11. 12. 2019, 23:10:47
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11. 12. 2019, 23:22:50 uživatelem Jul-diskusni-forum-iana.)
RainDragon: Já bych to vysvětlila tak, že aktivisté zase viděli diskriminaci tam, kde nebyla. Motiv opičky je na dětském oblečení docela častý, možná proto, že člověk obecně a dítě zejména má rysy juvenilního šimpanze (v biologii se to jmenuje permanentní juvenilita, popsána Adolfem Portmannem a Louisem Bolkem).
Ohledně TGM máš pravdu. Také mě zarazilo, kolik špíny se vylilo na Masaryka, "hlízu morovou" - a to ho mám nerada. Stejně na tom byl ostatně Zola, který také pokládal Dreifuse za brutálního nesympatického imbecila. Ona četba anonymů zaslaných kterékoli osobnosti je zážitek, který člověka rychle zbaví iluzí o lidstvu.
Ani na tom západě nejsou populace tak homogenní. Když to bereme tak, že do Západní Evropy patří Velká Británie, Pyrenejský poloostrov, Francie, Benelux, (Německo? Rakousko?) a Švýcarsko, pak v Belgii máme Vlámy a Valony (kteří proti sobě stáli v obou světových válkách), ve Španělsku Španěly, Basky a Katalánce (kteří mezi sebou bojovali před necelými sto lety v občanské válce), v Británii latentní napětí mezi Angličany a Iry, snad i mezi Skoty, a ve Francii problém Alsaska s jeho německou většinou (stačí si vzpomenout na hrůzy prusko-francouzské války, první světové války a druhé světové války v tomto regionu, naplněné vražděním, mučením a vyháněním jedněch druhými, podle toho, kdo zrovna vyhrával); ostatně jiné menšiny ve Francii byly asimilovány také relativně nedávno, počínaje Velkou francouzskou revolucí. Rakousko, pověstný "žalář národů", má s diverzitou obyvatel také bohaté a nepěkné zkušenosti, které nakonec přivodily jeho pád. Švýcarsko (a eventuálně Německo v případě Polabských Slovanů) je snad jediná západní země, kde integrace vážně fungovala. Alespoň si to tedy myslím - bohužel jsem zeměpis vždycky ignorovala... což mě teď přijde draho.
Fibril: A to jsem si myslela, že já jsem politický optimista.
Ohledně TGM máš pravdu. Také mě zarazilo, kolik špíny se vylilo na Masaryka, "hlízu morovou" - a to ho mám nerada. Stejně na tom byl ostatně Zola, který také pokládal Dreifuse za brutálního nesympatického imbecila. Ona četba anonymů zaslaných kterékoli osobnosti je zážitek, který člověka rychle zbaví iluzí o lidstvu.
Ani na tom západě nejsou populace tak homogenní. Když to bereme tak, že do Západní Evropy patří Velká Británie, Pyrenejský poloostrov, Francie, Benelux, (Německo? Rakousko?) a Švýcarsko, pak v Belgii máme Vlámy a Valony (kteří proti sobě stáli v obou světových válkách), ve Španělsku Španěly, Basky a Katalánce (kteří mezi sebou bojovali před necelými sto lety v občanské válce), v Británii latentní napětí mezi Angličany a Iry, snad i mezi Skoty, a ve Francii problém Alsaska s jeho německou většinou (stačí si vzpomenout na hrůzy prusko-francouzské války, první světové války a druhé světové války v tomto regionu, naplněné vražděním, mučením a vyháněním jedněch druhými, podle toho, kdo zrovna vyhrával); ostatně jiné menšiny ve Francii byly asimilovány také relativně nedávno, počínaje Velkou francouzskou revolucí. Rakousko, pověstný "žalář národů", má s diverzitou obyvatel také bohaté a nepěkné zkušenosti, které nakonec přivodily jeho pád. Švýcarsko (a eventuálně Německo v případě Polabských Slovanů) je snad jediná západní země, kde integrace vážně fungovala. Alespoň si to tedy myslím - bohužel jsem zeměpis vždycky ignorovala... což mě teď přijde draho.
Fibril: A to jsem si myslela, že já jsem politický optimista.
„Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"