07. 09. 2019, 22:52:24
Juliana:
Nevylučuji, doplňuji (což bude fajn si zapamatovat, vzhledem k tomu, že ve spoustě případů, kdy se člověku může zdát, že mu oponuji, tomu tak ve skutečnosti není. Pouze upozorňuji na limity jeho perspektivy a modelů bez ohledu na to, nakolik jsou jeho závěry blízké nebo vzdálené těm mým). Všimám si toho, že mi v rámci mého modelu evoluce/materialismmu dávají smysl některé věci, které pro tebe není snadné si pomocí tvého pochopení daných modelů vysvětlit, stejně tak mi v některých případech přijde, že o některých věcech máš sklony uvažovat přímočařeji, než jak tomu ve skutečnosti může být.. V podstatě se ti tak mým posledním příspěvkem pokouším pouze připomenout to, že bez ohledu na to, jaké paradima přijmeš, v rámci jaké perspektivy/diskurzu (konceptech a asociacích/neuronových symbolech a synaptickými spojeními mezi nimi,.. Nezáleží na tom, jakým způsobem to formuluji, ve skutečnosti se jedná o jednu a tu samou věc) o věcech uvažuješ a jaké závěry a smysl si z daného systému/modelu vyvodíš, vždy daná věc bude mít limity ve srovnání s tím, k čemu objektivně (na úrovni metafyziky/s přihlédnutím ke všem okolnostem a interakcím v systému) dochází, a vždy bude daný závěr/hodnota platná pouze v rámci toho, jakým způsobem je model/paradigma definováno a v rámci jakého osobního diskurzu o dané věci uvažuješ.
Když tyhle věci aplikuji na tvoji ideu "disfunkce" dané definice partnerské lásky:
Pojem "disfunkce" je platný v rámci modelu, ve kterém o dané věci uvažuješ.. Pokud koncept "partnerská láska" definuješ dostatečné úzce na to, aby do dané škatulky nemohlo spadat nic jiného, než jev, který se snažíš popsat (jev, odehrávající se mezi jedinci opačného pohlaví, přímo mající za cíl zplození potomka), a funkci/disfunkci definuješ tak, aby funkcí bylo myšleno přesně to, co daným jevem myslíš, a disfunkcí bylo myšleno vše ostatní, jakoukoli věc (bez ohledu na podobnost jejích charakteristik s jevem funkčním z hlediska chemie/biologie/etologie/vnímaných pocitů/čehokoli jiného), která není přesně taková, aby spadala do tvojí definice "funkčnosti", můžeš v rámci tvého modelu označit za "disfunkci". Pojem "disfunkce" ale v tomhle případě není obecně platný, je aplikovatelný pouze v rámci modelu, který jsi nastolila, bez ohledu na to, jaké závěry a pocity si s daným označením můžeš asociovat v rámci jiných modelů a diskurzů, ve kterých o dané věci uvažuješ - čím užší vytyčené hranice, tím užší uplatitelnost.
Nebo jednodušeji: to, že je nějaká věc disfunkcí z hlediska tebou nastoleného modelu neznamená, že je disfunkcí v ostatních modelech nebo v rámci širších souvislostí, které tvůj model nemusí brát v potaz.
Pokud se vyskytne mutace genomu, ze které plyne jev, který v rámci současných podmínek neposkytuje výhodu v takovém smyslu, aby se daná mutace propagovala přímo (mutace zajišťující danému jedinci vyšší pravděpodobnost předání jeho vlastních genů), můžeš daný jev nazvat disfunkcí v rámci modelu, který posuzuje funkci/disfunkci z daného hlediska. Ta samá mutace ale může poskytovat výhodu ze širšího hlediska v tom smyslu, že i když jedinec s danou mutací své geny nepředá, sklon genomu k dané mutaci poskytne výhodu v tom smyslu, že skupina, ve které se jedinci s danou mutací vyskytují, má výhodu oproti skupině, ve které se jedinci s danou mutací nevyskytují, proto je ta samá mutace v tomhle smyslu funkční. Stejně tak pokud vezmeš v potaz změny v prostředí - skupina, která bude mít větší sklony k mutacím, bude na změny v prostředí lépe uzpůsobená než skupina, která mutace není schopná. V rámci skupiny, která mutuje, bude docházet jak k mutacím, které se v rámci změn v prostředí budou předávat dále, tak i k mutcím, které se nebudou propagovat.. Propagující se znaky můžeš nazvat funkcí a zanikající disfunkcí, pokud to ale vezmeš z pohledu širších souvislostí, všechno je ve skutečnosti neutrální "feature" a označení propagace/zánik se odvíjí pouze od třídění na základě momentálních podmínek prostředí, kde propagace a zánik přispívají k evolučnímu vývoji stejným dílem (a kde konkrétní propagace/zániyk mohou mít opačné role v případě, že se podmínky prostředí změní), proto jsou funkčním jevem obě tyhle věci. Stejně tak pokud vezmeš v potaz to, že odchylky v genech v rámci skupiny přispívají v tom smyslu, že i když se daný "odchýlený" jedinec nerozmnoží, nějakým způsobem v průběhu života přispívá k podmínkám a dění uvnitř skupiny (jakýsi "efekt motýlích křídel").. Jeho funkcí je v tomhle smyslu to, že se z hlediska širších souvislostí podílí na etologickém vývoji bez ohledu na to, jestli se rozmnoží nebo ne.
