28. 01. 2024, 14:01:31
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 28. 01. 2024, 14:33:32 uživatelem mar-diskusni-forum-teza.)
Tak opět, Adevře, brzdi. Petros rozhodně nikoho neuráží. Pokud si myslíš, že tebe, tak něco není v pořádku (s tebou). Co se na věc podívat trochu z nadhledem a třeba i odlehčeně. Já s tebou celkem souhlasím, ale i z Petrosem, a proč hned ty hádky a osočování.
Podle mne:
1) Asexuál má libido, ale nevnímá to, neví o tom, anebo
2) asexuál má libido, ale je mu to jedno a ignoruje to, anebo
3) ho nemá (libido).
Otázka pak je, zda a proč ty dva první považovat za asexuály. protože se tak sami identifikují? Proč to dělají? Tady bych se asi ztotožnil s tvým lamentováním ohledně aktivismu. Z mého pohledu jsou to zkrátka heterosexuálové, ale mají to trochu "jinak". Takže ty dvě první kategorie patří do závorky a jsou k diskusi.
Každý asexuál je principiálně buď heterosexuál, nebo homosexuál. Asexuálů, které nepřitahuje ani jedno pohlaví, nebo pohlaví nerozlišují, je myslím málo, pokud vůbec někdo. Nebo jsi to ty?
Mě tedy přitahují ženy a vždy přitahovaly, i fyzický kontakt a sexuální styk s nimi si dokážu představit, ale radši pouze představit. Protože v praxi je to trapné a nudné a upocené. Už jenom jít po ulici a držet se za ruku. Nějak se družit? A ocitnout se s ní v posteli? Do postele chodím si odpočinout a vyspat se. Jsem asexuál? Možná ano, ale někdo by zas řekl, že ne. Nevím a nebudu to řešit. Takže já s tou diagnózou tak nějak osciluji, ale to až v poslední době. Jinak mi to celoživotně bylo jedno. Byl jsem nějak specifický a naučil jsem se tím žít. V osmdesátkách a v devadesátkách to nebyla žádná sranda! Ale měl jsem štěstí na rodinu, do které jsem se narodil, a na kolektivy ve kterých jsem se pohyboval.
Nebudu zvedat vlajku "pravověrného asexualismu". V dnešní době se pořád někdo hledá, podle mne ztrácí čas, jednou na to přijde. Je to projev nudy, nebo zmatenosti, nebo nějaké podvědomé touhy dopátrat se pravdy? Jaké pravdy?
Ještě mě dodatečně napadlo, že do té druhé kategorie patří někdo, kdo dodržuje celibát. A to přeci nemá s asexualitou nic společného, i když si to mnozí myslí, a tento blud šíří.
Někdo má zkrátka potřebu nižší frekvence pohlavního styku, někde se to hodí - námořníci, kosmonauti, polárníci. I s ohledem na to si je potřeba vybírat povolání. Například kněz v semináři...
Nebo co si třeba pomyslet o někom, kdo si jednou za rok vyrazí do bordelu, ale jinak jsou mu sex, ale i vztahy ukradené. Žije si sám a pro sebe.
Ale hovořit tady o asexualitě je s prominutím pitomost. Někdo v tom naopak tu asexualitu může vidět. Já se z toho nepo....
Ta první kategorie pak bude mířit někam k narušeným, postiženým osobám, ať už fyzicky, nebo duševně. Takže asexualita se opět nekoná, pouze neschopnost dosažení uspokojení, takový člověk třeba ani nezná výklad termínu sex. Nebo ho zná, ale ze zdravotních důvodů je o sex a vztahy ochuzen.
Podle mne:
1) Asexuál má libido, ale nevnímá to, neví o tom, anebo
2) asexuál má libido, ale je mu to jedno a ignoruje to, anebo
3) ho nemá (libido).
Otázka pak je, zda a proč ty dva první považovat za asexuály. protože se tak sami identifikují? Proč to dělají? Tady bych se asi ztotožnil s tvým lamentováním ohledně aktivismu. Z mého pohledu jsou to zkrátka heterosexuálové, ale mají to trochu "jinak". Takže ty dvě první kategorie patří do závorky a jsou k diskusi.
Každý asexuál je principiálně buď heterosexuál, nebo homosexuál. Asexuálů, které nepřitahuje ani jedno pohlaví, nebo pohlaví nerozlišují, je myslím málo, pokud vůbec někdo. Nebo jsi to ty?
Mě tedy přitahují ženy a vždy přitahovaly, i fyzický kontakt a sexuální styk s nimi si dokážu představit, ale radši pouze představit. Protože v praxi je to trapné a nudné a upocené. Už jenom jít po ulici a držet se za ruku. Nějak se družit? A ocitnout se s ní v posteli? Do postele chodím si odpočinout a vyspat se. Jsem asexuál? Možná ano, ale někdo by zas řekl, že ne. Nevím a nebudu to řešit. Takže já s tou diagnózou tak nějak osciluji, ale to až v poslední době. Jinak mi to celoživotně bylo jedno. Byl jsem nějak specifický a naučil jsem se tím žít. V osmdesátkách a v devadesátkách to nebyla žádná sranda! Ale měl jsem štěstí na rodinu, do které jsem se narodil, a na kolektivy ve kterých jsem se pohyboval.
Nebudu zvedat vlajku "pravověrného asexualismu". V dnešní době se pořád někdo hledá, podle mne ztrácí čas, jednou na to přijde. Je to projev nudy, nebo zmatenosti, nebo nějaké podvědomé touhy dopátrat se pravdy? Jaké pravdy?
Ještě mě dodatečně napadlo, že do té druhé kategorie patří někdo, kdo dodržuje celibát. A to přeci nemá s asexualitou nic společného, i když si to mnozí myslí, a tento blud šíří.
Někdo má zkrátka potřebu nižší frekvence pohlavního styku, někde se to hodí - námořníci, kosmonauti, polárníci. I s ohledem na to si je potřeba vybírat povolání. Například kněz v semináři...
Nebo co si třeba pomyslet o někom, kdo si jednou za rok vyrazí do bordelu, ale jinak jsou mu sex, ale i vztahy ukradené. Žije si sám a pro sebe.
Ale hovořit tady o asexualitě je s prominutím pitomost. Někdo v tom naopak tu asexualitu může vidět. Já se z toho nepo....
Ta první kategorie pak bude mířit někam k narušeným, postiženým osobám, ať už fyzicky, nebo duševně. Takže asexualita se opět nekoná, pouze neschopnost dosažení uspokojení, takový člověk třeba ani nezná výklad termínu sex. Nebo ho zná, ale ze zdravotních důvodů je o sex a vztahy ochuzen.