08. 11. 2022, 22:08:49
Čauky mňauky!
Já jsem Dandelion, lidi mě oslovují hej, nebo ahoj, někdy taky žiješ? A já jim většinou odepíšu hoj, joj, čauky a mňauky.
Hodně dlouho, cca od mých 14ti let (rok 2007 cca) jsem si myslel že jsem gay, což se tedy s mojí první zkušeností nepotrvdilo, s druhou taky a třetí taky ne.
Zbytek mých zážitků jsem dělal ze zvědavosti a mírného uspokojení mých představ v oblasti transvestismu. To byl mimochodem i ten důvod proč jsem si myslel že jsem gay.
Né že bych se zrovna cítil s muži dobře, ale cítil jsem se mnohem líp než s ženami, matka mi dávala pěknou sodu, pořád mě s někým porovnávala a děsila se kdy přitáhnu dom exekuční příkaz z gamblingu nebo zbouchnutou borku... Až na to že jsem i přes to že jsem z moravy... nikdy nepodlehnul chuti ničeho co se na tom území produkuje, natož se tahal za holkama... Pevná výchova typu: Můžeš jít ven ale za hodinu se vrať a řekni nám kde jsi byl a s kým... prakticky vše znemožňovala absencí časté autobusové dopravy a dlouhým dojezdem do nějaké civilizace. Ač mi tedy do očí tvrdili že v jejich letech jezdili na kole nebo chodili na zábavy třeba i 50km na kole a nebo deset vesnic daleko... Jo super věc.
No a když jsem jednou už potkal někoho kdo neměl penis a nosil šaty... dal jsem jí gumovýho slona na pískovišti na zahradě a celej měsíc jsem poslouchal od matky: Tys dal mýho slona nějaký holce????? Dodnes se divím že o mě nedělá pořad Netflix.
Když pak jednou po cca deseti letech nic nepřicházelo, začal sem být divnej, možná za to mohlo matčino náhodné nalezení botů na podpatku v mém autě které náhodou uklízela...
to s ní trochu trhlo, trochu víc než když někdy mezi těmito událostmi lezla na muj mail aby si přečetla že jsem se registroval na gay foru, zase na ni nemužu kydat jen hnůj, donedávna to byl její mail ačkoliv byl pojmenovaný po mě... matka trpěla představou že emailové adresy jsou omezené počtem na jednu domácnost... a tak ho pojmenovala po mě že stejně budu řešit věci za ně a pak... Stejně mi tam svině lezla. Noa jelikož mi celý mládí vštěpovala do hlavy myšlenku: Lidi nemůžou za to že jsou gayové, už se tak narodili... jsem poprvé v životě čekal něco jinýho než: Já bych ty buzeranty všechny postřílela! Leč bohužel.
Pomalu se dostávám k momentu který mi naprosto změnil pohled na svět a vedl k začátku mého obrození jako jednorožce.
Bylo to... jednou v Kauflandu, kdy jsem cca v 24letech zjistil že... jsem radši s velkýma plyšovýma poníkama než s lidma. První poník se jmenuje Ponyš... kreativita měla zrovna dovolenou, ale to je fuk, krásně kopýtkuje a oči má takový moc hezký. Už v té době kdy to začalo plynout k Moníkovi (MOdrej poNÍK) a Čertyšovi a Růžoníkovi a Růžoníkovi2 jsem si uvědomoval že mě holky zas tak moc netankují, teda alespoň v reálu, hezký triko, hezký boty, lesklá bunda???? všechno... Pánský oblečení až na teplákovky mi leze krkem jen ho vidím, pánská obuv tuplem, nekoupím si boty co na sobě nemají jiné barvy než casual barvy pro tvrdé muže co drtí zuby kameny a ohýbají titanové pruty...
Protože o tom je to být mužem a hlavně pivo a tvrdej protože frisco je pro holky (jednorožci ho pijí taky). A teď... se moje záliby prakticky nezměnily, mám hezký boty na vysokým podpatku ve kterých nemužu ujít ani dvacet metrů po nerovným povrchu ale jsou fakt boží, nosím oblečení které by pravý muž roztrhal aby měl pocit že napravil svět, holky mi tak nějak vadí... kluci mi vadí taky, jsem ceeeelkem spokojený s mými plyšáky a mám rád zmrzlinu. U rodičů už nejsem, můj cíl najít si v Praze hromadu kámošů nějak stagnuje, pokud nepočítám 50+ dědky, myslel jsem že na amaterech najdu nějaký divnolidi... kteří jsou zvyklí na vše... nenacházím. PLEH
Já jsem Dandelion, lidi mě oslovují hej, nebo ahoj, někdy taky žiješ? A já jim většinou odepíšu hoj, joj, čauky a mňauky.