Zopakuji pro shrnutí, aby ses nechytala přímo nějakého příkladu, který udávám, ale spíše toho, co se snažím říct: pojmy "funkce/disfunkce" jsou platné pouze v hranicích modelu, který sis pro ně vytyčila. A platné opravdu jsou, vším tímhle gulášem se ti nesnažím říct, že snad nemáš pravdu, jen upozorňuju na limity daného označení "disfunkce".
Zmínku o druzích s homosexuálním chováním jsem použil jako v téhle fázi pro mě anekdotální příklad toho, že "feature" se budou vyskytovat a propagovat tam, kde přímo nebo oklikou poskytují v daných podmínkách výhodu, bez ohledu na to, jestli se věc, ke které dochází, shoduje s modelem, kterým se dění pokoušíme uchopit.. Dalšími příklady můžou být sexuální vztahy šimpanzů bonobo, kde dochází ke spoustě nereprodukčních sexuálních aktů (které samozřejmě budou podmíněny instinkty a mechanismy, které jsou z hlediska sociálních výhod, které sexuální vztahy uvnitř společenství poskytují, funkčními v tom smyslu, že v konečném důsledku oklikou k propagaci genů vedou). V tuhle chvíli čerpám čistě odsud:
https://www.youtube.com/watch?v=Mh-HqCzEZT4
https://en.wikipedia.org/wiki/Homosexual...in_animals
Pokud ve zdrojích najdeš nějakou nesrovnalost, budu rád, když na ni poukážeš.
(Možná ještě napíšu něco k "čistotě" lásky a jak k tomu vlastně sám přistupuji (kde možná najdeš více věcí, které více souhlasí s tím, jak se na to v tuhle chvíli díváš ty), už si ale tímhle psaním víkend kazím dostatečně na to, aby se mi v tom v tuhle chvíli nechtělo pokračovat.)
Nevylučuji, doplňuji (což bude fajn si zapamatovat, vzhledem k tomu, že ve spoustě případů, kdy se člověku může zdát, že mu oponuji, tomu tak ve skutečnosti není. Pouze upozorňuji na limity jeho perspektivy a modelů bez ohledu na to, nakolik jsou jeho závěry blízké nebo vzdálené těm mým). Všimám si toho, že mi v rámci mého modelu evoluce/materialismmu dávají smysl některé věci, které pro tebe není snadné si pomocí tvého pochopení daných modelů vysvětlit, stejně tak mi v některých případech přijde, že o některých věcech máš sklony uvažovat přímočařeji, než jak tomu ve skutečnosti může být.. V podstatě se ti tak mým posledním příspěvkem pokouším pouze připomenout to, že bez ohledu na to, jaké paradima přijmeš, v rámci jaké perspektivy/diskurzu (konceptech a asociacích/neuronových symbolech a synaptickými spojeními mezi nimi,.. Nezáleží na tom, jakým způsobem to formuluji, ve skutečnosti se jedná o jednu a tu samou věc) o věcech uvažuješ a jaké závěry a smysl si z daného systému/modelu vyvodíš, vždy daná věc bude mít limity ve srovnání s tím, k čemu objektivně (na úrovni metafyziky/s přihlédnutím ke všem okolnostem a interakcím v systému) dochází, a vždy bude daný závěr/hodnota platná pouze v rámci toho, jakým způsobem je model/paradigma definováno a v rámci jakého osobního diskurzu o dané věci uvažuješ.
Když tyhle věci aplikuji na tvoji ideu "disfunkce" dané definice partnerské lásky:
Pojem "disfunkce" je platný v rámci modelu, ve kterém o dané věci uvažuješ.. Pokud koncept "partnerská láska" definuješ dostatečné úzce na to, aby do dané škatulky nemohlo spadat nic jiného, než jev, který se snažíš popsat (jev, odehrávající se mezi jedinci opačného pohlaví, přímo mající za cíl zplození potomka), a funkci/disfunkci definuješ tak, aby funkcí bylo myšleno přesně to, co daným jevem myslíš, a disfunkcí bylo myšleno vše ostatní, jakoukoli věc (bez ohledu na podobnost jejích charakteristik s jevem funkčním z hlediska chemie/biologie/etologie/vnímaných pocitů/čehokoli jiného), která není přesně taková, aby spadala do tvojí definice "funkčnosti", můžeš v rámci tvého modelu označit za "disfunkci". Pojem "disfunkce" ale v tomhle případě není obecně platný, je aplikovatelný pouze v rámci modelu, který jsi nastolila, bez ohledu na to, jaké závěry a pocity si s daným označením můžeš asociovat v rámci jiných modelů a diskurzů, ve kterých o dané věci uvažuješ - čím užší vytyčené hranice, tím užší uplatitelnost.
