30. 12. 2019, 04:36:51
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30. 12. 2019, 04:41:56 uživatelem Magr-diskusni-forum-amal.
Důvod úpravy: Překlepy, formátování
)
(29. 12. 2019, 12:26:24)raindragon Napsal(a): No nevím. Na zemi je v současné době sedm a půl miliardy lidí. Čím dál více se potýkají s omezenými přírodními zdroji. .. Když se spočítá, jaké prostředky pohltí vyslání jen několika lidí na nejbližší mimozemské těleso, je jasné, že náklady na transport třebas i jen milionu vybraných jedinců mnohonásobně převyšují možnosti celé planety...
Pokud by se použily současné metody (tj. vícestupňové chemické rakety), tak ano. Naštěstí existují i eleganější metody, jak dostat náklad z hluboké gravitační studny zemské přitažlivost, ať už známý, nicméně současnýmy techologiemy nerealizovatelný* kosmický výtah, nebo poněkud méně známá, nícméně soudobými technickými prostředky realizovatelná kosmická fontána, která se obejde bez superpevných materiálů, protože je to aktivní struktura - podobá se v tom takovým těm nafukovacím paňákům udržovaným ve svislé, i když poněkud plandavé poloze dmychadlem, ale narozdíl od nich je místo proudícího vzduchu udržují dokola obíhající proudy magentických peletů přes elektromagnetická pole (cestou nahoru jsou bržděny, cestou dolů urychlovány). Případně exotičtější metody jako orbitální smyčky či vystřelování nákladů elektromagetickým katapultem (pokud by byl dost dlouhý, zvládl by i živý náklad).
Problémy by pak byly spíše ekonomické (bylo by to šíleně drahé) a hlavně politicko-bezpečnostní - například aktivní struktura fontány se nesmí vypnout, jinak spadne (proto je nutná mnohonásobná redundance a tedy i vyšší cena), a katapult schopný poslat náklad na orbitální dráhu je zároveň schopen bombardovat jakékoliv místo na Zemi, navíc i hloupý balvan obalený železem nadělá paseku jako menší jaderná bomba, pokud ho urychlíte na několik km/s - např. už u 3 km/s je kinetická energie ekvivalentní výbuchu TNT o hmotnosti projektilu ... a první kosmická rychlost, naprosté minimum, co u katapultu potřebujete, je 8 km/s.
A hlavně, nesmíme zapomínat, že nebude třeba přesunovat miliony, ze začátku budou stačit třeba stovky až tisíce. Navíc to bude skvělý selekční filtr, protože do kosmu půjdou, alespoň ze začátku, jenom ti nejlepší z nejlepších, a i kdyby ne, tak Vesmír sám si je vyfiltruje**. Důležité je, jak už jsem psal minule, nenechávat "všechna vejce v jednom košíku".
(29. 12. 2019, 12:26:24)raindragon Napsal(a): Naději, že vědecký pokrok bude rychlejší než zhoršování životních podmínek na naší planetě, bych viděla jako neopodstatněně optimistickou. Konvenční kosmonautika se vyvíjí strašně pomalu a zabředá spíše do různých slepých uliček (Space Shuttle). A hlavně opravdu stále naráží, a bude narážet, na ty finanční a ekonomické limity.
Kosmický program se nevyvíjí, protože se na něm škudlí - s koncem Studené války ztratil prioritu a Američané se přestali bát Rusů (a ještě se dostatečně nezačali bát Čínanů). Pamatuju, že v osmdesátých letech, zlaté době letů raketolánů, byly výdaje NASA na kosmonautiku srovnatelné s výdají Američanů za kosmetiku, dnes, vzhledem onomu škudlení (a nástupu metrosexuálů
) to nejspíš bude ještě větší rozdíl. Na druhou stranu, když se podíváme na to, co Elon Musk dokázal ze soukromých peněz (a dotací, které jsou ale směšné ve srovnání s rozpočtem NASA), a představíme si, kdyby měl v dispozici např. celý americký armádní rozpočet (včetně "černých projektů") a stejnou motivací jako za Studené války ...(29. 12. 2019, 12:26:24)raindragon Napsal(a): Ledaže by došlo k objevu nějaké té červí díry, vedoucí náhodou na jinou obyvatelnou planetu (na které náhodou nebude žádná jiná agresivní civilizace). Ale kdo si na to vsadí?
Červím děrám bych moc nevěřil, nicméně na kolonizaci Sluneční soustavy by stačily pohony už dnes známé, i když prozatím (hlavně z ekonomicko-politických důvodů) nepoužívané, jako je např. plazmový pohon VASIMR - hlavním problémem je nutnost používat jako zdroj energie jaderný reaktor, což by Zelení nerozdýchali***. Uranu a thoria je přitom na Zemi dost (tj. stovky tisíc let při současné spotřebě) a nejspíš bude něco i na Měsíci, Merkuru a "železných" asteroidech. No a pokud někdy v budoucnu přejdeme na jadernou fůzi, tak v plynných obrech a jejich satelitech je mnohem víc těžkého vodíku, než je celá hmotnost zemských oceánů.
*Bylo by třeba lano z uhlíkových nanotrubiček desíky tisíc kilometrů dlouhých, ale bez použití nanotechnologíí dnes zvládáme sotva jednotky centimetrů. Na druhou stranu, pokud bychom měli nanotechnolgie schopné vytvořit něco takovéto, tak odpadá naprostá většina problémů se surovinami a energií (viz můj starší příspěvek).
**Pro literární inspiraci "filtrace" příchozích (a jako bonus bombardování Země "opechovanými" kameny) doporučuju slavnou sci-fi Měsíc je drsná milenka or R. A. Heinleina.
***Přitom jim očividně nijak nevadí, že za Studené války jich tam Rusové poslali přes třicet a dodnes tam většina vesele obíhá ... no, nejspíš o tom ani nevědí.
