sir -diskusni-forum-Erik]

Já tomu vůbec nerozumím, emoce jsou pro mě mimozemská řeč... já spíš přemýšlím, jako tipickej chlap, ale s ženou bych si nikdy nic nezačala. Mě by to vůbec nic nedalo. Já jsem prostě takovej tvrďák v ženským těle.
Nerada pracuji v ženských kolektivech, právě proto dělám mužské povolání Řidič autobusu.

[Lady -diskusni-forum-Chloë]

bude velmi obtížné smiřovat se s chlapským světem
a způsobem uvažování a bojím se že to snad ani nedokážu ...myslím že mi rozumíš

Tak tak... já bych s mužem vydržel leda v případě, že by byl takový jako já - takže vůbec ne mužný.