26. 10. 2008, 17:00:51
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 31. 07. 2010, 22:45:10 uživatelem hic -diskusni-forum-iacet.)
Mio, já se nebudu vyjadřovat k Tvé nechuti k soužití s mužem (či ženou) nebo k tomu, že jsou Ti muži odporní, pokusím se věnovat možnosti rodičovství se všemi pro a proti.
Adopce pro tebe při současném znění Zákona o rodině nepřipadá v úvahu, nicméně tento zákon se často mění. Hlavním odpůrcem adopcí do neúplných rodin je však KDU-ČSL a dá se tedy předpokládat, že dokud bude tato strana součástí vládní koalice, ke změně v tomto ohledu nedojde.
Je však možné si dítě vzít do pěstounské péče. Existuje občanské sdružení NaTaMa (http://www.natama.cz/), které pomáhá i singles. S tím, že by ti dali do péče jen starší dítě nesouhlasím, to se týká hlavně adopcí. Pravdou ale je, že zdravé bílé miminko je "nedostatkové zboží". Oproti tomu o postižené děti nebo děti jiné národnosti se bohužel chce starat málokdo. Problémem pěstounské péče je spíš to, že ti dítě mohou kdykoliv vzít, pokud se o něj začnou jeho biologičtí rodiče zajímat.
Již zmiňované Vesničky SOS (http://www.sos-vesnicky.cz/) fungují na principu rodiny - starala bys se o 8 - 12 dětí různého věku. O děti se zde stará pouze matka (nesmí mít partnera) a ve vesničce žije několik takovýchto rodin. Nevýhodou je implicitní podmínka odloučení od předchozího života - musíš žít v jedné z cca pěti vesniček a být matkou na plný úvazek (jinou práci nestihneš). Nejsem si navíc jistá, zda po ženách nepožadují aktivní křesťanský život. Stejně jako u pěstounské péče, i zde platí, že ti dítě veznou, pokud se přihlásí jeho biologičtí rodiče nebo pokud se pro něj podaří najít adoptivní rodiče.
Co se týče vlastního dítěte, myslím, že jedinou cestou v tvém případě je umělé oplodnění od anonymního dárce. Pokud bys měla problém s českou legislativou, viděla bych jako ideální řešení některou ze zahraničních klinik - v Británii by to sice vyšlo dráž, ale jsou o dost liberálnější v pojetí rodičovství než u nás. Můžeš také zvolit kliniku v některé z postkomunistických zemí (v Rumunsku se na nic moc neptají), kde se ceny tolik neliší od Českých. Je to otázka financí a fyzického zdraví (hormonální léčba předcházející samotnému zákroku je náročná a řada žen ji špatně snáší). Výhodou podstoupení zákroku v ČR nesporně je, že je do určité míry hrazen zdravotní pojišťovnou (pouze po předchozí neúspěšné léčbě sterility obou partnerů jinými metodami).
Než si dítě pořídíš, měla bys zvážit několik podstatných věcí:
Pokud budeš single rodič a něco se s tebou stane (smrtelný úraz, vážná nemoc), bude se mít o tvé dítě kdo postarat? Pokud odpovídáš, že tvoji rodiče, tak na to rychle zapomeň - dítě musí být do 18 let v péči dospělé osoby, takže v době, kdy bude vrcholit jeho puberta a nezvladatelnost bude prarodičům minimálně kolem sedmdesátky a budou mít co dělat s tím, aby se postarali sami o sebe (bez urážky).
Dítě nebude navždy jen roztomilé miminko. Jak si myslíš, že budeš snášet soužití s ním, až bude starší? Až kolem 13 let začne sexuálně žít? Pokud bude mužského pohlaví?
A ještě jedna věc. Píšeš o psychických problémech a antidepresivech. Jsi si jistá, že odpovědnost za další lidský život tvé problémy nezhorší? Je skutečně problém jen v tom, že nemáš dítě anebo je dítě jen dalším pokusem o vyrovnání se se životem (podobně jako předchozí psyhoterapie)?
Adopce pro tebe při současném znění Zákona o rodině nepřipadá v úvahu, nicméně tento zákon se často mění. Hlavním odpůrcem adopcí do neúplných rodin je však KDU-ČSL a dá se tedy předpokládat, že dokud bude tato strana součástí vládní koalice, ke změně v tomto ohledu nedojde.
Je však možné si dítě vzít do pěstounské péče. Existuje občanské sdružení NaTaMa (http://www.natama.cz/), které pomáhá i singles. S tím, že by ti dali do péče jen starší dítě nesouhlasím, to se týká hlavně adopcí. Pravdou ale je, že zdravé bílé miminko je "nedostatkové zboží". Oproti tomu o postižené děti nebo děti jiné národnosti se bohužel chce starat málokdo. Problémem pěstounské péče je spíš to, že ti dítě mohou kdykoliv vzít, pokud se o něj začnou jeho biologičtí rodiče zajímat.
Již zmiňované Vesničky SOS (http://www.sos-vesnicky.cz/) fungují na principu rodiny - starala bys se o 8 - 12 dětí různého věku. O děti se zde stará pouze matka (nesmí mít partnera) a ve vesničce žije několik takovýchto rodin. Nevýhodou je implicitní podmínka odloučení od předchozího života - musíš žít v jedné z cca pěti vesniček a být matkou na plný úvazek (jinou práci nestihneš). Nejsem si navíc jistá, zda po ženách nepožadují aktivní křesťanský život. Stejně jako u pěstounské péče, i zde platí, že ti dítě veznou, pokud se přihlásí jeho biologičtí rodiče nebo pokud se pro něj podaří najít adoptivní rodiče.
Co se týče vlastního dítěte, myslím, že jedinou cestou v tvém případě je umělé oplodnění od anonymního dárce. Pokud bys měla problém s českou legislativou, viděla bych jako ideální řešení některou ze zahraničních klinik - v Británii by to sice vyšlo dráž, ale jsou o dost liberálnější v pojetí rodičovství než u nás. Můžeš také zvolit kliniku v některé z postkomunistických zemí (v Rumunsku se na nic moc neptají), kde se ceny tolik neliší od Českých. Je to otázka financí a fyzického zdraví (hormonální léčba předcházející samotnému zákroku je náročná a řada žen ji špatně snáší). Výhodou podstoupení zákroku v ČR nesporně je, že je do určité míry hrazen zdravotní pojišťovnou (pouze po předchozí neúspěšné léčbě sterility obou partnerů jinými metodami).
Než si dítě pořídíš, měla bys zvážit několik podstatných věcí:
Pokud budeš single rodič a něco se s tebou stane (smrtelný úraz, vážná nemoc), bude se mít o tvé dítě kdo postarat? Pokud odpovídáš, že tvoji rodiče, tak na to rychle zapomeň - dítě musí být do 18 let v péči dospělé osoby, takže v době, kdy bude vrcholit jeho puberta a nezvladatelnost bude prarodičům minimálně kolem sedmdesátky a budou mít co dělat s tím, aby se postarali sami o sebe (bez urážky).
Dítě nebude navždy jen roztomilé miminko. Jak si myslíš, že budeš snášet soužití s ním, až bude starší? Až kolem 13 let začne sexuálně žít? Pokud bude mužského pohlaví?
A ještě jedna věc. Píšeš o psychických problémech a antidepresivech. Jsi si jistá, že odpovědnost za další lidský život tvé problémy nezhorší? Je skutečně problém jen v tom, že nemáš dítě anebo je dítě jen dalším pokusem o vyrovnání se se životem (podobně jako předchozí psyhoterapie)?