25. 01. 2020, 01:42:25
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25. 01. 2020, 01:43:46 uživatelem Jul-diskusni-forum-iana.)
(24. 01. 2020, 22:48:15)raindragon Napsal(a): Mám slabost pro tyhle věřící učence, kteří se upřímně a bezelstně snažili propojit vědu s náboženstvím, a vytvářeli za tím účelem originální myšlenkové koncepty, ze kterých katolická církev úplně vyšilovala .
Já taky. Ale v Teilhardově případě se asi nedá tak úplně říct, že by církev vyšilovala. Nechala ho přednášet na všech universitách vyjma Sorbonny, kde ale také nakonec vedl nějaký seminář, a šíření jeho názorů v opisech nebo korespondenci nijak nebránila. Bylo to takové to typické jezuitské "vlk se nažral a koza zůstala celá". Ida F. Görresová přirovnala Teilhardovu situaci k situaci Friedricha von Spee. Ten měl také zákaz publikovat, a tak mu prostě někdo z jeho jezuitských spolubratří odcizil rukopis ze šuplíku a vydal ho za něj, čímž bylo nařízení učiněno zadost. Zkrátka: jak jezuitské!
Citace:Ta představa "třetí cesty", tedy neerotického přátelství mezi mužem a ženou, je také typická pro věřícího intelektuála, tedy jedince, který se tak intenzivně zabývá náboženstvím (nebo filosofií, nebo vědou), až se to u něj projeví oslabením pohlavního pudu. Neplatí to ale pro každého, a že by se touto cestou vydalo celé lidstvo, nebo alespoň jeho převážná část, tím si opravdu jista nejsem.
Navíc není úplně zřejmé, jestli se nedá prohodit příčina a následek, tedy, že dotyčný se věnuje intelektuální činnosti proto, že nemá zájem o druhé pohlaví. To je stejné jako u chorobných hráčů počítačových her: nemají romantické vztahy, protože soustavně paří, nebo paří proto, aby zapomněli, že nemají skutečný život?
Dobrá myšlenka. Schopenhauer si představoval, že je to ten první případ - jenom hypotrofie pohlavního pudu umožňuje zabývat se intelektuálními záležitostmi. Nejsem si jistá, jestli by to šlo i obráceně - že by pohlavní pud pod nátlakem vyklidil pole. Ale snad ano...
„Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"