dalsia nova

[Ne-diskusni-forum-la]

Možná je to hlavně o tom, že když člověk potká toho, s kým skutečně patří dohromady, tak nemálo starostí kolem toho najednou odpadne. Přirozeně. To je pak skoro extáze. Ale pokud ještě toho svého vyvoleného/vyvolenou nepotkal, pak jsou tu ty četné pochybnosti, kdy, zdali vůbec atd. Jednoduše stále to není jakoby ono. Podle mne sexualita a láska nestojí primárně na racionalitě, ale nese se to mnohem více na té emoční, pocitové vlně. Ale je to možná dobře, představ si, kdyby tohle lidé hodnotili racionálně a pragmaticky, přestali by se lidé asi rozmnožovat, protože když si člověk racionálně spočítá, jak moc se mu vyplatí péče o dítě, že je to vlastně úvazek a omezení na celý život, tak by nejspíše rozumově dospěl k tomu, že je lepší jej nemít. Ale "potvora" láska (příroda) si už s člověkem umí poradit...Prostě, nejde se zamilovat na povel, to člověk buďto cítí anebo ne....no a z tohoto se pak může vyvinout ta touha s druhým splynout i fyzicky, není to žádná věda. V podstatě je to hodně primitivní.