Nazdar

[Ne-diskusni-forum-la]

Ahoj Radku,
někde na netu jsem se dočetla, ale hledat se mi ten odkaz už nechce, že dle jakéhosi výzkumu asexuality se asexuálové vyznačují především nižší hladinou sexuální touhy a nižší mírou sexuální vzrušivosti oproti běžné sexuální populaci. To jsou hlavní znaky. Někteří prý mohou i masturbovat, ale problematické je pro ně sdílení sexuální intimity s partnerem, (ale někteří jsou schopni se přizpůsobit, pokud s ním již žijí). Lidé jsou různí, tak přirozeně i asexuálové. Jinak souhlas s Matou...
Možná by bylo ještě zajímavé zmínit, že je nutno rozlišovat mezi asexuální orientací a asexuálním chováním, zatímco první je zřejmě vrozené, druhé je více či méně volbou (například některé životní okolnosti donutí člověka chovat se asexuálně....prožité trauma v této oblasti, náboženské přesvědčení, psychická nemoc...), ale v samém důsledku je ten asexuální přístup u obou stejný.Pokud je s tím člověk srozuměn a spokojen, tak určitě nemá valný smysl rozebírat, zdali patří do té či oné asexuální skupiny.
No a pokud se týká výběru partnera, nejproblematičtější to podle mého názoru bude u těch asexuálů, kteří již předem vědí, že sex s partnerem vůbec nikdy. Ti, kteří jsou schopni alespoň občas ústupku, podle mne mají přece jenom větší šanci najít vhodný protějšek. Ono i pro dost heterosexuálů sex není alfou a omegou života a partnerství, takže je naděje, že se ta dvojice z hlediska hyposexuality nakonec shodne. Já třeba v takovém svazku žiji, ale chce to hodně chápavého partnera, což už přitom nemusí mít přímou souvislost s jakoukoliv sexuální orientací, ale spíše s osobnostními vlastnostmi a hodnotovou orientací daného člověka. A hlavně nic nezastírat, říci na rovinu, jak to s námi je...a nechat druhého rozhodnout. Pro koho je ovšem sex jednou z priorit vztahu, tam to dozajista fungovat nemůže.