Nebo jednodušeji: to, že je nějaká věc disfunkcí z hlediska tebou nastoleného modelu neznamená, že je disfunkcí v ostatních modelech nebo v rámci širších souvislostí, které tvůj model nemusí brát v potaz.
Pokud se vyskytne mutace genomu, ze které plyne jev, který v rámci současných podmínek neposkytuje výhodu v takovém smyslu, aby se daná mutace propagovala přímo (mutace zajišťující danému jedinci vyšší pravděpodobnost předání jeho vlastních genů), můžeš daný jev nazvat disfunkcí v rámci modelu, který posuzuje funkci/disfunkci z daného hlediska. Ta samá mutace ale může poskytovat výhodu ze širšího hlediska v tom smyslu, že i když jedinec s danou mutací své geny nepředá, sklon genomu k dané mutaci poskytne výhodu v tom smyslu, že skupina, ve které se jedinci s danou mutací vyskytují, má výhodu oproti skupině, ve které se jedinci s danou mutací nevyskytují, proto je ta samá mutace v tomhle smyslu funkční. Stejně tak pokud vezmeš v potaz změny v prostředí - skupina, která bude mít větší sklony k mutacím, bude na změny v prostředí lépe uzpůsobená než skupina, která mutace není schopná. V rámci skupiny, která mutuje, bude docházet jak k mutacím, které se v rámci změn v prostředí budou předávat dále, tak i k mutcím, které se nebudou propagovat.. Propagující se znaky můžeš nazvat funkcí a zanikající disfunkcí, pokud to ale vezmeš z pohledu širších souvislostí, všechno je ve skutečnosti neutrální "feature" a označení propagace/zánik se odvíjí pouze od třídění na základě momentálních podmínek prostředí, kde propagace a zánik přispívají k evolučnímu vývoji stejným dílem (a kde konkrétní propagace/zániyk mohou mít opačné role v případě, že se podmínky prostředí změní), proto jsou funkčním jevem obě tyhle věci. Stejně tak pokud vezmeš v potaz to, že odchylky v genech v rámci skupiny přispívají v tom smyslu, že i když se daný "odchýlený" jedinec nerozmnoží, nějakým způsobem v průběhu života přispívá k podmínkám a dění uvnitř skupiny (jakýsi "efekt motýlích křídel").. Jeho funkcí je v tomhle smyslu to, že se z hlediska širších souvislostí podílí na etologickém vývoji bez ohledu na to, jestli se rozmnoží nebo ne.
Zopakuji pro shrnutí, aby ses nechytala přímo nějakého příkladu, který udávám, ale spíše toho, co se snažím říct: pojmy "funkce/disfunkce" jsou platné pouze v hranicích modelu, který sis pro ně vytyčila. A platné opravdu jsou, vším tímhle gulášem se ti nesnažím říct, že snad nemáš pravdu, jen upozorňuju na limity daného označení "disfunkce".
Zmínku o druzích s homosexuálním chováním jsem použil jako v téhle fázi pro mě anekdotální příklad toho, že "feature" se budou vyskytovat a propagovat tam, kde přímo nebo oklikou poskytují v daných podmínkách výhodu, bez ohledu na to, jestli se věc, ke které dochází, shoduje s modelem, kterým se dění pokoušíme uchopit.. Dalšími příklady můžou být sexuální vztahy šimpanzů bonobo, kde dochází ke spoustě nereprodukčních sexuálních aktů (které samozřejmě budou podmíněny instinkty a mechanismy, které jsou z hlediska sociálních výhod, které sexuální vztahy uvnitř společenství poskytují, funkčními v tom smyslu, že v konečném důsledku oklikou k propagaci genů vedou). V tuhle chvíli čerpám čistě odsud:
https://www.youtube.com/watch?v=Mh-HqCzEZT4
https://en.wikipedia.org/wiki/Homosexual...in_animals
Pokud ve zdrojích najdeš nějakou nesrovnalost, budu rád, když na ni poukážeš.
(Možná ještě napíšu něco k "čistotě" lásky a jak k tomu vlastně sám přistupuji (kde možná najdeš více věcí, které více souhlasí s tím, jak se na to v tuhle chvíli díváš ty), už si ale tímhle psaním víkend kazím dostatečně na to, aby se mi v tom v tuhle chvíli nechtělo pokračovat.)