26. 10. 2008, 16:57:26
Ahoj, nevím, jestli jsem asexuál, ale chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh. Vždycky se mi líbili muži, ale jen v televizi nebo na obrázcích. Když jsem byla v pubertě, tak jsem chtěla s někým chodit, ale nikdo se mnou chodit nechtěl. Tak se to se mnou táhlo dál a dál. Věřila jsem tomu, že až potkám toho pravého, vše bude v pohodě. Čas běžel a já jsem nikdy nepoznala, jaké to je, vodit se s mužem za ruku, objímat se, líbat se,... Nikdy se mi nestalo, že by mě sám muž oslovil a chtěl se mnou chodit. Rozhodla jsem se, že se s někým seznámím na inzerát. Bohužel to vždy skončilo u první schůzky. Bude to znít divně, ale muži jsou mi odporní. Neumím si představit, že bych se s nějakým měla líbat nebo by na mě sahal. Vím, že takové pocity mívají ženy, které zažily pohlavní zneužívání nebo znásilnění, ale já jsem nic takového nezažila.
Můj problém není v tom, že jsem jiná a chci žít bez muže, ale v tom, že bych chtěla dítě. Trpím depresemi a nevím, jak celou situaci vyřešit.
Byla bych ráda, kdyby se našel někdo, kdo má podobné problémy. Cítím se na to všechno sama.
Můj problém není v tom, že jsem jiná a chci žít bez muže, ale v tom, že bych chtěla dítě. Trpím depresemi a nevím, jak celou situaci vyřešit.
Byla bych ráda, kdyby se našel někdo, kdo má podobné problémy. Cítím se na to všechno sama.