Hodně dlouho, cca od mých 14ti let (rok 2007 cca) jsem si myslel že jsem gay, což se tedy s mojí první zkušeností nepotrvdilo, s druhou taky a třetí taky ne.
Zbytek mých zážitků jsem dělal ze zvědavosti a mírného uspokojení mých představ v oblasti transvestismu. To byl mimochodem i ten důvod proč jsem si myslel že jsem gay.
Né že bych se zrovna cítil s muži dobře, ale cítil jsem se mnohem líp než s ženami, matka mi dávala pěknou sodu, pořád mě s někým porovnávala a děsila se kdy přitáhnu dom exekuční příkaz z gamblingu nebo zbouchnutou borku... Až na to že jsem i přes to že jsem z moravy... nikdy nepodlehnul chuti ničeho co se na tom území produkuje, natož se tahal za holkama... Pevná výchova typu: Můžeš jít ven ale za hodinu se vrať a řekni nám kde jsi byl a s kým... prakticky vše znemožňovala absencí časté autobusové dopravy a dlouhým dojezdem do nějaké civilizace. Ač mi tedy do očí tvrdili že v jejich letech jezdili na kole nebo chodili na zábavy třeba i 50km na kole a nebo deset vesnic daleko... Jo super věc.
No a když jsem jednou už potkal někoho kdo neměl penis a nosil šaty... dal jsem jí gumovýho slona na pískovišti na zahradě a celej měsíc jsem poslouchal od matky: Tys dal mýho slona nějaký holce????? Dodnes se divím že o mě nedělá pořad Netflix.
Když pak jednou po cca deseti letech nic nepřicházelo, začal sem být divnej, možná za to mohlo matčino náhodné nalezení botů na podpatku v mém autě které náhodou uklízela...
to s ní trochu trhlo, trochu víc než když někdy mezi těmito událostmi lezla na muj mail aby si přečetla že jsem se registroval na gay foru, zase na ni nemužu kydat jen hnůj, donedávna to byl její mail ačkoliv byl pojmenovaný po mě... matka trpěla představou že emailové adresy jsou omezené počtem na jednu domácnost... a tak ho pojmenovala po mě že stejně budu řešit věci za ně a pak... Stejně mi tam svině lezla. Noa jelikož mi celý mládí vštěpovala do hlavy myšlenku: Lidi nemůžou za to že jsou gayové, už se tak narodili... jsem poprvé v životě čekal něco jinýho než: Já bych ty buzeranty všechny postřílela! Leč bohužel.
Pomalu se dostávám k momentu který mi naprosto změnil pohled na svět a vedl k začátku mého obrození jako jednorožce.
Bylo to... jednou v Kauflandu, kdy jsem cca v 24letech zjistil že... jsem radši s velkýma plyšovýma poníkama než s lidma. První poník se jmenuje Ponyš... kreativita měla zrovna dovolenou, ale to je fuk, krásně kopýtkuje a oči má takový moc hezký. Už v té době kdy to začalo plynout k Moníkovi (MOdrej poNÍK) a Čertyšovi a Růžoníkovi a Růžoníkovi2 jsem si uvědomoval že mě holky zas tak moc netankují, teda alespoň v reálu, hezký triko, hezký boty, lesklá bunda???? všechno... Pánský oblečení až na teplákovky mi leze krkem jen ho vidím, pánská obuv tuplem, nekoupím si boty co na sobě nemají jiné barvy než casual barvy pro tvrdé muže co drtí zuby kameny a ohýbají titanové pruty...
Protože o tom je to být mužem a hlavně pivo a tvrdej protože frisco je pro holky (jednorožci ho pijí taky). A teď... se moje záliby prakticky nezměnily, mám hezký boty na vysokým podpatku ve kterých nemužu ujít ani dvacet metrů po nerovným povrchu ale jsou fakt boží, nosím oblečení které by pravý muž roztrhal aby měl pocit že napravil svět, holky mi tak nějak vadí... kluci mi vadí taky, jsem ceeeelkem spokojený s mými plyšáky a mám rád zmrzlinu. U rodičů už nejsem, můj cíl najít si v Praze hromadu kámošů nějak stagnuje, pokud nepočítám 50+ dědky, myslel jsem že na amaterech najdu nějaký divnolidi... kteří jsou zvyklí na vše... nenacházím. PLEH